Foto CC0
Tým expertů a expertek zaštítěný českou pobočkou Social Watch pravidelně každý rok sestavuje podrobnou zprávu o vývoji v České republice z hlediska Cílů udržitelného rozvoje. Do těchto cílů patří například ukončování chudoby, snižování nerovnosti, ochrana vodních zdrojů a také klimatická opatření. Právě v klimatických opatřeních, která jako expert sledoval Dan Vondrouš, ovšem Česká republika podle Social Watch selhává. „Českým politikům chybí jakýkoliv pohled do budoucnosti, v Česku sice máme dotační program na výměnu kotlů nebo Dešťovku motivující k zadržování vody v krajině, ale vláda plánuje stavět vodní kanál, sucho mají řešit velké přehrady a plánuje se i další jaderný reaktor. Odchod od uhlí v roce 2030 je považován za příliš extrémní a celkově je vládní politika v tomto ohledu chaotická,“ padlo na tiskové konferenci ke zveřejnění letošní zprávy.
Podle odborářské právničky Šárky Homfray odhalila pandemie slabiny systému.
Podobně chaoticky se podle sociální geografky Michaely Pixové, která měla v letošní zprávě na starost udržitelnost měst, chová i hlavní město Praha. Ta se sice přihlásila ke klimatickým závazkům a dvě městské části dokonce vyhlásily stav klimatické nouze, politici z vládnoucí pražské koalice však zároveň před pár dny ohlásili záměr výrazně zdražit městskou hromadnou dopravu. Z hlediska udržitelnosti měst je na tom nicméně Česko ve srovnání se světem velmi dobře. „Česká republika stále patří mezi deset nejbezpečnějších zemí, máme rozsáhlou síť veřejné dopravy i velký podíl zeleně ve městech, hustou síť hřišť a parků,“ řekla k tomu Pixová. Obrovským problémem je naopak nedostupné bydlení. Bydlení v Česku patří mezi nejdražší v celé Evropě a jeho ceny vůbec neodpovídají růstu mezd. Ohrožení občané byli vyloučeni z možnosti jednat ve stavebních řízeních a tento trend může dál pokračovat kvůli změnám stavebního zákona. UNESCO dokonce pohrozilo zařazením Prahy na seznam památek v ohrožení, a to právě kvůli necitlivému developmentu.
Podle odborářské právničky Šárky Homfray odhalila pandemie slabiny systému. „Covid zasáhl právě ty nejohroženější, tedy lidi pracující ve švarcsystému jako OSVČ nebo na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, kterými se často zakrývá práce na poloviční úvazek. Krize také tvrdě dopadla na lidi zaměstnané přes pracovní agentury. Toto odvětví je podle Homfray spojeno s organizovaným zločinem. Sice došlo k legislativním změnám, ale ty se ještě nestihly pozitivně projevit. „K formám prekérní práce se uchylují celé skupiny obyvatel (matky s dětmi, cizinci ze třetích zemí, lidé v exekucích). Soudní řízení v tomto případě nefunguje jako cesta k tomu domoci se svých práv,“ doplnila Homfray.
Celá zpráva monitorující stav Českou republiky optickou cílů trvalé udržitelnosti je dostupná na stránkách Social Watch.