V Seattlu vznikla autonomní zóna, kam policie nemůže. Lidé chtějí své město zpět

Seattle dal světu korporace Amazon a Starbucks, ale také alterglobalizační hnutí. Právě jeho odkaz teď ožil ve čtvrti Capitol Hill.

Na konci května se Seattle stejně jako další americká velkoměsta stal místem protestů dožadujících se spravedlnosti za vraždu George Floyda a volajících po radikální reformě policie. V Seattlu tyto protesty vedly ke každodenním střetům mezi protestujícími a policií v Capitol Hill, čtvrti, jež byla centrem protestů proti kongresu Světové obchodní organizace v roce 1999 nebo o dvanáct let později při dění kolem Occupy Seattle. Policie při demonstracích nevybíravě používala řadu agresivních nástrojů a taktik, včetně zábleskových granátů, slzného plynu, pepřových sprejů nebo betonových barikád. Starostka Seattlu sice 5. června vyhlásila třicetidenní moratorium na používání slzného plynu, to ale bylo na žádost policie zrušeno po pouhých dvou dnech. Na policii byla ze strany Black Lives Matter Seattle podána žaloba, která ji viní z použití nadměrné síly proti protestujícím, novinářům a zdravotníkům.

Na ulici, kterou zdobí obrovský nápis „Black Lives Matter“, se večer promítají filmy a konají se zde velká politická pléna podobná těm během Occupy.

Po více než týdnu těžkých střetů policie 8. června opustila místní policejní stanici a oznámila, že se stáhne i z ulic Capitol Hill. Podle mluvčí policie jde o projev „deeskalace a důvěry“ vůči protestujícím. Místní obyvatelé vzápětí ohraničili několik ulic policejními zátarasy a prohlásili území za osvobozené od policie. Na ulicích se objevily nápisy „You are now entering free Capitol Hill“, odkazující k severoirskému Derry, které se v roce 1969 prohlásilo za svobodné město mimo Spojené království. Deklarovanou autonomní zónu protestující nazvali Capitol Hill Autonomous Zone (zkráceně CHAZ).

Dekriminalizujte marihuanu

Hnutí není hnáno jen touhou radikálně reformovat nebo zrušit policii a odčinit tak strukturální rasismus. Lidé rovněž volají po ekonomické spravedlnosti, dostupném zdravotnictví a navrácení města do rukou místních po dekádách, kdy bylo přetvářeno podle zájmů velkých korporací v čele s Amazonem Jeffa Bezose.

Ještě v noci, kdy byly ulice obsazeny, formulovali protestující třicet požadavků mířících na městskou radu a starostku Jenny Durkan. Většina požadavků se odvíjí od teze, že seattleskou policii není možné reformovat, a je tedy potřeba ji zrušit. Veřejné finance, které policie dosud čerpala, mají být přesměrovány do sociálních služeb, zdravotnictví, veřejného bydlení, školství a do služeb zajišťujících naturalizaci imigrantů v USA. Mimo to lidé žádají propuštění všech protestujících zatčených při nepokojích a všech vězněných za držení a prodej marihuany.

V kontrastu s vyhrocenou situací při vzniku autonomní zóny je teď atmosféra na místě velmi poklidná. V parku uvnitř zóny je stanové městečko čítající přibližně sto stanů. Vedle něho se nachází komunitní zahrada, kde lidé pěstují zeleninu. V obsazeném území je free shop, stánek s veganskou pizzou, antirasistická knihovna nebo pomník obětem policejního násilí. Na ulici, kterou zdobí obrovský nápis „Black Lives Matter“, se večer promítají filmy a konají se zde velká politická pléna podobná těm během Occupy.

I když ale atmosféra na místě připomíná spíše akci Zažít město jinak, podle amerických konzervativců se jedná o násilné separatistické hnutí, za nímž stojí Antifa. Prezident Donald Trump označil protestující za teroristy a vyzval starostku Seattlu a guvernéra státu Washington, ať proti nim zakročí, anebo do města pošlou národní gardu. Starostka Seattlu se vyjádřila tak, že „právo zpochybňovat autoritu a vládu je pro nás Američany fundamentální. Nepotřebujeme nikoho, ani prezidenta, kdo nás bude rozdělovat, zasévat mezi nás nedůvěru a šířit dezinformace. Hrozba vojenského okupování Seattlu a vyvolávání násilí je v našem městě nejen nevítaná, ale byla by i nelegální.“ Paradoxním důsledkem Trumpových siláckých vyjádření je tedy to, že se Durkan postavila na stranu protestujících, kteří nicméně požadují její rezignaci.

Nespravedlnost v základu společnosti

Na deformování obrazu pokojného protestu se vedle prezidenta podílí také konzervativní média. Fox News použily na svém webu několik upravených „fotek z místa“, do nichž byl digitálně přidán muž ozbrojený útočnou puškou. Fotky u dalších článků zobrazovaly rozbité výlohy nebo hořící budovy, ani jedno se ale nenacházelo v CHAZ. Jako kontroverzní figura působí afroamerický rapper a aktivista Raz Simone. Ten byl zachycen, jak se po autonomní zóně pohybuje ozbrojen kalašnikovem nebo jak kárá člověka sprejujícího po budově. Díky tomu byl některými novináři označen za vojenského vůdce zóny a konzervativními komentátory je připodobňován k samozvanému diktátorovi. On sám ovšem popírá, že by byl jakýmkoliv vůdcem, což by horizontální organizace CHAZ ani nedovolila, a zdůrazňuje, že v Seattlu je legální být ozbrojen na veřejnosti.

CHAZ není separatistickým hnutím, hřištěm povstaleckých anarchistů ani diktaturou soundcloudového rappera. Je spíše projevem touhy po rasové spravedlnosti a symbolickém znovuzískání města, které dalo světu Amazon, Starbucks, ale také alterglobalizační hnutí. Události se daly do pohybu bezpochyby i díky pandemii koronaviru, která připravila miliony Američanů o práci a vyvolala v nich pocit bezmoci.

Autonomní zóna existuje jen díky toleranci místních autorit, které se proti ní mohou okamžitě obrátit, jakmile začne Donald Trump tweetovat o něčem jiném. Požadavky protestujících ale budou rezonovat dále, neboť vyjadřují hluboké nespravedlnosti v základu americké společnosti, které elity obou hlavních politických stran dekády ignorovaly.

Autor je politolog.

 

Čtěte dále