Foto Facebooková stránka Andzreje Dudy
V neděli si Polsko za rekordní, téměř sedmdesátiprocentní volební účasti vybralo prezidenta na příštích pět let. Bude jím opět Andrzej Duda z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Jeho vítězství předcházela vyhrocená kampaň plná nenávistné rétoriky a kulturních válek o tradiční rodinu. Volba mezi Dudou a představitelem liberální Občanské koalice Rafałem Trzaskowským byla ale natolik těsná, že první exit polls, u kterých se počítá se statistickou chybou až dvě procenta, neumožnily hned po uzavření volebních místností v devět hodin večer určit jednoznačného vítěze. Jistotu tak Andrzej Duda získal až v průběhu noci po sečtení většiny hlasů.
Není vyloučené, že se prezident Duda do určité míry osamostatní. Možná bude chtít jako svůj odkaz zanechat i něco jiného než jen přezdívku „propiska“ za to, jak ochotně podepisuje veškeré zákony odhlasované parlamentem.
Staronového prezidenta volilo 51,2 procenta voličů (výsledky z 99,97 procent volebních obvodů). Jeho náskok před Trzaskowským byl tedy nevelký. PiS má tak sice na další tři roky až do příštích parlamentních voleb zajištěnou téměř neomezenou moc, Dudův mandát ale není nijak zvlášť silný. Volby potvrdily, jak hluboce je Polsko rozdělené, a ukázaly, že značná část obyvatelstva souhlasila s heslem Trzaskowského kampaně „Máme dost“ a vládu jedné strany by ráda vyměnila na něco jiného.
Zastrašující kampaň
Komentátoři se ihned začali ptát, zda se Andrzeji Dudovi podaří sjednotit polské obyvatelstvo, poštvané proti sobě v agresivní kampani. Vládnoucí strana, která na Dudovu kampaň vynaložila nemalé prostředky, zejména ve veřejnoprávních médiích, jež má už řadu let plně pod kontrolou, strašila v případě výhry Trzaskowského Němci, homosexuály, nevýhodnými restitucemi, likvidací sociálních programů včetně už známého přídavku na děti 500+, zvýšením důchodového věku, ohrožením národních zájmů, a dokonce si televize neodpustila hrozit „židovskými požadavky“ na odškodnění za zabavený majetek během druhé světové války.
Na koho tato rozdělující rétorika zapůsobila, dobře odhalují demografické údaje o hlasování. PiS dobře vědělo, že nejvíce hlasů má šanci získat mezi lidmi ve věku nad šedesát let. Proto vláda před volbami ohlásila, že senioři, lidé s postižením a rodiče s dětmi do tří let budou moct při nedělních volbách přeskočit frontu a svůj hlas odevzdat přednostně. Podle agentury IPSOS výsledky ukazují celkem jasné rozdělení společnosti: pro Dudu hlasovali zejména starší občané, s nižším vzděláním, z menších obcí, spíše muži. Naopak Trzaskowskému svůj hlas mnohem častěji dali lidé mladší, s vyšším vzděláním, z měst a ženy. Mapa podpory pro oba kandidáty na stránkách Polské volební komise navíc opět potvrdila letité dělení země: západní část hlasuje liberálně, východní naopak konzervativně.
Nezávislá média pod palbou
Duda vyhrál o vlásek a předsedovi PiS Jarosławu Kaczyńskému nepochybně stékal pot po zádech, když si po ohlášení výsledků exit polls představil, že možná přeci jen zvítězí opoziční kandidát, jenž bude ve svém úřadě vetovat nejtoxičtější zákony z dílny PiS, jako například další „reformu“ justice, omezení práv menšin či úplný zákaz potratů. Není tedy vyloučené, že Právo a spravedlnost se zasadí o takové změny ve volebním systému, které by opozici znesnadnily v příštích volbách uspět.
Prvním terčem ale zřejmě bude něco jiného: nezávislá média. Když se největší bulvární deník Fakt před volbami pustil do Andrzeje Dudy za to, že udělil milost odsouzenému pedofilovi, vzbudila tato aféra vlnu nevole nejen ve společnosti, ale také ve vládním táboře, ovšem z jiných důvodů. Jak opakovaně zdůrazňovala veřejnoprávní televize TVP, Fakt je vlastněný vydavatelstvím Axel-Springer, tedy německým kapitálem. „Budou Němci rozhodovat o našich volbách?“ I takové titulky zaznívaly z „veřejnoprávní“ televize, která už jen věrně slouží vládnoucí straně.
Už nějakou dobu se mluví o tom, že PiS chce omezit činnost nezávislých médií ztížením možnosti jejich financování ze zahraničí. Teď už nemá na co čekat. Obdobná opatření můžeme očekávat i u neziskových organizací. Ostatně PiS se může inspirovat v nedalekém Maďarsku, kde už podobný zákon platí, ačkoliv ho nedávno rozporoval Soudní dvůr Evropské unie.
Nový lídr opozice?
Není ale vůbec jisté, že vše zůstane při starém. Prezidentské volby se konaly na poslední chvíli. Polsko čeká ekonomická krize v důsledku koronavirových opatření a s ní i nespokojenost určité části obyvatelstva. Bylo by překvapivé, kdyby se tato situace nepromítla i do preferencí PiS. Není také vyloučené, že prezident Duda, dosud loajálně spolupracující s vládou, se do určité míry osamostatní. Přeci jen už mu v tomto volebním období nejde o znovuzvolení, a není proto tak závislý na podpoře vládní strany. Je tedy možné, že bude chtít jako svůj odkaz zanechat ještě něco jiného než jen přezdívku „propiska“ za to, jak ochotně podepisuje veškeré zákony odhlasované parlamentem.
Klíčový bude také postup opozice. Rafał Trzaskowski sice neuspěl, získal ale velmi solidní výsledek. Na rozdíl od původní prezidentské kandidátky Občanské koalice Malgorzaty Kidawy-Błońské, která si získala jen malou podporu voličů, se Trzaskowski ukázal jako přirozený lídr a politik velkého formátu. Podobně jako například ODS u nás je Občanská platforma, nejsilnější strana Občanské koalice, z níž Trzaskowski vzešel, zatížena složitou minulostí. Neměla by tak promarnit šanci omladit svou image a energického Trzaskowského dosadit do čela opozice. V prezidentském klání dokázal získat hlasy jak levicového elektorátu, tak voličů konzervativnějších kandidátů z prvního kola. Není tedy vyloučené, že by za tři roky mohl dovést opozici k úspěchu v parlamentních volbách.
Autorka je redaktorka Alarmu.