Foto #kazdaznas
Slovenský parlament projedná legislativní návrh poslanců a poslankyň vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO), jehož schválení by znamenalo zpřísnění podmínek pro podstoupení interrupce. Potažmo by pak tyto změny mohly vést k ohrožení zdraví žen a omezení svobody rozhodování i soukromí. Slovenské i mezinárodní organizace zabývající se lidskými právy upozorňují i na dopady na lékaře a lékařky, kteří by kvůli těmto změnám byli nuceni jednat v rozporu se svými profesionálními povinnostmi. I když legislativní návrh neobsahuje přímo zákaz interrupcí, lze očekávat, že změny budou mít velmi negativní dopady na poskytování interrupcí a zvýší stigmatizaci žen, které se rozhodnou podstoupit umělé přerušení těhotenství. Návrh na zpřísnění navíc přichází v době, kdy interrupce na Slovensku každoročně klesají.
O co opravdu jde?
Návrh zdvojnásobuje povinnou čekací dobu, která na Slovensku v současné době platí. Další novinkou je zavádění nových podmínek pro interrupce ze zdravotních důvodů (podmínka dvou nezávislých lékařských posudků) a požadavek na povinné uvádění důvodů, proč chce žena interrupci podstoupit, a dalších soukromých údajů. Velmi negativní dopad může mít ustanovení, které omezuje možnosti zdravotního personálu a zařízení informovat veřejně o provádění interrupcí. Návrh zákona také usiluje o to, aby zájemkyně o interrupce dostávaly od lékařského personálu více odrazujících informací. Nově by mohly tyto informace zpracovávat i neziskové organizace či církve. Je však otázka, zda tyto subjekty jsou schopné poskytovat dostatečně odborné a objektivní informace k dopadům interrupcí na ženy.
Téma potratů slovenskou společnost rozděluje a zastánci zpřísňování podmínek interrupcí mají velkou podporu.
Prodloužení čekací lhůty v kombinaci s dalšími změnami (např. povinností mít dva nezávislé posudky v případě interrupce ze zdravotních důvodů) mohou pro mnohé ženy znamenat, že interrupci už nebudou moct fakticky podstoupit – ta je totiž na Slovensku možná pouze do dvanáctého týdne těhotenství. A co hůř, legislativní zpřísnění interrupcí zpochybňuje samotnou svobodu žen rozhodovat o vlastním životě. Specifické a velmi silné dopady lze očekávat u žen, které jsou v krizi nebo jsou obětmi sexuálního násilí. Ženy v horší sociální a ekonomické situaci, zvláště pak mimo větší města, mohou mít problém vůbec získat dva lékařské posudky.
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že povinná čekací doba, je slepou cestu. Povinnou čekací lhůtu tří dnů před umělým přerušením těhotenství zavedla v roce 2013 Makedonie. Organizace Možnost volby uvádí, že po zavedení byly kvůli tomuto opatření na životě ohroženy dvě ženy. I proto v roce 2019 Makedonie povinnou čekací lhůtu ze zákona odstranila.
Podpůrná opatření?
Poslanecká skupina předkládající návrh zákona v důvodové zprávě sice tvrdí, že „cieľom navrhovanej úpravy je vytvorenie podporných opatrení pre ženu, ktorá zvažuje podanie žiadosti o umelé ukončenie tehotenstva“, ale ve skutečnosti podpůrná opatření v podstatě neobsahuje. Nebo alespoň ne taková, která se osvědčila v jiných zemích. Jednou z klíčových změn má být možnost získat sociální službu, specificky pak azylové ubytování, v situaci „neplánovaného těhotenství“. Na první pohled je to určitě dobrá zpráva, ovšem daný důvod už dnes spadá do definice nepříznivé životní situace, na které je poskytování sociálních služeb na Slovensku postaveno. Jak víme z praxe ze Slovenska, ČR i dalších evropských zemí, azylové domy by měly být jen mezistupněm pro lidi v nouzi, nenahrazují totiž normální bydlení, nenahrazují služby v komunitě, nenahrazují služby pro týrané ženy atp. A bohužel na tyto oblasti se novela zákona nezaměřuje.
Za pobídku pro nepodstoupení interrupce považují tvůrci zákona rozdělení příspěvku při narození dítěte ve výši 830 eur na dvě části – první, nižší, část má být vyplacena po dvanáctém týdnu těhotenství (což je hranice pro legální podstoupení interrupce) a druhá po narození dítěte. Organizace vystupující proti zpřísňování interrupcí, jako např. Možnost volby, upozorňují na to, že zmíněná částka rozhodně nezaručuje důstojné pokrytí nákladů při narození dítěte. Naopak návrh úpravy vyvolává celou řadu nejasností ohledně toho, jak se například bude řešit situace, kdy dá matka dítě k osvojení. A opravdu má být motivací k narození dítěte pár stovek eur vyplacených po uplynutí termínu, do kterého je možné legálně podstoupit interrupci? To si zákonodárci neuvědomují, co všechno by mohlo takové opatření způsobit, pokud by fungovalo?
Skutečná podpora v nedohlednu
I když se návrh zpřísňující podmínky pro podstoupení interrupcí na Slovensku tváří jako pro ženy příznivý, skutečná opatření pro snižování počtu interrupcí nepřináší. Nerozvíjí a nezavádí služby a politiky, o kterých víme, že fungují. Jde o celkové zlepšování sociálních a ekonomických podmínek: rozvoj předškolní péče a vzdělávacího systému, rychlou pomoc v případě krize, sociální a dostupné bydlení, dostupnou antikoncepci, rozvoj sexuální výchovy pro mladou generaci a odstraňování diskriminace žen na trhu práce. Možná se to někomu z ideologických důvodů nelíbí, ale existují důkazy, že v praxi se tyto politiky vyplácejí.
Pokusy o legislativní zákaz interrupcí či jejich zpřísnění se několikrát objevily i v České republice. Naštěstí české ženy řekly ne a své právo si ubránily. Situace na Slovensku je ale mnohem citlivější a složitější. Téma potratů slovenskou společnost rozděluje a zastánci zpřísňování podmínek interrupcí mají velkou podporu. Jednoduché rádoby řešení problémů však do budoucna nejenže nic nevyřeší, ale naopak může způsobit nové. Držme Slovenkám a Slovákům palce a doufejme, že nezvítězí slepá ideologie a omezování práv žen.
Autorka je socioložka.
Poznámka: Pro komentář byly využity informace z materiálu Analýza 4 poslaneckých návrhov predložených v súvislosti so snahami obmedziť prístup žien k umelému prerušeniu tehotenstva na júlovú schôdzu 2020 Národnej rady Slovenskej republiky (Návrhy č. 154, č. 145, č. 143 a č. 144).