Foto Petr Zewlakk Vrabec
Spojené státy americké a dalších třicet jedna převážně nedemokratických států podepsalo minulý týden během virtuálního setkání dokument s názvem „Ženevská deklarace o konsensu na podpoře zdraví žen a posílení rodiny“ (Geneva Consensus Declaration on Promoting Women’s Health and Strengthening the Family). I když státy vyzývá, aby propagovaly práva žen a dívek a také jejích zdraví, ve skutečnosti deklarace směřuje k úplnému omezení práva na interrupce.
Text deklarace se zmiňuje o čtyřech hlavních pilířích dokumentu, jako jsou zlepšování zdraví žen a dívek, posilování rodiny jako základní jednotky společnosti, ochrana lidského života a ochrana suverenity každého národa v globální politice. Mezi snůškou bodů, které deklarativně odkazují na rovnost žen a dívek s muži, se nachází také jeden, podle kterého je svrchovaným právem každého národa vytváření vlastních zákonů týkajících se interrupcí, a to bez vnějšího tlaku. Text zároveň uvádí, že nic jako „mezinárodní právo na interrupci neexistuje“.
Ženevská deklarace o konsensu je součástí kampaně administrativy prezidenta Donalda Trumpa, kterou podle britského Guardianu vede ministr zahraničí Mike Pompeo za účelem přeorientování americké zahraniční politiky sociálně konzervativnějším směrem. Mike Pompeo, všeobecně známý svými anti-choice výroky, během události uvedl, že nikdy jindy nebyla důstojnost lidského života chráněná víc než během nynějšího mandátu prezidenta Trumpa. Připomeňme, že od začátku jeho vládnutí Trumpova administrativa omezila financování mezinárodních fondů na podporu reproduktivních práv žen, podporu amerických organizací, jako je Planned Parenthood, a ohrozila reprodukční práva amerických žen vůbec.
Kromě USA se na deklaraci podílely také Brazílie, Egypt, Indonésie, Maďarsko a Uganda. Podepsaly ji dále i státy jako Saúdská Arábie, Irák, Libye nebo řada jiných zemí, které se podle Indexu Univerzity v Georgetownu nacházejí na nejspodnějších příčkách žebříčku zemí světa, pokud jde o bezpečí žen. Mezi jediné tři evropské státy, které deklaraci podepsaly, se kromě Maďarska a Polska zařadilo i Bělorusko, kde během zářijových protestů proti zmanipulovaným volbám policie opětovně fyzicky napadala ženské protestující. V Polsku pak ústavní soud ve čtvrtek 22. října oznámil další rozhodnutí o zpřísnění přístupu k interrupcím. Ženskoprávní skupiny a veřejnost reagovaly pokračujícími blokádami ulic a uspořádáním masových demonstracích ve více než padesáti polských městech. Protestující oznámili i celostátní stávku začínající ve středu tohoto týdne.