Foto Steve Riot / pixabay
Z pedagogických fakult vyjde letos zhruba o dvě třetiny méně učitelů pro první stupeň než před deseti lety, vyplývá ze statistik ministerstva školství. Pro ředitele škol je tak čím dál složitější shánět pro nejmladší žáky učitele. Přitom platí rovnítko, že čím větší město, tím horší situace. Většina oslovených ředitelů tak i na začátku prázdnin stále hledá kantory pro příští školní rok a tento stav se podle nich bude ještě zhoršovat. Roli podle ředitelů pořád hrají hlavně platy.
Podle statistik ministerstva školství absolvovalo loni na pedagogických fakultách 623 studentů učitelství pro první stupeň, před deseti lety to bylo přitom téměř třikrát víc (1777). Učitelé chybějí hlavně ve velkých městech, zejména v Praze, kde jsou nejvyšší náklady na život, shodují se odborníci na školství i ředitelé. Platy učitelů vycházejí z tabulek a jsou všude v republice podobné, patří do 12. platové třídy. K základnímu platu mají kantoři ještě osobní ohodnocení podle uvážení ředitelů.
Mladí učitelé nejsou
„Na příští školní rok jsme museli doplnit čtyři učitele na první stupeň, celkem jich tam máme 15, takže více než čtvrtinu,“ říká ředitelka ZŠ a MŠ Náměstí Svobody na Praze 6 Michaela Rybářová s tím, že jednoho i na konci června stále hledá. „Letos je to ještě o něco horší než v předešlých letech, kdy jsme jich museli shánět trochu méně. Od kolegů ředitelů vím, že na Praze 6 nemůže nějakého učitele sehnat tak polovina škol,“ popisuje ředitelka. Kromě učitelů prvního stupně ředitelé postrádají hlavně učitele matematiky a fyziky pro starší žáky.
„Mám tady všechny učitele starší, za pár let školství zkolabuje,“ varuje Jiří Doutnáč, ředitel základní školy v Měcholupech, který shání čtyři pedagogy na místo těch, kteří jdou do důchodu. Učitele hledají i v dalších městech, jak popisuje ředitel základní školy v Berouně Pavel Herold. „Nového učitele na příští rok jsem hledal od loňského září, od ledna pak velmi intenzivně,“ říká Herold. „Mohu říci, že téměř každý rok sháním pedagogy, kteří to po roce vzdají, jiní odejdou do místa svého bydliště, nechtějí dojíždět,“ dodává. „Letos jsem začala už v dubnu a k dnešnímu dni mám dva učitele nekvalifikované a kvalifikovanou důchodkyni,“ uvedla ředitelka školy v Dolním Žandově na Karlovarsku Ivana Weinzettlová.
„Učitelů je opravdu nedostatek a zákony nám navíc svazují ruce,“ popisuje z opačného konce republiky ředitel ZŠ Gellnerka Brno Radek Musil. Vadí mu, že už nemůže zaměstnat studenty pedagogiky a také to, že je problém zaměstnávat lidi bez pedagogického vzdělání. „Když přijde inspekce, napíšou vám pak do zprávy, že výuka probíhá nekvalifikovaně,“ dodává.
Mnozí přijatí ke studiu ani nenastoupí
Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že z pedagogických fakult vyjde každým rokem méně absolventů pedagogiky prvního stupně než v roce předchozím. Například mezi lety 2001 až 2009 to bylo vždy kolem dvou tisíc absolventek a absolventů. Od té doby se jejich počty ztenčují – v minulém roce jich bylo jen 623. „Mohl by to být jeden z důvodů, proč jich je nedostatek,“ řekl Michal Černý, předseda Asociace ředitelů.
Důvody, proč je absolventů stále méně, nejsou jednoznačné. Ze statistik Univerzity Karlovy například vyplývá, že ze studentů, kteří jsou na obor přijati, se zapíše ke studiu jen zhruba polovina. Roli hrají také „odpadlíci“. Na pedagogické fakulty se pravidelně hlásí určitý počet lidí, kteří po roce odejdou – na tom se shodují odborníci na vzdělávání i ředitelé škol. „Myslím si, že dobré by bylo, kdyby v přijímacím řízení aspoň na základě pohovorů zjišťovali motivaci studentů,“ říká Tomáš Černý, ředitel Asociace ředitelů.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci měli za posledních 20 let zhruba 3000 přijatých studentů oborů Učitelství pro první stupeň a Speciální pedagogika, z nichž studium dokončilo přibližně 2500. „Mnozí lidé například z dálkového studia to vzdají, protože jim studium nejde skloubit s rodinou nebo kariérou,“ vysvětluje Pavel Neumeister, proděkan olomoucké Pedagogické fakulty, proč šestina lidí studium nedokončila. Roli může hrát i menší zájem o učitelské obory z řad studentů.
Platy rostou pomalu
Ministerstvo školství si vysvětluje konstantní úbytek absolventů populačně slabšími ročníky. „Vzhledem k demografickému poklesu v populaci devatenáctiletých, se kterým se vysoké školství v posledních letech potýká, dochází také k poklesu počtu zapsaných na učitelské studijní obory všech typů. V roce 2010 byl počet devatenáctiletých 130 tisíc, v roce 2015 již necelých 100 tisíc,“ napsala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
„Pedagogickou fakultu a hlavně učitelství prvního stupně navíc každým rokem vystuduje mnoho lidí, kteří si napíší před jméno titul a jdou pracovat mimo školství,“ vysvětluje Michal Černý, předseda Asociace ředitelů základních škol. Bohumil Kartous z organizace EDUin říká, že mnoho učitelů odchází ze školství také po prvních několika letech práce. „Buď nejsou spokojeni s prostředím, ve kterém pracovali, nebo (a ještě častěji) je to z finančních důvodů – platy učitelů se navyšují pomalu, a proto třeba odcházejí mladí muži, kteří chtějí založit rodinu,“ vysvětluje nízký počet mladých lidí ve školství Kartous.