Pandemie koronaviru v Česku brzy nejspíš způsobí kolaps zdravotnictví. Vládní opatření přišla pozdě a vypadá to, že nebudou stačit a situace se bude dále zhoršovat. Reakce společnosti na přijatá omezení není zatím podle dostupných dat dostatečná a lidé své kontakty neomezili. Chladnější počasí navíc podobně jako u chřipky pravděpodobně nahrává přenosu viru. O těchto nepříjemných otázkách jsme hovořili s docentem Janem Trnkou z Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, který je zároveň také členem Iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR, která vznikla na půdě institutu CERGE-EI Univerzity Karlovy.
Čím dál častěji se dnes uvádí, že někdo zemřel „s koronavirem“. Proč se ten přívlastek teď používá? Má nějaké opodstatnění?
Je to poměrně důležitá věc, ale často se s tím manipuluje. Když se podívám na chřipku, tak u nás vyloženě „na chřipku“, kde příčinou úmrtí je oboustranný zápal plic v důsledku nakažení chřipkovým virem, loni zemřelo 55 lidí. Infekce chřipky ale může způsobit také závažné zhoršení nějaké jiné nemoci, na kterou potom ten člověk umírá. V českém případě by tomu ročně odpovídalo asi 1500 zemřelých. Zhruba 1500 lidí má tedy nějakou jinou vážnou nemoc, a když přijde chřipka, organismus oslabí natolik, že tělo už tu chorobu nezvládne, a ten člověk umírá. Tam má smysl mluvit o tom, že ten člověk umřel „s chřipkou“, a ne „na chřipku“.
A jak je to tedy v případě covidu-19?
Ukazuje se, že velká většina lidí umírá skutečně „na covid“, tedy na oboustranný zápal plic. Není tedy pravda, že většina lidí umírá „s covidem“. Jestli „na chřipku“ zemřelo loni 55 lidí, tak teď jsme někde opravdu hodně, hodně jinde.
Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v naší dlouhodobé kampani.