Foto Hinnerk11, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)
Donald Trump si z varování před Antifou udělal centrální téma své předvolební kampaně za znovuzvolení do prezidentského úřadu. Ve skutečnosti ale násilí příslušníků krajně levicového názorového spektra nehraje v USA skoro žádnou roli, jak ukazuje nový výzkum a přímo členové Antify a aktivní antifašisté nebyli spojeni se žádnou vraždou po celé dekády.
Největší hrozba pochází od ultrapravicových skupin bojujících za bělošskou nadřazenost, protivládních milicí a jednotlivců, kteří by si přáli rozdmýchat občanskou válku ve Spojených státech.
Stačí si projít novou databázi skoro devíti set politicky motivovaných útoků či jejich plánů, které mají na svědomí extremisté v USA od roku 1994, a je zřejmé, kam jsou vychýleny misky vah. Autoři analýzy z Centra pro strategické a mezinárodní studie (CSIS), což je americký think tank, jehož zakladatelé jsou označováni za „centristy“, rozdělili teroristické a extremistické útoky v USA do několika kategorií podle hodnotové orientace jejich pachatelů. Jde o činy pravicových či ultrapravicových či naopak levicových či ultralevicových útočníků, etnonacionalistů, nábožensky motivované násilí a podobně.
Pravicoví extremisté v počtu útoků vedou
Nejvíce obětí celkově má v analyzovaném období na svědomí náboženský terorismus, a to kvůli ataku na Světové obchodní centrum 11. září 2001, který způsobil smrt téměř tří tisíc lidí a je nejvražednějším teroristickým činem v americké historii. Nejčastěji pak smrtelné útoky mají na svědomí pravicoví extremisté, kteří od roku 1994 zabili celkem 335 lidí. Na kontě mají také větší počet násilných skutků, které naštěstí neskončily smrtí, případně byly zmařeny. Obecně jsou odpovědní za 57 procent všech dokončených či chystaných akcí. Za stejnou dobu autoři napočítali 22 zabitých v kategorii levicově motivovaných útoků – ani v těchto případech ale nefigurovali antifašisté jako vrazi.
Za „levicové“ totiž autoři studie označují zejména vraždy policistů černými Američany, z nichž mnozí byli armádní veteráni a svůj čin popsali jako odplatu za policejní vraždy černochů v USA. Tam spadá například zavraždění dvou policistů v New Yorku v roce 2014 po té, co policisté zabili Michaela Browna a Erica Garnera. A také zabití pěti policistů v Dallasu a tří policistů v Baton Rouge v roce 2016.
Někteří z vrahů policistů měli ale prokazatelně konexe s černošskými nacionalistickými skupinami. Tyto skupiny výzkumníci řadí mezi „levicové“, nicméně je potřeba dodat, že některé současné černé nacionalistické organizace mají homofobní, misogynní a antisemitské postoje, což je od současné americké levice výrazně vzdaluje. Jejich zařazení do tohoto spektra je tak možné vnímat spíše jako relikt šedesátých let, kdy se k levici hlásily vlivné černošské militantní skupiny jako například Černí panteři.
Jediná smrt spojená s činem antifašisty
Střelba na skupinu republikánů během baseballového tréninku ve Washingtonu v roce 2017 sice způsobila vážné zranění kongresmana Stevea Scalise a zraněni byli i tři další lidé, jediným zabitým byl ale šestašedesátiletý střelec James Hodgkinson. Jeho motivem byla nenávist k Donaldu Trumpovi a republikánům.
Další z násilných skutků, které autoři studie charakterizují jako „levicové“, zahrnují útoky anarchistů či environmentálních skupin. Ty nevedly ke smrti ani zraněním, protože byly namířeny hlavně proti budovám či majetku – šlo zejména o žhářství nebo ničení zařízení.
Za jediný „antifašistický“ útok s následkem smrti se tak dá považovat čin Willema van Spronsena, šlo ovšem o jeho vlastní smrt. Tento devětašedesátiletý muž byl zastřelen policisty před centrem pro zadržování uprchlíků (U.S. Immigration and Customs Enforcement – ICE) v Tacomě. Podle policie házel Molotovovy koktejly, zapálil auto a měl u sebe pušku.
Lokální aktivisté řekli médiím, že se pravděpodobně snažil zničit autobusy, kterými byli lidé deportováni z USA. Van Spronsen nazýval centra ICE „koncentračními tábory“ a sám sebe označoval za antifašistu. Nikoho nicméně nezranil a jedinou obětí byl on sám. Ostatně i jeho žena, se kterou procházel komplikovaným rozvodem, potvrdila, že měl sebevražedné sklony.
Trump dál obviňuje Antifu
Pravicoví extremisté jsou naproti tomu zodpovědní za největší množství jednotlivých útoků v USA a v posledních šesti letech jejich počet dál narůstá. Autoři tvrdí, že nárůst je podobný vlně aktivity pravicových extremistů v devadesátých letech, která vyvrcholila 43 ataky v roce 1995. Tehdejší bombový atentát v Oklahomě byl druhým nejvražednějším teroristickým činem v historii USA. Jen v roce 2019 měli pravicoví extremisté na svědomí 44 útoků či pokusů o ně.
Americké úřady dlouhodobě čelí kritice, že podceňují násilí krajně pravicových uskupení, zatímco přehánějí riziko představované levicovými protestujícími. Jeden z nejkřiklavějších případů se odehrál v roce 2016 po ultrapravicových demonstracích v Sacramentu. Po násilných střetech spolupracovali policisté s neonacisty ve snaze vykonstruovat obvinění proti zbitým a pobodaným antifašistům a zároveň se snažili zabránit obvinění neonacistů, kteří protestující antifašisty napadli.
Několikrát byli cílem teroristických útoků neonacistů i samotní aktivisté Antify, jako v případě nedávného plánu členů neonacistické skupiny Base zavraždit manžele v Georgii, o kterých se domnívali, že organizují antifašistické protesty. Databáze CSIS zatím nezapočítává incidenty, které se odehrály po květnu 2020 – neregistruje tedy události po vypuknutí masivních celonárodních protestů proti policejnímu násilí po zavraždění George Floyda, včetně vražd dvou policistů, které spáchal člen ultrapravicového hnutí Boogaloo.
Protiteroristický expert Seth G. Jones, který stojí za vytvořením databáze CSIS, deníku Guardian řekl: „Největší hrozba terorismu v rámci USA dnes pochází od ultrapravicových skupin bojujících za bělošskou nadřazenost, protivládních milicí a jednotlivců, kteří sympatizují například s hnutím Boogaloo, které by si přálo rozdmýchat občanskou válku ve Spojených státech.“
Tento poznatek, založený na analýze dat, je ostře v kontrastu s rétorikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce decentralizované hnutí Antifa zařadit mezi teroristické organizace a opakovaně tvrdí, že Antifa je zodpovědná za nedávné násilí během protestů po zabití George Floyda. Ani FBI ale nemá žádné důkazy, že by toto tvrzení odpovídalo realitě. Přesto ministr spravedlnosti USA William Barr zřídil novou skupinu pro boj s násilnými protivládními extremisty a ve svém memorandu označil hnutí Antifa za významnou hrozbu.