Politolog Charvát: „Rakousko má propracovaný systém, kterým se brání radikalizaci“

Rakouskem otřásl teroristický útok v centru Vídně. Co víme o islamistickém útočníkovi a jaké byly jeho motivace? Na to jsme se zeptali politologa Jana Charváta.

Co zatím víme o útočníkovi z Vídně? Mluví se o tom, že to byl islamistický terorista…

Informace o útočníkovi už jsou poměrně známé. Jmenoval se Kujtim Fejzulai, bylo mu dvacet let, narodil se ve Vídni, ale jeho rodiče pocházeli ze severní Makedonie. V roce 2018 se pokusil odejít do Sýrie, aby se přidal k Islámskému státu, ale byl zadržen na hranicích a odsouzen na 22 měsíců do vězení za teroristické spolčení. Vzhledem k nízkému věku byl propuštěn po třetině trestu 5. prosince 2019. Po propuštění nastoupil do deradikalizačního programu a podařilo se mu přesvědčit autority, že se skutečně deradikalizoval. Co ho přesně vedlo k útoku, zatím nevíme. Bohužel stačil zavraždit čtyři lidi a dalších 17 zranit. Policie zasáhla poměrně brzy, po devíti minutách útočníka zastřelila.

Vídni se zatím teroristické útoky vyhýbaly. Opravdu nepředstavoval pro rakouskou metropoli radikální islamismus problém?

Ke dvěma islamistickým teroristickým útokům došlo v Rakousku v osmdesátých letech 20. století. Od té doby se ale situace významně změnila. Rakousko má poměrně propracovaný systém, kterým se radikalizaci brání. Zákony zakazují zahraniční financování mešit, stát připravuje vlastní islámské duchovní a existuje řada deradikalizačních programů. Většina ze zhruba půlmilionové komunity rakouských muslimů také nijak radikální není. Lidí, kteří odešli do Sýrie, je asi devadesát. Problém je, že útok jednotlivce je velmi těžké odhalit. Pokud útočník počítá s vlastní smrtí, je v podstatě nemožné mu v útoku zabránit.

Většina ze zhruba půlmilionové komunity rakouských muslimů nijak radikální není.

Proč k útoku došlo právě teď? Co za ním stojí? Jaká byla útočníkova motivace?

Motivace zatím známá není. Je možné, že to souvisí se situací ve Francii, kde teď došlo k teroristickým islamistickým útokům, čehož částečně využilo Turecko ke zvýšení tlaku proti Francii, se kterou se sráží v mezinárodních otázkách.

Během útoku se objevovaly zprávy, že policie hledá hned několik útočníků. Jednalo se tedy znovu o osamělého střelce?

Podle všeho ano, ale jak upozorňují specialisté na terorismus, koncept „osamělého vlka“ je sporný a v podstatě nikdy útočník nepracuje sám. Vždy je součástí nějaké širší sítě, která sehrává roli v jeho radikalizaci. Tomu ostatně odpovídá i poměrně rozsáhlá – dokonce mezinárodní – policejní akce, při které policie prohledala řadu bytů a zatkla další podezřelé. Jestli ale někdo z nich patřil k přímým spolupachatelům, zatím nevíme.

Delší dobu byl od radikálních islamistů v Evropě klid. Spíše se objevovaly incidenty spojené s radikální pravicí. Nyní se vlna opět zvedá, jak je vidět ve Francii a Rakousku. Co za tím stojí?

Jak už jsem říkal, ve Francii rezonuje nyní další kolo sporu o karikatury, což je moment, který tematizuje turecký prezident. U útoků tohoto druhu ale často funguje i prostá nápodoba, kdy jeden útok, kterému média věnují pozornost, inspiruje další útoky lidí, kteří o něčem podobném uvažují. Není to bohužel nic nového ani zvláštního.

Jak na incidenty reaguje krajní pravice? Jak ve Francii, tak v Rakousku, ale i u nás.

Krajní pravice na incidenty reaguje jen omezeně. Zejména ve Francii její pozici zkomplikoval fakt, že hned po útoku v Nice následoval podobný incident i v Avignonu, při kterém policie zastřelila muže, který ohrožoval ostatní s nožem v ruce. V tomto případě se ale ukázalo, že šlo o člena krajní pravice, který trpěl psychickými problémy.

Může teroristický útok ovlivnit tradičně liberální a otevřenou Vídeň?

Krátkodobě určitě ano, ale z dlouhodobého pohledu spíše ne.

Dalo by se říct něco málo o rakouské islamistické scéně? Jedná se spíše o marginální problém?

Jak už jsem říkal, islamistická scéna je v Rakousku poměrně malá, uzavření radikálních mešit vedlo k zatlačení této komunity do podzemí. Rakouská tajná služba ovšem v minulosti zabránila několika plánovaným útokům, takže o vysloveně marginální problém nejde.

Hodně se mluvilo o dvou tureckých MMA zápasnících, kteří zachránili postřeleného policistu. Zejména kurdské organizace varovaly, že se jedná o příslušníky turecké radikálně pravicové organizace Šedí vlci. Co o tom víme?

Muslimská komunita v Rakousku je dlouhodobě tvořena zejména skupinami z Turecka a z Balkánu. Organizace Šedí vlci je mládežnickým křídlem turecké Nacionálně činné strany (Milliyetçi Hareket Partisi). Jde o krajně pravicovou skupinu, kombinující panturkický nacionalismus s islamismem. Za své největší nepřátele pokládá tureckou levici a Kurdy. I v Rakousku je v posledních letech známá zejména díky střetům s kurdskými skupinami. V roce 2019 dokonce Rakousko přistoupilo k zákazu symboliky této skupiny. Při střelbě skutečně dva turečtí zápasníci (a s nimi ještě jeden Palestinec) pomohli zraněnému policistovi. Následně se objevili na sociálních sítích jejich starší fotografie, které měly dokazovat jejich příslušnost k Šedým vlkům, což oba odmítli. Netroufnu si potvrdit, ani vyvrátit, zda šlo skutečně o členy Šedých vlků.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies