Foto NASA, Wikimedia Commons
Ze dvou Rusů z malé zapadlé vesnice kdesi na Sibiři se přes noc stali dolaroví milionáři. V oblasti, kde se průměrný plat pohybuje kolem 12 tisíc korun, se těmto dvěma mužům podařilo za osm dní vydělat více, než vydělají všichni obyvatelé jejich vesnice za celý svůj život dohromady. Novodobá zlatá horečka má na Sibiři podobu ostatků pravěkých zvířat, jejichž zachovalá torza se v poslední době začínají čím dál častěji objevovat v důsledku tání permafrostu.
Tající led
V posledních letech jsme byli svědky bombastických odhalení prehistorického života: byla nalezena zcela zachovalá hlava dávno vyhynulého vlka nebo tělo mamutí samice staré 50 tisíc let, jež po vytažení z ledu krvácelo. Fanoušci Jurského parku okamžitě přišli s nápady, jak film převést do reality. Avšak situace je složitější, než by se mohlo zdát. Zaprvé většinu z těchto převratných objevů svět nikdy nespatří a zadruhé by bylo lepší, kdyby ani kosterní pozůstatky už nikdy nespatřily svět. Tání věčně zmrzlé půdy je totiž předzvěstí ekologické katastrofy, ke které se dnes lidstvo blíží. Kromě prehistorických kostí tající led odhaluje i ložiska hluboko uloženého metanu a oxidu uhličitého. Ty se uvolňují a tím se dále roztáčí spirála oteplování planety: čím více se otepluje, tím víc taje permafrost a tím víc dochází k unikání skleníkových plynů do atmosféry.
Byznys s pravěkou slonovinou v Rusku nabral velmi rychle na obrátkách a stal se novodobým Klondikem.
V Jakutsku, což je oblast na ruské Sibiři o velikosti poloviny Evropy, kde se zkameněliny nacházejí, každý rok stoupá průměrná teplota o několik stupňů. V důsledku toho léto trvá déle, půda rozmrzá do mnohonásobně větší hloubky, v oblasti je více srážek a země se pomalu proměňuje v bažinu, kde není možné nic pěstovat. Mnohé oblasti jsou ohroženy sesuvy půdy, domy postavené na pilotech zapuštěných do věčného ledu se začínají propadat do země a stejně tak dochází k poškozování silnic a infrastruktury. Lidé přicházejí o svá obydlí, stěhují se pryč, a to má vliv i na život etnických menšin, které v této oblasti žijí po generace a snaží se zachovat zbytky tradiční kmenové kultury.
Rozmrzající led měl za následek i nedávnou katastrofu ve městě Norilsk, kde z místní elektrárny uniklo do okolí, a především do místních řek, přes 20 tisíc tun nafty. Jedná se o největší katastrofu podobného druhu v ruském arktickém prostoru. Společnost provozující elektrárnu si byla vědoma určitých problémů s naftovými nádržemi, které byly postaveny na věčně zamrzlém ledu, nicméně nápravě nevěnovala větší pozornost, dokud se v důsledku tání permafrostu neposunulo podloží, na němž byly palivové nádrže postaveny, což vedlo k jejich poškození a rozlití obsahu do okolí.
Ekologická tragédie v Norilsku ukázala na palčivý problém, jehož důsledky se sice pomalu, ale o to naléhavěji hlásí o slovo. I vlády států, které se zabývají pouze akutními záležitostmi a vznikající problémy nechávají bez povšimnutí, dokud se nestane tragédie, se Norilskem vyděsily. Ruský prezident Vladimir Putin mimo jiné oznámil, že je nezbytné hledat řešení tání permafrostu v ruské arktické oblasti. Tání ledu totiž stojí peníze. Rusko se čím dál častěji musí potýkat s poškozenou infrastrukturou v důsledku sesuvů, což se týká i plynovodů a ropovodů.
Pytláci prehistorické slonoviny
Většina z pokladů, které Sibiř vydá, svět nikdy nespatří, protože končí v rukou překupníků, kteří je prodávají nejčastěji do zemí, jako je Čína nebo Vietnam, kde stále přetrvává víra, že rozemletý prášek ze sloních klů nebo rohu nosorožce má léčebné účinky (hlavně proti rakovině). Kromě využití v tradiční medicíně slonovina končí u zámožných Asiatů jako dekorativní předmět potvrzující společenský status majitelů. Asijské trhy dosud vzácným zbožím zásobovali pytláci zabíjející zvířata v národních parcích a safari. V posledních letech se však boj proti nelegálnímu zabíjení zefektivnil a je čím dál těžší pokrýt nabídku. V důsledku tání permafrostu se nicméně nečekaně objevila nová zásoba cenného zboží: mamutí kly a rohy prehistorického nosorožce. Na trhu se pár mamutích klů pohybuje kolem milionu dolarů.
Byznys s pravěkou slonovinou v Rusku nabral velmi rychle na obrátkách a stal se novodobým Klondikem. Novinář a fotograf Amos Chapple strávil léto 2016 dokumentováním života novodobých lovců mamutoviny. Ve svém textu popisuje bezútěšné podmínky nelegálního dobývání kosterních pozůstatků odkrytých táním ledu. Tito muži tráví celé léto bez rodin v lesích Sibiře, kde pomocí vodních děl a naftových pump, jež mají spotřebu až pět tun paliva na tři týdny a jednu hledačskou partu, rozrývají již tak narušenou půdu. Vodní děla mohou vyhloubit tunely až do hloubky 60 metrů a narušují vodní systém oblasti. V Jakutsku už tyto aktivity vedly k sesunutí celých kopců.
Mnozí hledači se museli zadlužit, aby si pořídili potřebné vybavení. V noci spí ve stanu, jsou sužováni všudypřítomnými komáry a výkyvy počasí. Dva Rusové zmínění z úvodu tohoto článku našli mamutí kel o hmotnosti 65 kilogramů, který prodali v přepočtu za 800 tisíc korun. A v průběhu týdne našli další tři. Jenže většina z hledačů nenajde nic. Pouze 20 až 30 procentům šťastlivců se podaří něco najít, ostatní odhalí pouze bezcenné kosti. Ruské úřady se proti hledačům snaží bojovat, avšak zatím bez valného úspěchu. Perličkou zůstává pokuta za nezákonný prodej mamutích klů ve výši něco málo přes tisíc korun.
Autorka je politoložka se zaměřením na východní Evropu.