Vyrůstání v městských oblastech bohatých na zeleň má příznivý dopad na intelektuální a behaviorální rozvoj dětí, tvrdí studie belgické univerzity v Hasseltu. Výzkum porovnával data dětí z Východních Flander ve věku od sedmi do patnácti let se satelitními snímky města, jež ukazovaly oblasti s větším množství zeleně jako městské parky, komunitní zahrady, sportovní hřiště nebo zalesněné plochy. U městských dětí vyrůstajících v domácnostech nacházejících se poblíž těchto oblastí (studie zmiňuje tříkilometrový rádius) došlo ke zvýšení bodů v IQ testech (konkrétně tříprocentní nárůst zeleně se rovnal navýšení 2.6 bodů IQ) a zároveň ke dloubodobému poklesu na škále měřící agresivní chování a porušování pravidel. U dětí, jež žijí na venkově nebo na předměstí, k žádné podobné korelaci nedošlo, což autoři vysvětlují tím, že tam je zeleň dávno přítomná, případně mají rodiny zahrádky.
„Existuje čím dál více a více důkazů o tom, že prostředí bohaté na zeleň souvisí s našimi kognitivními funkcemi, jako je paměť nebo pozornost,“ řekl deníku Guardian jeden z autorů studie profesor environmentální epidemiologie Tim Nawrot. „Územní plánovači a stavaři by měli upřednostňovat investice do veřejného prostoru se zelení, protože ten poskytuje optimální prostředí, jež napomáhá dětem plně rozvíjet jejich potenciál.“ Studie rovněž shrnuje řadu prokázaných benefitů, jimž se věnovaly předchozí výzkumy. Mezi ně patří například schopnost snižovat hluk nebo pohlcovat znečištěný vzduch, jenž má negativní dopad na rozvoj inteligence. Rovněž souvisejí se snížením stresu, úzkosti nebo depresivních symptomů, vybízejí k fyzické aktivitě a často podporují sociální kontakt.
Podle autorů právě tyto faktory přispěly ke zlepšení inteligence a chování belgických dětí, a to bez ohledu na to, zda šlo o děti z bohatších nebo chudších rodin. „Vždycky si dávám pozor na slovo inteligence vzhledem k jeho problematické a nešťastné historii,“ připomíná dlouhodobé kontroverzní praktiky ve vědě ve spojení s měřením IQ environmentální psycholog z Exeterské univerzity Mathew White. Ten se ale pro Guardian vyjádřil o studii pochvalně, protože podle něj nám minimálně „pomůže přestat vnímat inteligenci jako vrozenou, protože může být ovlivněna okolím, a to je podle mého mnohem zdravější pohled.“