Polsko už dnes možná výrazně omezí přístup k potratům

Ústavní soud se bude zabývat podnětem skupiny poslanců, kteří považují přerušení těhotenství z důvodu vývojových vad plodu za neústavní.

Polský ústavní soud se dnes bude zabývat úpravou zákona o rodinném plánování. Ten umožňuje přerušit těhotenství v případě, že prenatální diagnostika odhalí vrozené vývojové vady plodu. To ovšem skupina poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) označuje za „eugenickou interrupci“ a žádá zrušení této možnosti. Více než stovka poslanců se tak dožaduje označení tohoto důvodu k přerušení těhotenství za protiústavní, jelikož je údajně v rozporu s ústavním právem na lidskou důstojnost a ochranu života, které se v jejich interpretaci týká i nenarozeného plodu.

V Polsku už nyní platí jedny z nejvíce restriktivních předpisů ohledně interrupcí v celé Evropě. Umělé přerušení těhotenství je možné kromě zmíněného odhalení vývojových vad plodu pouze v případě ohrožení života matky nebo v případě, že těhotenství vzniklo následkem trestného činu. Právě vývojové vady, které výrazně ohrozí životaschopnost narozeného dítěte, jsou nejčastější příčinou legálních potratů v Polsku. Podle údajů listu Gazeta Wyborcza to v roce 2019 byl důvod pro 1074 z 1110 celkově provedených legálních potratů.

Dojde-li k uznání interrupcí z důvodu vývojových vad plodu za neústavní, výrazně se sníží možnost Polek přerušit těhotenství.

Ústavnost současných předpisů bude posuzovat ústavní soud ve složení, jež má politicky velmi blízko Právu a spravedlnosti. Jeho předsedkyně Julika Przyłębska je známá svými vazbami na předsedu PiS a vicepremiéra Jarosława Kaczyńského. V řadách ústavních soudců zasedají také bývalí poslanci PiS Stanisław Piotrowicz a Krystyna Pawłowicz, jejichž jmenování v roce 2019 vzbudilo mezi odbornou veřejností vážné pochybnosti

Polský ústavní soud je dlouhodobě místem, kde se odehrává řada závažných právních střetů. V současnosti v něm figurují tři takzvaní „dubléři“, kteří byli na svá místa dosazeni současnou vládou, ačkoliv podle některých právníků, včetně polského veřejného ochránce práv Adama Bodnara, nemají na výkon své funkce právo. Výroky ústavního soudu jsou tak částí polské veřejnosti považovány za neplatné.

Dojde-li k uznání interrupcí z důvodu vývojových vad plodu za neústavní, výrazně se sníží možnost Polek přerušit těhotenství. V Polsku v současnosti působí celá řada neziskových organizací, které pomáhají Polkám v složitých životních situacích legálně provést interrupci v zahraničí. Proti možnému zpřísnění zákona protestují také lidskoprávní organizace a občanská společnost. V době protipandemických opatření se ale tyto protesty odehrávají zejména na internetu, například pod hastagem #powiedzkomuś (#řeknitoněkomu).

 

 

Čtěte dále