Podle polského prezidenta LGBT nejsou lidé. V nenávistné předvolební kampani se hraje o vše

Právo a spravedlnost spustilo hon na sexuální menšiny. Strana doufá, že díky tomu současný polský prezident v nadcházejících volbách obhájí svůj mandát.

Pozornost a znechucení světových médií vyvolaly výroky polského prezidenta Andrzeje Dudy na adresu lidí s menšinovou sexuální orientací a transgender komunity. Prezident na předvolebním mítinku mimo jiné pověděl: „Existují snahy nám tvrdit, že LGBT jsou lidé, ale to je ideologie.“ Zároveň přirovnal údajnou „ideologii LGBT“ k indoktrinaci dětí během komunismu a nazval ji „neobolševismem“. V sérii tweetů v angličtině se pak sice Duda zahraničním médiím snažil vysvětlit, že jeho slova byla vytržena z kontextu, celý jeho projev na mítinku v městečku Brzeg ale nedává prostor k pochybnostem.

Prezident na předvolebním mítinku mimo jiné pověděl: „Existují snahy nám tvrdit, že LGBT jsou lidé, ale to je ideologie.“

Ostrá slova otevřeně nabádající k nenávisti nejsou na polské politické scéně ničím ojedinělým. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) před prezidentskými volbami, jejichž první kolo se bude konat 28. června, zahájila dosud nevídaný hon na LGBT+ komunitu. Tu vykresluje jako ústředního nepřítele dobrých, heterosexuálních a katolických Poláků, jenž chce údajně indoktrinovat děti a předčasně je sexualizovat. Tímto nenávistným způsobem se PiS rozhodlo polarizovat voliče ve snaze zajistit znovuzvolení Dudy do prezidentského křesla. Jeho hlavním protivníkem je primátor Varšavy Rafał Trzaskowski z opoziční Občanské koalice. Tento proevropský, kosmopolitní politik se společensky liberálními postoji je známý svou otevřenou podporou LGBT+ komunitě a ve Varšavě se pravidelně účastnil „Přehlídky rovnosti“, oslavující sexuální různorodost a toleranci. Právě to si teď PiS vybralo jako hlavní cíl útoku. Účelové zneužití údajné „hrozby“ představované jednou společenskou skupinou pro politický boj ale bude mít reálný dopad na životy stovek tisíc lidí s odlišnou sexuální orientací v Polsku.

Pitomosti o lidských právech

Slova Andrzeje Dudy padla po několika vyhrocených dnech, kdy tematika LGBT zaujala první místa na všech zpravodajských portálech Polska. Rozbuškou byla akce „Duhová diskotéka“, která se konala ve čtvrtek 11. června před prezidentským palácem a jejímž cílem bylo tancem podpořit osoby LGBT+ poté, co prezident Duda podepsal prohlášení, ve kterém se zavazuje k obraně instituce manželství (definovaného výlučně jako svazek mezi mužem a ženou) a „zákazu propagace ideologie LGBT“. Spontánní happening pochopitelně pobouřil představitele konzervativního vládního tábora, ale snad ještě více rozlítil liberální komentátory a politiky. Ti akci odsoudili s vysvětlením, že tím LGBT+ komunita jen dodává palivo nenávistné kampani PiS a plní roli „užitečných idiotů“.

S nepřehlédnutelnou arogancí tak část liberálů v zásadě doporučila lidem s odlišnou sexuální orientací a gender indentitou, aby se v zájmu politického boje stáhli do ústraní a příliš na sebe neupozorňovali, natožpak aby se domáhali svých práv. Nelze přitom automaticky předpokládat, že LGBT+ komunita je přirozeným voličstvem Občanské koalice. Politici Občanské platformy, nejsilnější strany v rámci této koalice, pro práva LGBT+ komunity a homosexuálních párů za dobu svých vlád také moc neudělali. Polský liberalismus je přeci jen stále společensky konzervativní. Jediná strana, která otevřeně podporuje tyto skupiny i práva homosexuálů uzavírat sňatky, je Levice. Její kandidát na prezidenta Robert Biedroń dokonce nijak neskrývá, že je gay. Dobře ale ví, že se kvůli tomu v Polsku nikdy prezidentem nestane. Aktuální průzkumy mu dávají okolo pěti procent.

Duhová diskotéka vyvolala mezi politiky vládního tábora několik velmi ostrých reakcí. Joachim Brudziński, europoslanec a člen volebního štábu Andzreje Dudy, napsal na Twitteru, že „Polsko bez LGBT je nejkrásnější“. Poslanec PiS Jacek Żalek byl dokonce moderátorkou vyhozen z živého vysílání zpravodajské televize TVN24 poté, co řekl, že homosexuálové „nejsou lidé“. Ještě dále zašel další poslanec PiS Przemysław Czarek, když ve státní televizi řekl, že homosexuálové „nejsou rovni normálním lidem“, a dodal: „Přestaňme poslouchat pitomosti o nějakých lidských právech nebo o nějaké rovnosti“.

Kolik mladých lidí spáchá sebevraždu?

Jistě netřeba sahat hluboko do historie, abychom viděli, kam taková otevřená dehumanizace určité skupiny může vést. Publicistka Katarzyna Markusz z portálu Jewish.pl to v deníku Krytyka Polityczna pojmenovala otevřeně: jazyk, jejž užívají současní politici PiS vůči LGBT+ komunitě, je velmi podobný způsobu, jakým ve třicátých letech polští politici mluvili o Židech. A to včetně toho, že ti nacionalističtí nabádali k otevřené nenávisti a pogromům, zatímco ti rádoby liberální byli ochotni Židy tolerovat, pokud na svou náboženskou a kulturní příslušnost nijak neupozorňovali.

Výpovědi politiků vládního tábora byly moc i na nezávislého prezidentského kandidáta Szymona Hołowniu, otevřeně se hlásícího ke katolicismu. V reakci na slova Dudy a Brudzińského ve vysílání TVN24 pověděl: „Říkám si, zda si uvědomují, že jejich slova pravděpodobně přivedou někoho v reálném světě k sebevraždě.“ Hołownia nepřehání. Podle průzkumů až 70 procent neheteronormativních mladých Poláků má sebevražedné myšlenky. Před několika měsíci způsobila velký rozruch reportáž portálu Onet o chlapci, jehož šikana ve škole kvůli sexuální orientaci dohnala k sebevraždě skokem pod metro. Zvláště v menších polských městech je život lidí s menšinovou sexuální orientací či nenormativní gender identitou plný neustálé přetvářky a strachu z diskriminace a zesměšňování. Jak se budou cítit nyní, když otevřenou nenávist vůči nim legitimizují nejvyšší představitelé státu?

Sexuální menšiny obětmi kulturní války

Kulturní válka proti LGBT+ není v Polsku ničím novým, po Duhové diskotéce se jen neobyčejně vyostřila. Zásadní roli hrálo toto téma již před parlamentními volbami v říjnu minulého roku. Jak si všiml nejeden komentátor, efektivním nástrojem pro získání politické podpory je boj proti nepříteli – před pěti lety tuto funkci plnili uprchlíci a strach před jejich imaginární hrozbou do značné míry vynesl PiS k vládě. Nyní má ale strach předseda PiS Jarosław Kaczyński: preference Trzaskowského stoupají (podle posledního průzkumu pro portál Wirtualna Polska by ve druhém kole Duda zvítězil jen o několik desetin procenta). Zachování Dudy v prezidentském úřadě je ale pro Kaczyńského naprosto klíčové. Jen s loajálním prezidentem bude moci prosadit dalekosáhlé změny v právním uspořádání státu, které zajistí PiS značnou moc. Opoziční prezident vetující veškeré zákony by pro současnou vládu představoval neřešitelný problém. A dostane-li se opozice v budoucnosti k moci, mohou se představitelé PiS oprávněně obávat, že je nová vláda povede k zodpovědnosti za demontáž právního státu.

Vyvolání společenské paniky okolo lidí hlásících se k LGBT+ je tedy ze strany PiS dobrou taktikou. Odvádí pozornost od skutečně zásadních témat, jako jsou ekonomický propad v důsledku koronavirových opatření, neschopnost vlády efektivně zamezit šíření nákazy koronavirem, pozice Polska v Evropské unii a vláda práva. To všechno jsou problémy, které mají reálný dopad na životy voličů, na rozdíl od zcela zcestné představy, že komunita LGBT+ se snaží svou ideologií „nakazit“ polské děti a svést je na cestu homosexuality. Rafał Trzaskowski ale ví, že příliš otevřenou podporou pro tyto skupiny si nyní může pokazit podporu u voličů z menších měst, o které se v těchto volbách bude nepochybně hrát, a tak vystupuje spíše opatrně. Lidé s nevětšinovou sexuální orientací a gender identitou proto zůstavují v Polsku do značné míry bez zastání. Politici je zatím jen zneužívají, aby si nenávistí vůči nim získali hlasy jiných.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies