Slovenský status quo a polské peklo. V sousedních zemích padla rozhodnutí o interrupcích

Zatímco slovenský parlament zpřísnění přístupu k interrupcím nepotvrdil, v Polsku ústavní soud schválil jejich téměř úplný zákaz. Zemi zaplavily protesty navzdory protipandemickým opatřením.

V zemích Visegrádu se tento týden udály dvě zásadní události ovlivňující budoucnost reprodukčních práv. Národní rada Slovenské republiky se opět zabývala návrhem zákona o zpřísnění přístupu k interrupcím a dva dny nato projednával polský ústavní soud záležitost zákona o rodinném plánování. Notoricky se opakující úsilí o omezení možnosti vykonat legální přerušení těhotenství na Slovensku znovu neuspělo, zatímco v Polsku průlomové rozhodnutí o nástupu téměř totálního zákazu interrupcí vyvolalo vlnu nočních protestů v ulicích i před domem Jarosława Kaczyńského, šéfa ultrakonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Dočasný klid na Slovensku

Toto úterý se na Slovensku uskutečnilo už jedenácté hlasování o zpřísnění přístupu k interrupcím za poslední dva roky. Návrh na úpravu zákona předložený Annou Záborskou (Kresťanská únia, kandidátní listina OĽaNO), který se v červnu dostal do druhého čtení, měl původně být projednán už na sklonku minulého měsíce. Parlament tehdy dvakrát nebyl usnášeníschopný kvůli obstrukcím. Na šestnácté schůzi, která se v Národní radě uskutečnila v úterý 20. října, se napjatá diskuze znovu odvíjela v duchu paternalistického tlachání konzervativních poslanců – včetně modliteb za poslankyni Janu Bittó Cigánikovou (SaS), která po celou dobu vystupovala jako zuřivá odpůrkyně konzervativců a sentimentálních alegorií ministra Krajčího.

Jarosław Kaczyński prohlásil, že bude usilovat o to, aby i velmi komplikovaná těhotenství skončila porodem, a to včetně případů, kdy už se ví, že nenarozené dítě zemře. Každé dítě by prý mělo být řádně pokřtěné a pohřbené.

Z přítomných 117 poslanců a poslankyň se na tříhodinovém hlasování vyjádřilo pro zpřísnění 58 z nich, proti bylo 45. Působivý návrat poslankyně Vladimíry Marcinkové (Za ľudí) z rodičovské dovolené do parlamentu jen za účelem hlasování zajistilo, že návrh tentokrát nebyl schválen o jediný hlas. Na druhé straně se určitá část konzervativních poslanců, která by novelu za normálních okolností podpořila, hlasování nemohla zúčastnit kvůli pozdnímu konání schůzky nebo zdravotnímu stavu svých rodinných příslušníků. Novela tak nebyla schválena pouze shodou okolností.

Foto Facebook Možnosť voľby

Naše předpověď o těžkých čtyřech letech, které občanskou společnost a aktivismus na Slovensku po zvolení nové vlády čekají, nebyla malováním čerta na zeď. I tentokrát odvedla obdivuhodnou práci aktivistická iniciativa Nebudeme ticho se zapojenými kolektivy Povstanie pokračuje, Možnosť voľbyASPEKT. Aktivistky od léta organizovaly na Slovensku a v jiných státech shromáždění, psaní dopisů poslancům nebo sbírky vařeček a jiného kuchyňského náčiní se vzkazy vyjadřujícími nesouhlas s podanými návrhy. „Upřímně, připravovali jsme se na opačný scénář. Výsledkem je velká výhra pro ženy a další lidi, kteří mohou otěhotnět, ale také si uvědomujeme, že jsme měli velké štěstí,“ hodnotí situaci Zdenka, jedna z aktivistek iniciativy Nebudeme ticho. „Máme radost, ale zápas tímto hlasováním nekončí, protože víme, že za půl roku předloží další zákon. Dává nám to ale půl roku na to věnovat se jiným tématům. Koneckonců od vzniku iniciativy Nebudeme ticho nebylo naším cílem zabývat se pouze interrupcemi a usilovat jen o zachování statutu quo.“

Pomoc, nebo moc?

I když prohrála, neodbytná Anna Záborská (Kresťanská únia) nedlouho po konci hlasování na svých sociálních sítích uvedla, že za šest měsíců hodlá tentýž návrh zákona parlamentu předložit znovu. Do slovenského parlamentu tentokrát vnesla i nechvalně známé argumenty o „eugenických potratech“, zjevně vypůjčené od polské anti-choice aktivistky Kaji Godek. Svou snahu o omezení interrupcí rámuje jako opatření na pomoc těhotným, které beztak považuje za bezradné. Novela se především soustředí na komplikování administrativních záležitosti, změny názvu z umělého přerušení na umělé ukončení těhotenství a zavedení potřeby dvou nezávislých lékařských posudků v případě interrupce ze zdravotních důvodů. Prodloužení lhůty na rozmyšlenou před podstoupením interrupce se prodlužuje ze 48 na 96 hodin a pod úskočným zákazem „reklamy na interrupce“ se schovává zákaz šíření informací o dostupnosti a podmínkách poskytování zdravotních služeb v souvislosti s interrupcemi.

Ve své výzvě poslancům, aby předložený návrh nepodpořili, upozornilo šedesát neziskových organizací na to, že je návrh v přímém rozporu s mezinárodními lidskoprávními závazky Slovenska a v praxi může vážně ohrozit fyzické a duševní zdraví žen. Kromě tohoto zákona nebyl na úterním setkání schválen ani pozměňovací návrh Jany Bittó Cigánikové, který by přinesl novelu v podobě zlegalizování medikamentózního přerušení těhotenství. Stojí za připomenutí, že Slovensko je jednou z mála zemí Evropské unie, ve kterých je interrupci stále možné podstoupit pouze v podobě chirurgického zákroku.

Polský středověk

V roce 2016 Jarosław Kaczyński prohlásil, že jeho strana PiS (Právo a spravedlnost) bude usilovat o to, aby i velmi komplikovaná těhotenství skončila porodem, a to včetně případů, kdy už se ví, že nenarozené dítě zemře, plod je poškozený nebo by těhotenství mělo skončit narozením mrtvého dítěte. Toto tvrzení obhajoval argumentem, že by každé nenarozené dítě mělo být řádně pokřtěné a pohřbené. Tento dystopický obraz se ve čtvrtek 22. října stal realitou. Polský ústavní soud vydal rozhodnutí, se kterým v Polsku v podstatě končí přístup k legálním interrupcím. Článek ústavy, který hovořil o umělém přerušení těhotenství v případech, kdy má plod vážné a nezvratné vrozené vady, byl prohlášen za neústavní.

Dobrovolné ukončení těhotenství se v důsledku tohoto rozhodnutí stalo prakticky nemožným. Případy, kdy se ženy rozhodnou ukončit těhotenství z uvedených důvodu, činí zhruba 98 procent všech legálních interrupcí v Polsku. Ženám bude alespoň prozatím ponechán nárok na právoplatnou interrupci, pouze pokud těhotenství přímo ohrozí jejich život nebo pokud bude výsledkem trestného činu, jako je znásilnění nebo incest.

Kritici tohoto šokujícího rozhodnutí upozorňují, že je polský ústavní soud pod vlivem vládnoucí strany PiS, která už roky volá po zákazu toho, co mezi sebou její reprezentanti označují za eugenické potraty. V roce 2016 jmenovala PiS vlastní soudce tribunálu místo těch, kteří byli za předchozí vlády legitimně nominováni. V rozporu s ústavními postupy také postavila do čela instituce předsedkyni Julii Przyłębskou, blízkou spolupracovnici Kaczyńského.

Demonstrace ve Varšavě 23. října 2020. Foto Bartek Modzelewski

V prosinci 2019 skupina 119 poslanců a poslankyň především z PiS, ale také z krajně pravicové Konfederace (Konfederacja) a středopravicové koalice PSL-Kukiz’15, předložila tribunálu žádost o posouzení, zda je umělé přerušení těhotenství provedené v případě vážných a nevratných vad plodu v rozporu se čtyřmi ústavními zásadami (lidská důstojnost, právo na život, zákaz diskriminace a demokratický právní stát). Tento týden jim tribunál vyhověl. Soud zastává pozici, že lidský život má hodnotu v každé etapě vývoje a měl by být chráněn, uvedl při vyhlášení rozsudku zpravodaj soudu Justyn Piskorski. Dítě v prenatálním období života má jako člověk právo na inherentní a nezpochybnitelnou důstojnost, je subjektem, který má právo na život, a právní systém musí zaručit jeho náležitou ochranu.

Rozhodnutí ústavního soudu se rovněž setkalo s odsouzením ženskoprávních skupin i centristické a levicové parlamentní opozice: podle nich tak vláda mimo jiné de facto legalizuje mučení. Poslankyně Agnieszka Dziemianowicz-Bąk za koalici Lewica uvedla, že se poslanci PiS rozhodli využít zpolitizovaný ústavní soud, aby odsoudili žen k porodu dětí, jež nemohou přežít. Borys Budka z největší opoziční strany, centristické Občanské platformy (PO), uvedl, že pseudosoud pod nadvládou PiS nemá ani právo vydávat taková rozhodnutí, pouze provedl politický rozkaz Jarosława Kaczyńského.

„Tohle je válka“: Černé protesty pokračují

Čtvrteční rozhodnutí tribunálu okamžitě vyvolalo protesty po celém Polsku. V den rozhodnutí protestovaly aktivistky a aktivisté všech věkových skupin u bran ústavního soudu ve Varšavě. To vše navzdory nedávno zavedeným protipandemickým opatřením, která omezují veřejné shromáždění na deset osob. Polské feministické hnutí Strajk Kobiet (Ženská stávka), které již několik let organizuje protesty za práva žen a LGBTQI skupin, zmobilizovalo hned po prohlášení tisíce lidí. Vlna protestů trvala až do pozdních hodin a ve Varšavě se protest přesunul až k domu samotného Jarosława Kaczyńského, kde na protestující čekala policie, vodní děla a slzný plyn. Aktivistické skupiny spadající pod platformu Aborcja bez granic (Interrupce bez hranic) shromáždily během několika hodin desítky tisíc eur na podporu žen, které za lékařským zákrokem budou muset cestovat mimo Polsko. Řada protestů byla vyhlášena po celém Polsku a solidární akce na podporu protestujících se uskuteční i v dalších zemích. Online prostor je rovněž zaplaven výzvami na odvrácení rozhodnutí tribunálu.

Vedle Polska, které už teď inspiruje ultrakonzervativce z ostatních zemí, se situace na Slovensku jeví jako časovaná bomba, která dříve či později exploduje. Hon na čarodějnice pokračuje – ale s ním pokračuje i silný odpor. Sebeorganizace, podpora a mezinárodní solidarita budou teď důležitější než kdy jindy a budou muset znamenat víc než jen vyprázdněné fráze. Organizace jako berlínská Ciocia Basia, vídeňská Ciocia Wienia, amsterdamský Abortion Network Amsterdam nebo polské Aborcyjny Dream TeamAborcja Polska – Women Help Women budou podporu rozhodně potřebovat.

Mina Baginová je antropoložka a feministická aktivistka. Maja Vusilović je členka kolektivu SdruŽeny.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies