Další pěkné odpoledne Tomáše Vandase

Fotit se s úsměvem vedle šéfa neonacisté strany už je v současném Česku součást koloritu.

Fotka Xavera Veselého ze setkání vlastenců s lídrem českých neonacistů Tomášem Vandasem asi nikoho nepřekvapila. Už je to jedno. Předseda DSSS navštívil událost pojmenovanou Vlastenecké setkání a zaštítěnou prezidentem Milošem Zemanem už loni a nic se nestalo. Veselý jen rozšířil řady politiků a veřejných osobností, jež nemají problém fotit se s lidmi, kteří se více či méně explicitně hlásí k neonacismu a rasismu. Případnou kritiku následně odbývají s tím, že „jde jenom o fotku“ a že je zbytečné to nafukovat. Poslankyně Trikolory se nedávno nechala vyfotit s kapelou Ortel v plné sestavě. Pohoda a svoboda…

Samozřejmě, jedna fotka na Facebooku holocaust nedělá, ale bezproblémové akceptování neonacistů v široké rodině české ultrapravice o ní říká hodně. To, že se nezvedne vlna odporu s požadavky na okamžité odstoupení Xavera Veselého z volené funkce radního v kontrolním orgánu ČT a na odstoupení nebo vyhazov z pozice moderátora Českého rozhlasu, ukazuje, jak moc se česká ultrapravice dostala za posledních pár let do mainstreamu. Stačí si to srovnat s vášnivou debatou o minulosti, kterou vyvolalo několik výroků historika Michala Pullmana, který sice odsoudil stalinismus, ale jinak než u nás bývá zvykem – a je z toho kontroverzní téma pro celá čísla předních domácích časopisů.

To, že se nezvedne vlna odporu s požadavky na okamžité odstoupení Xavera Veselého z volené funkce radního v kontrolním orgánu ČT a vyhazov z pozice moderátora Českého rozhlasu, ukazuje, jak moc se česká ultrapravice dostala do mainstreamu.

I když Tomáš Vandas patří v současnosti především k bizarním figurkám na politické scéně a těžko si jeho jméno někdo spojí s nebezpečím fašistického puče, pořád je to aktivní vůdce strany, která se pokoušela o pogrom a svého času byla schopná vyvolávat několikahodinové pouliční bitky s policií chránící domovy Romů. Vandasem vedená DSSS je stále aktivní stranou a nyní kandiduje v krajských volbách, ve kterých opět nabízí rasistický program i předvolební hesla. O distancování se od pogromistických pochodů v letech 2008 až 2013 organizovaných právě Vandasovou stranou nemůže být u DSSS řeč, naopak se stále jedná o chvíle největší slávy místního neonacismu. Přestože schopnost Vandase svolat pravicové radikály zejména z řad fotbalových chuligánů byla omezená a jednotlivé skupiny se rozhodovaly paralelně, každopádně těmto pokusům o pogrom poskytoval politickou záštitu a snažil se z toho politicky těžit. Jenže toto všechno Xaveru Veselému, oblíbenci samotného prezidenta Zemana, přijde nejspíš víceméně v pořádku a klidně si dá s Vandasem selfie. Koneckonců není zdaleka první – loni se na letní vlastenecké akci s Vandasem fotil i publicista Benjamin Kuras, který se v jiných kontextech strachuje z růstu antisemitismu v Evropě, nebo Ladislav Jakl.

Styl moderování Xavera Veselého je směsí nasládlého mudrování o povšechných problémech světa a kladení v zásadě nekonfliktních dotazů tak, aby se s nikým nepohádal a něha mohla sálat i z jeho cvrlikání s Jaroslavem Foldynou. Veselý ale bohužel není jen moderátorem jednoho pořadu, ale bohužel také členem Rady České televize, kam byl zvolen i díky hlasům ANO. A nebyl zdaleka prvním ultrapravičákem, který se do Rady dostal i díky poslancům vládního hnutí. Podpora Andreje Babiše pro tyto lidi je sice veřejně víceméně nulová, ale obava z toho, že Babiš tuto směsici paranoiků, ultrapravičáků a popíráčů změn klimatu, kteří se často motají kolem Institutu Václava Klause, záměrně využívá, je na místě. Jejich politický vliv nepramení ani tak z voleb (stačí si připomenout současné preference SPD, Trikolory nebo i KSČM), ale spíše ze spojení s think tanky Václava Klause a Miloše Zemana. Babišovi se vyplatí podporovat ostřelování České televize z protiliberálních pozic a mít ve veřejném prostoru spojence, kteří kdykoliv budou útočit na ekology, sociální kritiky, občanskou společnost a všechny, kdo by se mohli dostat s Babišem do konfliktu.

Prostředí „vlastenců“, kteří mají výraznou podporu minulého i současného prezidenta, funguje mimo jiné i jako nekonečná kádrová rezerva do médií, mediálních rad, na konference a všude tam, kde je potřeba projevit konzervativní cit pro rodinu, odpor k „majdanizujícím demonstracím“ a vnímavost pro realitu ve vztahu k premiérovi.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Čtěte dále