Foto pxhere.com
„Není zase tak lehké vůbec nic nedělat,“ říká architekt a teoretik designu Friedrich von Borries z Hamburské univerzity výtvarného umění. Právě on je garantem nového stipendijního programu, do nějž se mají přihlásit zájemci hodlající podstoupit kreativní nicnedělání. Univerzita ve středu oznámila, že pro potřeby akademického lenošení nabízí tři stipendia pro lidi z celého Německa ve výši 1600 eur (přibližně 43 tisíc korun). Svoje přihlášky musejí zájemci poslat do 15. září. Nebude to ale zadarmo, protože zájemci musí přesvědčit porotu, že předmět jejich „aktivní neaktivity“ je podnětný a relevantní.
Projekt přichází ve stejné chvíli, kdy výzkumníci z Berlína plánují dát skupince lidí takřka 30 tisíc korun měsíčně v experimentu ohledně možného zavedení nepodmíněného základního příjmu.
Profesor Friedrich von Borries se domnívá, že je nyní velmi důležité zkoumat lenost a neaktivitu, protože jenom ty nám pomohou ve vynalézání nové socio-ekologické transformace společnosti. „Tento projekt se dotýká problému, jak vystoupit ze spirály úspěchu, jak to udělat, aby křeček opustil obří kolo produktivity,“ říká k tomu von Borries. „Pokud chceme žít ve světě, který spotřebovává méně energie a konzumuje méně přírodních zdrojů, pak momentálně nežijeme v ideálním hodnotovém systému,“ řekl von Borries veřejnoprávní televizi Deutsche Welle.
Zájemci si mají sami rozhodnout, jak dlouho hodlají být neaktivní. „Když nám řeknete, že se týden nebudete hýbat, je to pro nás zajímavé. Jestli nám navrhnete, že se nebudete hýbat ani myslet, může to být ještě lepší. Když řeknete, že nebudete spát, tak to můžete nedělat jen několik dní. Pokud se ale rozhodnete, že nebudete nakupovat, můžete to vydržet o něco déle,“ říká k detailům grantové výzvy Friedrich von Borries. Hlavní myšlenka projektu vychází z diskuze nad možným rozporem v povaze současné západní společnosti, která sice vzývá udržitelnost a ohleduplnost, ale stejně tak si velmi cení úspěchu. „Tento studijní program není vtip, ale experiment s velmi seriózním zaměřením. Chceme zjistit, jak postavit na hlavu společnost, která je vystavěná kolem výkonu a úspěchu.“
Ne všichni jsou ale přesvědčení, že bude projekt přínosný. Svou stížnost už podle von Borriese podala Německá asociace plátců daní, která chce prý vědět, kdo bude projekt financovat a jestli je placen z veřejných prostředků. Projekt bude součástí výstavy s názvem Škola bezvýznamnosti: Vstříc lepšímu životu, která je plánována na příští rok právě v Hamburské univerzitě výtvarného umění. Projekt přichází ve stejné chvíli, kdy výzkumníci z Berlína plánují dát skupince lidí takřka 30 tisíc korun měsíčně v experimentu ohledně možného zavedení nepodmíněného základního příjmu. Do tohoto pilotního berlínského projektu se má zapojit 120 lidí, u nichž bude vyhodnocováno, jaký vliv má pravidelný příjem na jejich životy. Otázka nepodmíněného základního příjmu získala na popularitě v souvislosti s koronavirovou pandemií. Někteří výzkumníci, ale také politici ho považují za možné řešení aktuálních ekonomických problémů.