Foto kremlin.ru
Ještě v polovině března Rusko halasně dávalo najevo, že nemoc zvládá a že díky včasně přijatým opatřením se ho COVID-19 vlastně netýká. Vladimir Putin promptně poslal humanitární pomoc do zasažené Itálie i USA, o čemž média blízká Kremlu informovala s náležitou pompou, avšak zapomněla zmínit, že USA za „pomoc“ částečně zaplatilo a většinu ochranných pomůcek italské várky nešlo použít. Mediální masáž Rusy přesvědčila, že jich se situace netýká, a když v dubnu nákaza do Ruska dorazila v plné síle, nikdo na ni nebyl připraven. Nejvíc však chyběly zdravotnické pomůcky – třeba i ty, které Rusko s takovou slávou věnovalo Itálii a USA. Dalším problémem byl nedostatek funkčních plicních ventilátorů a vybavení nemocnic.
Rusko sice během měsíce postavilo novou nemocnici, která má být hlavním esem v boji s koronavirem, avšak běžní občané si o ní mohou nechat jen zdát, jelikož je určena pro klientelu blízkou režimu Vladimira Putina. Pro ni jsou určeny i moderní, nevybuchující plicní ventilátory a zdravotnický personál oblečený v těch nejlepších ochranných oděvech, jak se vysílalo v televizích ve všech koutech této rozlehlé země.
Podle některých osobních výpovědí byli nuceni ordinovat i lékaři, kteří měli pozitivní test na koronavirus.
Podle oficiálních ruských zdrojů je k dnešnímu dni v Rusku na půl milionu nakažených a pět tisíc mrtvých. Na zemi, jejíž populace čítá 140 milionů lidí, jsou tyto počty v době, kdy nemoc kulminuje, neuvěřitelně nízké. Jedním z důvodů je skutečnost, že Rusko mezi oběti započítává pouze ty, které prokazatelně zemřely na koronavirus, a ne na jinou související nemoc. To je problematické zvláště u starších lidí, jelikož COVID-19 u nich bývá doplněn dalšími onemocněními, které jsou ve většině případů poté i příčinou smrti. Navíc ještě v dubnu existovalo jediné místo v celém Rusku, kde vyhodnocovali provedené testy, a nebylo možné se nechat testovat soukromě. Trvalo tedy zhruba tři dny, než test doputoval do laboratoře sídlící na Sibiři a byl znám výsledek. Nehledě na to, že se objevily pochybnosti o účinnosti testu, jelikož pozitivní byl jen u těch, kteří byli virem již těžce nakaženi. Druhým důvodem nízkých oficiálních čísel je falšování údajů.
Falšování údajů o obětech
V zemi je vyvíjen obrovský tlak na lékařský personál i vedení jednotlivých federálních celků, aby byly počty obětí co nejmenší. Na veřejnost pronikla nahrávka, v níž guvernér Lipecké oblasti ve středním Rusku instruuje svého podřízeného, aby upravil oficiální údaje o nakažených. To je jen jeden příklad z mnoha. Na začátku koronavirové krize podezřele mnoho lidí zemřelo na zápal plic. Podvody při uvádění příčiny smrti vyšly na světlo poté, co se respektovaná šestatřicetiletá novinářka z Permu Anastasija Petrova v polovině března nakazila koronavirem a na svých sociálních sítích podrobně popisovala boj s nemocí i s úřady. Kauza odkryla, jak se Rusko s pandemií nekompetentně vypořádává a ukázala rovněž otřesné podmínky regionálních nemocnic. Novinářce nejdřív nebyl proveden test, místo nemocenské si musela vzít dovolenou a z nemocnice ji poslali domů, jelikož neměli instrukce, co s takovými pacienty dělat. Poté, co 31. března nemoci podlehla, byl jako příčina smrti uveden dvojitý zápal plic. Nemocnice se bránila, že test na COVID-19, který nakonec provedli, byl negativní. Do sporu zasáhla kamarádka Petrovové, jíž se zesnulá ve zprávě svěřila, že její test vyšel pozitivně. Několik hodin po zveřejnění screenshotu jejich konverzace nemocnice změnila příčinu smrti na dvojitý zápal plic způsobený koronavirem.
COVID-19 se však nevyhnul ani nejvyšším patrům režimu. Mezi nakaženými byl i prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov, premiér Michail Mišustin a několik členů vlády. Krásně se na tom ukazuje, kdo z nich odjel na jarní prázdniny do oblíbených luxusních letovisek v Itálii a ve Španělsku (za svůj úřednický plat samozřejmě) a přivezl si odtud „suvenýr“. Nechvalně proslulý lídr Čečenska Ramzan Kadyrov, který dokonce prohlásil, že ti, kteří nedodrží karanténu a budou šířit koronavirus, by měli být zabiti, byl sám narychlo hospitalizován a převezen do Moskvy pro podezření na koronavirus. Onemocnění se však u něj nakonec neprokázalo.
Nicméně daleko závažnějším problémem jsou počty obětí mezi zdravotnickým personálem. V médiích se často objevují zprávy, v jakých podmínkách jsou nuceni pracovat lékaři a sestry, podle některých osobních výpovědí byli nuceni ordinovat i lékaři, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Na internetu se objevil seznam těch, kteří zemřeli na nákazu při výkonu své (zdravotnické) profese. Seznam vznikl jako iniciativa jejich kolegů a jména přibývají z celé země. K dnešnímu dni je na seznamu 331 lidí, kterým stát neposkytl dostatečné pomůcky pro to, aby mohli bezpečně léčit nakažené. Průměrný denní přírůstek nakažených byl v květnu deset tisíc.
Koronavirus a doživotní prezidentství
Nákaza v Rusku zasáhla přímo do velkých změn, které měly na dlouhou dobu zabetonovat politickou situaci v zemi. Změněná ústava Vladimiru Putinovi umožní zůstat v prezidentské funkci o dvanáct let déle – až do roku 2036. Převratnou novelu, o které se diskutovalo v podstatě od začátku druhého mandátu nynějšího prezidenta, měl provázet ambiciózní plán investic do sociální sféry, jež měly zajistit spokojenost elektorátu Vladimira Putina. Na začátku roku byl odvolán z postu premiéra Dmitrij Medveděv, který na sebe dlouho bral odpovědnost za všechny vládní neúspěchy. Nahradil jej již zmiňovaný Michail Mišustin, jenž měl za pomoci ropných peněz uvést v život plán sociálních investic. Vše mělo potvrdit všelidové hlasování o změnách ústavy dne 22. dubna a monstrózní oslavy 75. výročí konce druhé světové války s tradiční vojenskou přehlídkou.
Rusko dlouho otálelo se zavedením karantény a omezení pohybu právě kvůli hlasování a následné přehlídce, která měla Rusům zase jednou ukázat, že zvládne naprosto cokoli. Obě události byly odloženy a je otázka, zda se vše vrátí do starých kolejí, až epidemie opadne. Tím spíše, že z plánovaných výdajů do sociální sféry v podstatě sešlo v důsledku nevídaného světového propadu cen ropy, který silně zasáhl ruské finance. Na podzim se navíc očekává velká ekonomická krize. Ruská vládnoucí sféra se bojí důsledků této situace, a proto zde existuje velký tlak na to, aby se hlasování uskutečnilo co nejdříve.
Parlament z těchto důvodů schválil zákon – a Vladimir Putin ho už podepsal –, který umožní, aby hlasování proběhlo online. Jedná se o bezprecedentní krok, jelikož není zajištěna jakákoli ochrana online voleb, jak to známe například z Estonska. Tato varianta tak nahrává manipulacím s volebními hlasy. Vojenská přehlídka se má uskutečnit 24. června a spekuluje se, že referendum proběhne v tentýž den. Vláda se domnívá, že lidé unaveni karanténou vyjdou k oslavám, pozitivně se naladí a pak budou mít tendenci hlasovat pro přijetí změn.
Role Vladimira Putina
Mediální obraz ruského prezidenta jako rozhodného chlapáka a spravedlivého vládce, který „nekecá, ale koná“ a může se objevit kdykoli a kdekoli, aby tu pomohl vesnické babičce, tu klepl přes prsty ministra, se s koronavirovou krizí rozplynul. Vladimir Putin udělal to, co dělá vždy, pokud je nějaká krize. Stáhne se a vyčká, než jeho tým zjistí, jak situace dopadne, aby pak se vší vervou pronesl plamenný projev a přičetl si body za politickou rozhodnost. Nepředvídatelnost současné situace v plném světle ukázala, že Vladimir Putin není geniální stratég přemýšlející několik kroků dopředu, ale zosobňuje spíš mediální blamáž. Veškerou odpovědnost totiž přenesl na gubernátory, nechal je, aby se s krizí vypořádali sami, ale nedal jim k tomu prostředky ani pravomoci. Liberální média v zemi se ptají, kde je rozhodnost ruského prezidenta, zatímco ta provládní informují o tom, jak Putin přes Skype řídí celou zemi, což je online variace na prezidentovy cesty po regionech s dotazy, proč místní vláda neudělala to či ono, zatímco ministři do televizních kamer se svěšenou hlavou přijímají jeho výtky. Rusové tedy byli zase jednou ponecháni svojí vládou v nouzi, aby se z ní dostali vlastními silami za cenu obrovských obětí. Jakmile stav nouze odezní, budou zdraví ruští politici stát na Rudém náměstí v první řadě na přehlídce k uctění obětí koronakrize a budou hřmotně vzdávat čest padlým lékařům a sestrám. Řečeno parafrází slov Dmitrije Medveděva: Respiratorov nět, no vy děržitěs!
Autorka je politoložka a rusistka.