Foto Anthony Quintano (CC BY 2.0)
Před několika týdny sever BuzzFeed News uveřejnil rozsáhlý text vycházející z memoranda bývalé zaměstnankyně Facebooku Sophie Zhang, která ve veřejném zájmu upozornila na praktiky korporace, jež ohrožují občanskou společnost. Datová analytička varovala před masivním rozsahem takzvané „neautentické aktivity“. Tímto termínem Facebook označuje obsah šířený prostřednictvím falešných uživatelských identit, založených vládami a politickými stranami (například v Ázerbájdžánu a Hondurasu) nebo různými agenturami, jako je například ruská Agentura pro výzkum internetu. Jejich cílem má být lokálně či globálně manipulovat veřejným míněním a emocemi občanů, mimo jiné v souvislosti s pandemií covid-19. Tuto „neautentickou aktivitu“ vykazují účty boty i manuálně koordinované účty.
Zhang své memorandum původně nechtěla zveřejnit v obavě, aby neuškodila sama sobě nebo aby negativně neovlivnilo například prezidentské volby ve Spojených státech. Mezi její hlavní úkoly patřilo právě rozpoznávání „neautentického chování“ botů a placených trollů. Míra těchto aktivit – stovky tisíc falešných účtů a miliony falešných příspěvků jen na Facebooku – svědčí o tom, že falešné účty jsou globálním problémem a představují nástroj manipulace voleb a ohrožení veřejné debaty po celém světě.
Manažer zásahového týmu Facebooku, jehož úkolem je rychle řešit případy rozdmýchávání politických nepokojů, měl Sophii Zhang říct, že „vše mimo západní svět je de facto divočina“ a že je tu diktátorkou na částečný úvazek.
Samotný Facebook ale podle Zhang při potírání falešné aktivity upřednostňuje Severní Ameriku státy a Západní Evropu. Whistleblowerka také kritizuje zaměření Facebooku primárně na spam místo toho, aby se firma soustředila na omezení falešných účtů a příspěvků tvořených na objednávku vlád nebo politických stran. Facebook to odůvodňuje omezenými lidskými zdroji.
Vedení firmy na její upozornění často reagovalo až poté, co Zhang svou výzvu nadřízeným otevřeně opakovala v komentářích na interní komunikační platformě Workplace. Jí samotné mělo vedení Facebooku nařídit, aby se nesoustředila na občanská témata – pod pohrůžkou, že pokud se nepřizpůsobí, Facebook nebude nadále její služby potřebovat. Zhang byla následně skutečně propuštěna. Odstupné v hodnotě 64 tisíc dolarů odmítla, aby nemusela podepisovat dohodu o mlčenlivosti.
„Mám na rukou krev“
Během posledního pracovního dne ve Facebooku zveřejnila Zhang své memorandum. Loučila se v něm s kolegy a vyzvala je, aby u Facebooku setrvali a pokoušeli se ho i nadále napravit zevnitř. Pochybení společnosti, která během svého působení pozorovala, podle ní nevycházejí ze špatných úmyslů zaměstnanců nebo vedení firmy, ale z nedostatku zdrojů a tendence zaměřovat se především na tu aktivitu, která by mohla přímo ohrozit mediální obraz Facebooku.
„Učinila jsem nespočet rozhodnutí – od Iráku po Indonésii, od Itálie po El Salvador. Jednotlivě se může zdát, že jejich dopad byl spíše malý, svět je ale veliký. Udělala jsem vždy to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem na základě dostupných informací mohla. Byla jsem to ale nakonec já, kdo rozhodl, zda případ řešit nebo ho odložit, a vím, že mám teď na rukou krev,“ soudí Zhang.
V rámci Brazílie a Spojených států ve volbách 2018 Zhang a její kolegové vymazali deset a půl milionu falešných reakcí neautentických fanoušků z profilů vysokých politických činitelů. Poté co se Zhang dozvěděla o koordinované manipulaci facebookové stránky španělského ministerstva zdravotnictví během pandemie covid-19, pomohla najít a odstranit na 672 tisíc falešných účtů „zaměřujících se na tuto problematiku v globálním měřítku“ včetně účtů ve Spojených státech. V únoru 2019, kdy vědecký pracovník NATO informoval Facebook, že zachytil ruskou neautentickou aktivitu na profilu vysoce postaveného politika ze Spojených států, kterou Facebook předtím neodhalil, Zhang aktivitu okamžitě vymazala, aby předešla skandálu v USA.
Ne všechny operace na potlačení dezinformací, které Zhang započala, však byly dovedeny do konce. Mezi nejvýraznější příklady patřily ty kampaně, ve kterých se na tvorbě falešných účtů a příspěvků přímo podílely místní vlády nebo navázané agentury, jako například v Hondurasu. Marketingový tým prezidenta Juana Orlanda Hernándeze tu otevřeně přiznal, že vedl koordinovanou kampaň (čítající tisíce případů falešné aktivity) na podporu a zviditelnění svého kandidáta. Dva týdny po původním zásahu Facebooku tým svou aktivitu obnovil a ta běží dodnes.
Tisíce podobných případů objevila Zhang v Ázerbájdžánu. Ty mířily proti opozici prezidenta Ilhama Alijeva a jeho vládnoucí strany (YAP). Novinářské organizace v Ázerbájdžánu potvrdily, že jejich stránky jsou zaplaveny nenávistnými komentáři, které další uživatele odrazují od projevování svých názorů. I když jsou ale takové účty nahlášeny a vymazány, aktivita neustává, neboť trollové jsou placení zaměstnanci a není pro ně problém otevřít nové účty. To je případ ruské Agentury pro výzkum internetu (Agentstvo internet-issledovanij), soukromé trollí farmy, jejíž zaměstnanci vytvářejí miliony komentářů útočících na členy opozice a na články negativně hodnotící Alijeva. V jiných případech naopak Facebook vymaže účty nebo stránky aktivistů za lidská práva a dalších lidí, které pro změnu nahlašují trollové. Obnova těchto stránek zabere mnohdy týdny. Facebook se na kauzu masového potlačování opozice v Ázerbájdžánu zaměřil teprve rok poté, co je Zhang ohlásila, a vyšetřování dosud není u konce.
Také v rámci Indie – tedy země, kde má Facebook nejvíce uživatelů – Zhang pracovala na zmapování „politicky sofistikované sítě zahrnující více než tisíc vlivných aktérů“ v lokálních únorových volbách v Dillí. Vedení Facebooku nikdy tuto síť neodtajnilo ani ji neodstranilo.
Západní priority
V jiných případech ale Zhang odhalila falešnou aktivitu, kterou se ani odstranit nepokusila – například v Bolívii a Ekvádoru. Nedala jim „prioritu“ jednak kvůli svému pracovnímu vytížení, jednak kvůli slabé podpoře vedení v tom, aby se na tyto regiony zaměřovala. V Bolívii Zhang objevila „neautentickou aktivitu podporující opozičního prezidentského kandidáta ve volbách 2019“. Několik měsíců po jejím rozhodnutí se situaci nevěnovat však v zemi propukly občanské nepokoje reagující na netransparentní situaci ohledně voleb. Chaos v zemi, zahraniční tlak i mediální zkreslení vedly k masovým protestům s desítkami úmrtí a k rezignaci prezidenta Eva Moralese.
Zdá se, že při řešení případů falešné aktivity produkující dezinformace přisuzuje Facebook prioritu podle historického geopolitického modelu – Sever versus Jih, Západ versus Východ. Ačkoli je podle mluvčí Facebooku Liz Bourgeois boj proti koordinované neautentické aktivitě velkou prioritou korporace, Zhang se mnohými úkoly zabývala ve svém volném čase a absence institucionální podpory ji nutila zmíněný model reprodukovat.
Manažer zásahového týmu Facebooku (jehož úkolem je rychle a účinně řešit případy řízeného rozdmýchávání politických nepokojů) měl Zhang říct, že „vše mimo západní svět je de facto ‚divočina‘“ a že je tu diktátorkou na částečný úvazek. Myšleno to bylo zřejmě jako humorný kompliment, Zhang však upozorňuje na to, že tento komentář vystihuje, jak velký tlak na ni byl vyvíjen a jaké má Facebook priority. Rozhodování bylo zcela na ní a často přesahovalo její možnosti se náležitě informovat. Některé případy zůstaly nedořešeny i dávno po jejím propuštění.
Je zřejmé, že k těmto disproporcím dochází v důsledku delegování příliš velkého objemu práce na jednu zodpovědnou osobu. Skrze existenci pracovních pozic, jako byl post Sophie Zhang nebo zmíněný zásahový tým, se Facebook legitimizuje a vytváří si alibi. Zaměstnancům však nedává dost lidských (ani finančních) zdrojů pro správný a efektivní výkon profese. Tento přetlak měl vliv na práci Sophie Zhang i na její zdraví a v konečném důsledku ji přiměl k rezignaci na svěřenou pozici.
Facebook je především komerční služba a řídí se pravidly marketingu zaměřenými na zisk. Z tohoto hlediska je logické, že se snaží nejen sledovat, ale i vytvářet společenské a politické trendy. V obecnější rovině ale celá kauza provokativně ilustruje, jak velký vliv mají sociální sítě na chod dějin.
Autorka je mediální umělkyně a doktorandka v Centru Audiovizuálních studií na FAMU.