Foto Miloslav Hamřík, pixabay.com
Nedostatek pracovní síly, administrativní a finanční náklady v řádu stovek tisíc až milionů korun, negativní dopady na výkonnost zaměstnanců, a tedy i celého podniku. To je jen část negativních jevů, které provází současný systém exekučního vymáhání. Změnit to má novela exekučního řádu. Ve středu o jejích několika variantách budou jednat poslanci na ústavně právním výboru. Odborníci spolu se zaměstnavateli volají po přijetí komplexního balíku opatření.
Vzhledem k tomu, jak velký propad do chudoby a exekucí zaznamenali lidé v minulé ekonomické krizi, je novela exekučního řádu klíčová pro situaci mnoha set tisíc občanů.
Podle šetření Unie zaměstnavatelských svazů (UZS), kterého se zúčastnilo přes sto třicet zaměstnavatelů, se náklady spojené s exekuční agendou pohybují ve výši pět set až tři tisíce korun na jednoho zaměstnance měsíčně. Alespoň jednoho zaměstnance s exekucí přitom mají v současnosti přes tři čtvrtiny dotázaných. Celých 88 procent z nich uvádí, že zavedení principu, při kterém všechny exekuce jednoho zaměstnance vymáhá vždy jen jeden exekutor, by se odrazilo ve snížených nákladech na administrativu exekucí. Náklady by podle dvou třetin z nich mohly klesnout o nejméně padesát procent. Více jak polovina dotázaných dále uvedla, že se setkávají s tím, že zaměstnanci nemají kvůli probíhajícím exekucím bankovní účet. „Většina dlužníků si nechává kvůli riziku dvojí srážky vyplácet mzdu v hotovosti. Zaměstnavatelé navíc řeší častější fluktuaci či nemocnost těchto zaměstnanců. To vše se promítá do zvýšených nákladů,“ uvádí k výsledkům šetření ředitel sekce sociálních služeb UZS Petr Hanuš.
Krize, nezaměstnanost a exekuce
Zaměstnavatelé mají vůči exekutorským úřadům celou řadu povinností, například povinnost hlídat pořadí došlých exekučních příkazů, komunikovat s exekutory a každý měsíc provádět srážky ze mzdy. Za jakékoli pochybení jsou odpovědní za způsobenou škodu a hrozí jim vysoké pokuty. V případě více exekucí zaměstnance musí komunikovat se všemi exekutory, kteří proti němu vedou exekuční řízení. „Finanční zátěž zaměstnavatelů výrazně zvyšuje zcela absurdně nastavený systém, kdy proti jednomu zaměstnanci vede exekuce mnoho exekutorů, kteří vyžadují od zaměstnavatele totožné informace,“ vysvětluje Pavla Aschermannová z neziskovky Rubikon Centrum, která s firmami spolupracuje na zaměstnávání lidí s exekucemi. „Všichni víme, že se blíží další krize. Horší bude v tom, že tu už řada lidí v exekuci je a teď přibudou další,“ dodává Aschermannová, která udává i další důvody, v čem jsou mnohačetné exekuce likvidující. Lidem, kterým první exekutor zastaví účty, provedou ti další často mobiliární exekuce, aby získali aspoň něco, takže jejich propad se dále prohlubuje a šance na řešení zmenšuje. V případě, že bude vzrůstat nezaměstnanost, budou lidé v exekuci první, kdo přijde o práci, a to právě proto, jak je administrace jejich dluhů pro zaměstnavatele obtížná.
Na problémy, které nás čekají v blízké budoucnosti v souvislosti s hospodářskou krizí, upozorňuje i Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, podle kterého se do dluhové pasti může člověk dostat velmi snadno a v době karantény a různých výpadků příjmů, které s ní souvisí, ještě snáz. Podle Středuly současný systém exekucí vede k tomu, že dlužníci jsou zcela paralyzováni více způsoby exekučního vymáhání najednou, a tím vytlačováni mimo legální trh práce. To má podle odborníků zásadní dopad na ekonomiku a stát tak prý přichází o miliardy korun ročně. „Princip ‚jeden dlužník – jeden exekutor‘ zajistí, že zaměstnavatel, který musí komunikovat s exekutory, bude mít výrazně méně byrokracie. Dlužníky tak jednodušeji dostaneme z černé ekonomiky do té legální,“ uvádí Středula. Vedle místní příslušnosti by podle něj bylo vhodné, aby poslanci v rámci novelizace přijali i další opatření, mimo jiné zastavování starých nevymahatelných exekucí.
Kdo vládne v ANO?
Návrhy, které mají projednávat poslanci příští týden, mají podporu zástupců většiny parlamentních stran. K přijetí klíčového opatření, tedy teritorialitu exekutorů, se ovšem staví zdrženlivě hnutí ANO, proti je pak ODS a TOP 09. Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení upozorňuje, že se nedaří zásadní změny prosadit proto, že nejvyšší politické špičky, které o tom rozhodují, jsou napojeny na největší exekutorské úřady. „Mám na mysli například Jaroslava Faltýnka, druhého muže ANO, a jeho napojení na jednoho ze tří největších exekutorů v zemi, Dalimila Miku,“ vysvětluje Hábl.
Premiér Andrej Babiš se přitom přesně před rokem vyslovil pro teritorialitu exekutorů ve svém facebookovém příspěvku z 9. června 2019. „S prezidentem exekutorské komory a dalšími zástupci jednáme o dalším principu. Takzvané teritorialitě. To znamená, že každý exekutor bude moct působit pouze ve svém regionu, a ne že se bude předhánět s ostatními exekutory a snažit se na sebe nabalit co nejvíc ‚kšeftů‘. Tím odstraníme i nebezpečí korupce, kdy se mezi sebou podmazávají exekutoři a právní kanceláře. A člověk, který do exekuce spadl, konečně přestane honit exekutora po celé republice v zoufalé snaze ukončit šílený kolotoč penále, na kterém doteď exekutoři rádi vydělávají,“ psal Babiš. Teritorialita však zavedena nebyla a právě o ní by se mělo v novele exekučního řádu jednat. „Rozhodující pro osud novely tak bude, čí názor v ANO převládne,“ doplňuje Hábl.
Vzhledem k tomu, jak velký propad do chudoby a exekucí zaznamenali lidé v minulé ekonomické krizi, je novela exekučního řádu klíčová pro situaci mnoha set tisíc občanů. Podle Hábla to není zdaleka jediná věc, která se musí změnit, ale je to základní stavební kámen pro to, aby se lidé přestali v takové míře dostávat do neřešitelných situací. „Za rok se budeme bavit o tom, jak politické strany řešily problém exekucí,“ uzavírá Josef Středula v narážce na nadcházející volby do Poslanecké sněmovny.
Autorka je redaktorka Alarmu.