LGBT jako totalita a „ideologie singlů“. Polská kulturní válka o tradiční rodinu nabírá obrátky

„Totalita ideologie LGBT,“ tak zní titulek článku z 10. září v polském týdeníku Do rczeczy, který přichází s tvrzením, že nacistické Německo propagovalo „homosexuální životní styl“, a staví tak rovnítko mezi hrozbou nacismu a hrozbou, kterou lidé s odlišnou sexuální orientací a genderovou identitou údajně představují pro polskou společnost. Článek byl součástí speciální přílohy nazvané „Ideologie LGBT a vzdělávání dětí“, jež slibuje odpovědi na otázky jako: „Proč další západní země nejsou schopny odolat nátlaku a v praxi zbavují rodiče práva vychovávat své vlastní děti, a místo toho přenechávají tuto nejvážnější životní sféru lidem motivovaným genderovou ideologií?“

Homofobní politika

Možná by se nad tímto podivným spikleneckým myšlením dalo mávnout rukou jako nad jedním z mnoha výplodů éry dezinformací a fake news – kdyby ovšem citovaný časopis neměl na tento obsah dotaci přímo od polského ministerstva spravedlnosti. To tímto způsobem realizuje svou oficiální homofobní politiku. V myšlenkovém světě vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS) je prohnilý liberální Západ již zcela ztracen – nechal se pohltit údajnou „LGBT lobby“, která zničila veškeré křesťanské hodnoty. Předseda PiS Jarosław Kaczyński v rozhovoru ze 14. září uvedl jako příklad Irsko. To podle něj ještě „nedávno bylo velmi katolickou zemí, že vedle ní Polsko vypadalo jako země s běsnícím bezvěrectvím, a dnes je to katolická poušť s běsnící ideologií LGBT“.

PiS bude stigmatizovat sexuální menšiny a útočit na ně tak dlouho, dokud to pro stranu bude politicky výhodné. Politické zneužití daného tématu přitom negativně ovlivňuje každodenní životy Polek a Poláků, a to nejen queer lidí, ale kohokoli, kdo si třeba jen dovolil vyjít na ulici s duhovou taškou.

Výše uvedené výroky jsou jen nejnovějšími příklady v dlouhodobé kulturní válce pod taktovkou PiS. „Hrozba“ LGBT se stala hlavním tématem prezidentských voleb v červnu a červenci tohoto roku a prezident Andrzej Duda obhájil svůj mandát i díky tomu, že vsadil na nenávistnou rétoriku, aby si udržel hlasy konzervativních voličů. Výraznou roli sehrává i silná katolická církev, jejíž významní představitelé rovněž nešetří nenávistí a dezinformacemi na téma sexuálních menšin. Již minulý rok mluvil arcibiskup Marek Jędraszewski o „duhovém moru“. Nyní boj o tradiční rodinu obohatil novým termínem. Tím je „ideologie singlů“, kterou postavil na roveň „ideologii genderu a LGBT“. Kritizoval tak životní styl s nestálými partnerskými vztahy, jenž je dle jeho názoru v rozporu s katolickým chápáním poslání rodiny. Slova arcibiskupa se mezi uživateli sociálních sítí stala podnětem k nespoutané tvořivosti ve formě memů.

Stop nesmyslům

Nenávist vůči lidem s odlišnou sexualitou ovšem není rozdmýchávána jen z oficiálních míst. V polské společnosti působí řada velmi vlivných neziskových organizací prosazujících ultrakonzervativní myšlenky. Mezi nejmocnější nepochybně patří Ordo Iuris, organizace vybavená špičkovými právníky, již stojí za opakovanými návrhy zákona na úplný zákaz interrupcí či zatím neschváleným návrhem zákona zcela mylně pojmenovaným „Stop pedofilii“. Ten si klade za cíl zakázat ve školách sexuální výchovu (která podle něj vede k sexuálnímu zneužívání dětí). Ordo Iuris se naopak zasazuje o posílení výchovy náboženské, jež má mimo jiné zdůrazňovat chápání tradiční rodiny výlučně jako svazku muže a ženy.

Jedním z nejviditelnějších zásahů do veřejného prostoru jsou pak dodávky protipotratové organizace PRO – Právo na život, na kterých jsou umístěny reproduktory a které jsou potištěny nápisy šířícími dezinformace o LGBT+ lidech. Například, že jejich cílem je pedofilie. Právě útok na jednu takovou dodávku stál za mediálně nejviditelnější událostí kolem LGBT+ komunity posledních měsíců. Aktivistka kolektivu Stop bzdurom (Stop nesmyslům) byla na začátku srpna vzata do vazby za poškození homofobní dodávky a potyčku s jejím řidičem. Zatčení aktivistky Margot, jež je nebinární osobou užívající ženská zájmena, se odehrávalo v nebývale vypjaté atmosféře za velkého zájmu médií, a to i těch zahraničních. Značné znepokojení způsobovalo její umístění v mužské vazební věznici, shodně s pohlavím uvedeném v jejím občanském průkaze. Po mediálním nátlaku i přezkoumání policejního postupu polským ombudsmanem Adamem Bodnarem věznice aktivistce zajistila speciální ochranu. Na konci srpna byla propuštěna z vazby.

Margot se nenechala svou zkušeností zastrašit a společně se svou partnerkou Łaňou několik týdnů plnily stránky polských médií často značně radikálním a provokativním způsobem. Díky nim se tak část polské společnosti poprvé setkala s koncepty jako „nebinární genderová identita“ nebo „polyamorie“. „Nikdo nikdy pro sebe nevybojoval žádná práva sezením v koutě,“ uvedla Margot v nedávném rozhovoru.

Vnitřní boj na pravici

Nelze zpochybnit, že mezi politiky vládnoucího tábora je mnoho ideologů, kteří skutečně věří v ohrožení tradičních hodnot zkaženým západním liberalismem. Zároveň by nám ale nemělo uniknout, že současná kampaň proti LGBT+ lidem je také politickou strategií. Zřejmě nejhlasitějším kritikem queer komunity v Polsku je ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, o kterém se ví, že je dlouhodobým soupeřem premiéra Mateusze Morawieckého. Boj s údajnou „ideologií LGBT“ je jen způsobem, jak se snaží upevnit si svou pozici v rámci Sjednocené pravice (koalice dvou menším pravicových stran vládnoucích společně s PiS) a vládního tábora celkově.

Podobně situaci interpretuje i Adam Bodnar, polský ombudsman, kterému nyní končí mandát. Během svého působení v této funkci se pravidelně zastával LGBT+ osob. Jeho úřad také zažaloval řadu obcí, které se vyhlásily „zónami bez LGBT“, což Bodnar považuje za protiprávní krok. „Téma LGBT se stalo volebním palivem zneužitým k rozjitření atmosféry a získání hlasů Konfederace [krajně pravicové strany – pozn. red.]… Ještě přednedávnem šlo o Istanbulskou úmluvu, teď tu máme práva LGBT. Přijde mi to všechno jako politická hra. A je to politováníhodné, protože s lidskými právy bychom si zahrávat neměli,“ uvedl Bodnar.

Chladným nezůstává ani Evropský parlament, který 14. září projednával otázky spojené s vládou práva v Polsku, včetně „zón bez LGBT“. V gestu solidarity s polskou LGBT+ komunitou se europoslanci nechali vyfotit oděni v barvách duhy. Evropské orgány se ovšem dlouhodobě potýkají s problémem, jak převést efektní gesta a rétorické protesty v konkrétní kroky, které by skutečně donutily Polsko dodržovat unijní předpisy. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová zatím jen přislíbila, že komise „již brzy“ rozhodne o svých dalších krocích vůči Polsku.

Vše tedy napovídá tomu, že PiS bude stigmatizovat sexuální menšiny a útočit na ně tak dlouho, dokud to pro stranu bude politicky výhodné. Politické zneužití daného tématu přitom negativně ovlivňuje každodenní životy Polek a Poláků, a to nejen queer lidí, ale kohokoli, kdo si třeba jen dovolil vyjít na ulici s duhovou taškou. Dlouhodobé dopady pak ponesou zejména děti ve školách, jež jsou na hodinách náboženství učeny štítit se svých nenormativních spolužáků a spoluobčanů.

Autorka je redaktorka Alarmu.