Průvodce volbami Trump vs. Biden. Na které státy se soustředí nejvíce pozornosti?

Američané jdou dnes volit. Asi sto milionů už jich přitom odvolilo v předtermínech a korespondenčně. Ve kterých státech se svádějí největší bitvy?

Amerického prezidenta nevolí přímo řadoví voliči, ale takzvaní volitelé. Ti jsou vybíráni za svou stranu právě pomocí voleb, které si de facto pořádá každý stát zvlášť. Delegace těchto volitelů pak po samotných volbách doručí své hlasy Kongresu, který oficiálně potvrdí výsledky. Každý stát má jednoho volitele za každý volební okrsek do dolní komory kongresu (které jsou jakž takž rozděleny dle populace), jednoho pak za každého senátora (každý stát má plošně dva senátory nehledě na populaci). Washington D. C., který není státem, a tedy formálně nemá kongresmana a do Kongresu vysílá pouze delegáta bez hlasovacího práva, má v rámci tohoto systému tři volitele. V dolní komoře je 435 kongresmanů, senátorů je sto, plus tři volitelé za D. C.: dohromady je tedy volitelů 538. Nejvíce jich má Kalifornie (55), nejmenší počet volitelů jsou tři – tolik má třeba Aljaška, obě Dakoty, Washington D. C. nebo Vermont. Drtivá většina států uděluje všechny svoje volitele tomu kandidátovi, který v daném státě získá většinu hlasů. Výjimkou jsou Maine a Nebraska: ty udělují po jednom voliteli vítězi jednotlivých okrsků, kteří mohou být jiní než celostátní vítěz. Letos je tak například možné, že Trump v Nebrasce vyhraje, ale Biden získá zdejší druhý okrsek, který zahrnuje město Omaha. K tomu, aby se kandidát stal prezidentem, musí získat alespoň 270 volitelských hlasů.

Podrobněji se tématu věnuje aktuální díl podcastu Redneck:

Systém nejenže trochu nadržuje malým státům, což někteří lidé obhajují s tím, že jinak by politici jednoduše kašlali na hlasy menších států a soustředili se na ty nejlidnatější, jakými jsou Kalifornie, Texas, Florida a New York. Logicky také vede politiky k tomu, že se soustředí na státy, kde bývají výsledky těsné, protože tam mají šanci udělat největší rozdíl, co se týče výsledného počtu volitelů. V New Yorku například vyhrál demokratický kandidát v osmi posledních prezidentských volbách, v Kalifornii v sedmi. V Texasu naopak vyhrál demokrat naposledy v roce 1976, když strana nominovala Jimmyho Cartera ze sousední Georgie.

Letošní volby jsou také významně ovlivněné pandemií koronaviru, kvůli které enormní množství lidí volí dříve a korespondenčně. Před volebním dnem tak odvolilo skoro sto milionů voličů, což jsou téměř tři čtvrtiny všech hlasů z roku 2016. To sebou přináší úskalí v počítání hlasů, k čemuž se dostaneme u jednotlivých států.

Florida

Letošní Florida je ještě o něco větší divočina než obvykle. Tento klíčový stát je totiž domovem celkem početné hispánské populace, na kterou v posledních dekádách tradičně sázejí demokraté. Oproti zbytku Spojených států je ale zdejší hispánská komunita přece jen o něco konzervativnější, primárně kvůli početné kubánské diaspoře. To je jedním z důvodů, proč si Joe Biden u zdejších hispánců podle průzkumů nevede zdaleka tak dobře jako ve zbytku Spojených států. Florida je ale také oblíbenou destinací na dožití pro americké seniory, alespoň tedy ty zaopatřenější. Ti pak tradičně volí spíše republikány. Vzhledem k tomu, jak se Donald Trump postavil k pandemii koronaviru, která dopadá hlavně na seniory, ztrácí úřadující prezident právě tyto hlasy. Kontraintuitivní rozložení klíčových hlasů hispánských voličů a seniorů krásně ilustruje chaotičnost letošních voleb.

Vyrvat republikánům z rukou Texas se demokraté snaží už pěkně dlouho. Naposledy tu z jejich kandidátů vyhrál Jimmy Carter v roce 1976. Byla by to ohromná výhra, ale podle aktuálních průzkumů tu těsně vede Trump.

Podle průměru agregátoru průzkumů Real Clear Politics zde v poslední době vede velmi těsně Joe Biden, a to o něco málo přes jedno procento.V posledních týdnech se (nejen na Floridě) mluvilo o množství voličů, kteří se tu těsně před volbami registrují. Republikáni zdůrazňují, že aktuálně stahují náskok demokratů v registracích a poukazují na to, že Trump stále ještě může překvapit. Různí experti ale tato čísla relativizují, a to z několika důvodů. Jednak upozorňují na to, že demokraté měli větší nárůst na jaře proto, že se spousta voličů registrovala, aby mohla volit v divokých demokratických primárkách. Republikáni měly primárky veskrze symbolické a jejich voliči se registrují až teď. Další věcí je, že pokud se někdo registruje k volbám jako republikán, neznamená to nutně, že bude volit Donalda Trumpa. Obzvláště v letošních volbách. Florida je každopádně stále velmi důležitá. Připomínám, že disponuje devětadvaceti z 538 volitelů, což je třetí nejvyšší číslo hned za Kalifornií a Texasem (New York má volitelů také 29). Florida zároveň patří k těm státům, které umožňují počítat korespondenční hlasy už několik týdnů před volbami, zdejší výsledky se tak očekávají vcelku rychle.

Poslechněte si také předminulý díl podcastu Redneck o tom, jaký chaos nastal kvůli volbám na Floridě v roce 2000:

Pensylvánie

Jako potenciální ohnisko problémů se letos rýsuje Pensylvánie. Pramení to jednak z rozložení preferencí voličů, kteří se chystají volit prezenčně, a těch, kteří volili korespondenčně.

Podle průzkumu televizní stanice CBS z konce září chtělo 83 procent dotázaných, kteří se v Pensylvánii chystali volit korespondenčně, hlasovat pro Bidena a pouze 12 procent pro Trumpa. Naopak z těch, kteří chtějí vyrazit k volbám osobně, chce jen 32 procent volit Bidena a 61 Trumpa. Teoreticky by tu tak velmi snadno mohl nastat podobný chaos jako na Floridě v roce 2000.

Na stát se soustředí spousta pozornosti už teď. Nejvyšší soud například aktuálně rozhodl, že zdejší úřady mohou přijímat i korespondenční volební lístky, které dorazí do tří dnů po volbách. Musí být ale samozřejmě odeslané v řádném termínu, tedy orazítkované nejpozději v den voleb. To se velmi nelíbí Donaldu Trumpovi a republikánům, kteří obecně brojí proti korespondenčnímu hlasování. Korespondenční hlasy se tu ale mohou začít počítat až v sedm ráno v den voleb a vzhledem k tomu, že jich tu je očekáváno přes dva miliony, může chvilku trvat, než budou spočítány.

Pokud tu budou těsné výsledky, dá se čekat mnoho podobných žalob jako před dvaceti lety na Floridě. Jednou potenciální kauzou je otázka takzvaných „naked ballots“, tedy korespondenčních lístků, které nebyly zaslány ve speciální ochranné obálce, jež má bránit přečtení lístku. Pensylvánský Nejvyšší soud nedávno rozhodl, že takové lístky se počítat nemají, ale je otázkou, zda to v případě lístků, které jsou jinak vyplněny a zaslány správně, není v rozporu s federálními zákony. Místní úředníci odhadují, že by takto znehodnocených hlasů mohlo v letošních volbách být až sto tisíc. Ve státě v uplynulých dekádách většinou vítěz získal přibližně o tři sta tisíc více hlasů než poražený, v minulých volbách tu ale vyhrál Trump o pouhých 44 tisíc.

Průměr se tu podle Real Clear Politics v poslední době pohyboval okolo čtyř procent ve prospěch Bidena a těsný výsledek rozhodně není nepravděpodobný. Také v Pensylvánii se republikáni honosí tím, že se jich tu v posledních týdnech registruje více než demokratů, ale nutno podotknout, že těch je tu stále registrováno asi o sedm set tisíc více. Pensylvánie disponuje dvaceti volitelskými hlasy. Více má jen Florida, New York, Texas a Kalifornie.

Georgia

Velmi specifickým případem je Georgia. Podle některých zvěstí se měl Joe Biden v posledních dvou týdnech na tento stát soustředit spíše než na sousední Floridu. Real Clear Politics tu aktuálně ukazuje v průměru Bidenův náskok o zanedbatelných 0,4 procenta. Ve státě se navíc volí nikoliv jeden, ale oba senátoři. Republikán David Perdue usiluje o znovuzvolení v řádném termínu a drsně mu šlape na paty třiatřicetiletý Jon Ossoff, který by se při případném zvolení stal nejmladším sloužícím senátorem.

V posledních dekádách tu vyhrávali skoro výhradně republikánští prezidentští kandidáti, a to většinou přibližně o tři sta tisíc hlasů. I Georgia má obstojných 16 volitelů. Korespondenční hlasy se tu můžou začít počítat až v den voleb v sedm ráno a je jich tu očekáváno přes tři a půl milionu. Za zmínku také určitě stojí, že zdejší demokraté si v posledních letech velmi stěžují na snahy republikánů znesnadnit zdejším Afroameričanům volby. Nejvýznamněji před dvěma lety, když demokratka Stacy Abrams prohrála guvernérské volby asi o padesát tisíc hlasů. Řešily se tu případy vadných volebních počítačů a slabá ochrana před napadením hackery. Ostatně před několika dny místní úřady podle Wall Street Journal vydírali hackeři, kterým se podařilo dostat k datům o voličích jednoho zdejšího okrsku. Mnoho podrobností o případě zatím není známo. Pokud budou volby těsné, i v Georgii se dá očekávat příval potenciálních žalob.

Minnesota, Michigan a Wisconsin

Pak je tu trojice států na severu amerického Středozápadu – konkrétně Minnesota, Wisconsin a Michigan. Spojuje je jednak Trumpova snaha tu vyhrát, což ostatně není nepředstavitelné. V Michiganu a Wisconsinu minule vyhrál. Zároveň tu ale momentálně velmi silně udeřila druhá vlna koronaviru, což Trumpovy šance umenšuje.

V Minnesotě stabilně vyhrávají demokraté. Jako republikán tu naposledy vyhrál Richard Nixon v roce 1972 (proti Georgi McGovernovi ze sousední Jižní Dakoty). Hillary Clinton tu ale minule vyhrála jen o něco přes čtyřicet tisíc hlasů a Trump se letos na tento stát velmi soustředí. Vše je o to napjatější, že stát a město Minneapolis byly středobodem letošních protestů proti policejní brutalitě. Hraje se tu o deset volitelských hlasů a podle průměru Real Clear Politics tu teď Biden vede o něco přes čtyři procenta. Korespondenčních hlasů se tu očekává okolo milionu a půl a počítat se mohou začít až po uzavření volebních místností. Probíhaly tu i soudní tahanice ohledně toho, zda se mohou počítat korespondenční hlasy, jež dorazí po dni voleb, byly-li dle razítka odeslány nejpozději 3. listopadu. Podle aktuálního verdiktu mohou být započítány jen ty, které dorazí nejpozději v osm večer v den voleb.

V Michiganu vyhrávají od dob Billa Clintona stabilně demokraté. Hillary Clinton tu ale minule prohrála, byť o mizivých 10 704 hlasů. Stát má 16 volitelů, tedy stejně jako klíčová Georgia. Korespondenční hlasy, kterých tu má být okolo dvou a půl milionu, se mohou začít počítat až v den voleb. Některé konkrétní okrsky – třeba ve městech s populací nad 25 tisíc – mohou začít den předem. Podle deníku Detroit Free Press ale zdaleka ne všechny příslušné okrsky hodlají tuto možnost využít. I zde probíhají soudní tahanice ohledně toho, kdy musí být orazítkované korespondenční hlasy, aby byly uznané. Podle průměru Real Clear Politics tu vede Biden o přibližně pět procent. Volí se tu i do senátu a jakkoliv se republikánský kandidát John James snaží sestřelit úřadujícího demokratického senátora Garyho Peterse, ztrácí na něj v průzkumech okolo osmi procent.

Nejzajímavější je ale Wisconsin. Stát je momentálně nejdrsnějším epicentrem koronaviru v rámci celých Spojených států. Podobně jako v Michiganu tu až do minulých voleb republikán vyhrál naposledy v osmdesátých letech, konkrétně Ronald Reagan. Trump tu minule zvítězil o asi 23 tisíc hlasů. Jak upozorňuje Wisconsin Public Radio, stejné množství korespondenčních hlasů bylo označeno za neplatné v letošních primárkách. Korespondenčních hlasů se tu očekává něco přes jeden a půl milionu, počítat se mohou začít po otevření volebních místností. Podle průměru Real Clear Politics tu aktuálně Biden vede o více než šest procent. Stejně jako v Minnesotě tu jde o deset volitelských hlasů.

Trump tu má za sebou také jeden výrazný skandál. Taiwanská firma Foxconn, jejíž práce využívá například Apple nebo Sony, tu slíbila postavit továrnu, která měla zaměstnat asi 13 tisíc lidí. Projekt měl vyjít asi na 10 miliard dolarů. Trump a místní guvernér se projektem chlubili a Foxconnu slíbili asi tři miliardy v daňových úlevách a pobídkách. Do dnešního dne se ale se stavbou takřka vůbec nepohnulo a stát Wisconsin před několika týdny oznámil, že ruší svou část daňových úlev.

Arizona

Zajímavým státem je také Arizona. V současnosti to tady podle průměru Real Clear Politics vycházelo takřka na remízu. V posledních letech tu většinou vyhrával republikánský kandidát, a to přibližně o dvě stě tisíc hlasů. Z demokratů tu naposledy vyhrál Bill Clinton v roce 1996, a to vcelku těsně. Korespondenční hlasy se tu mohou začít počítat už dva týdny před volbami, navíc je tu korespondenční hlasování zavedené už nějakou dobu.  Výsledek by tak snad měl být vcelku rychlý. Místní volební úředník Adrian Fontes ale řekl phoenixskému deníku New Times, že korespondenční lístky odeslané těsně před deadlinem se budou striktněji kontrolovat a mohly by být dopočítány až ve čtvrtek nebo pátek.

Prezidentské volby v Arizoně by také mohly být ovlivněny bojem o jedno ze dvou místních senátních křesel. Obhajuje zde republikánka Martha McSally, která je ale v senátu teprve od roku 2019, kdy byla guvernérem jmenována, aby dosloužila volební období zesnulého senátora Johna McCaina. Její vyzyvatel, demokrat a bývalý kosmonaut Mark Kelly, aktuálně podle průměru RCP vede o tři a půl procenta. Dokonce i republikánům většinou nakloněný průzkum Rassmusen ukazuje Kellyho náskok o pět procent. Kromě toho si tu voliči v referendu budou vybírat, zda chtějí legalizovat marihuanu.

Severní Karolína, Nevada, Texas, Iowa a Ohio

Zbylé státy, které mohou hrát výraznější roli, probereme jen stručně. Jednak je tu Severní Karolína. Ta má nezanedbatelných patnáct volitelů a průzkumy jsou tu víceméně vyrovnané. Probíhají tu také jedny volby do senátu. Republikán Thom Tillis obhajuje, ale demokrat Cal Cunningham podle průzkumů o pár procent vede. V prezidentských volbách tu vyhrávají většinou republikáni, výjimkou byl Barack Obama v roce 2008 a předtím až Jimmy Carter. Minule tu vyhrál Donald Trump o přibližně 150 tisíc hlasů. Ani zde se korespondenční hlasování neobešlo bez soudních sporů. Podle aktuálního rozhodnutí soudu mohou úřady počítat lístky, které dorazí až do 12. listopadu. Odeslané samozřejmě musí být v řádném termínu. Počítat se mohly začít už dva týdny před volbami.

Nevada má jen šest volitelů, od roku 1980 tu vždy vyhrál celkový vítěz. Tedy až na minulé volby, kdy tu zvítězila Hillary Clinton o necelých třicet tisíc hlasů. Aktuálně tu vede Biden, podle Real Clear Politics o něco pod čtyři procenta. Paralelně s volbami tu probíhá referendum, ve kterém obyvatelé Nevady rozhodnou o tom, zda chtějí zrušit zákaz stejnopohlavních manželství. Korespondenční lístky se mohou začít počítat až v den voleb.

Vyrvat republikánům z rukou Texas se demokraté snaží už pěkně dlouho. Naposledy tu ale z jejich kandidátů vyhrál Jimmy Carter v roce 1976. Byla by to ohromná výhra, protože stát má hned po Kalifornii nejvíce volitelů: třicet osm. Podle průměru Real Clear Politics tu ale těsně vede Trump. Probíhají tu také senátní volby, ve kterých ale demokratická vyzyvatelka Mary Jennings Hegar ztrácí na úřadujícího republikána Johna Cornyna asi osm procent. Kromě toho se tu koná celá řada kompetitivních voleb do dolní komory a demokraté se také pokoušejí vyhrát většinu v místní sněmovně. Podobně jako v Michiganu se tu ve většině okrsků mohou začít počítat korespondenční hlasy až v den voleb.

Poslední dva státy, které bych tu chtěl zmínit, jsou Iowa a Ohio. Iowa má šest volitelů, Ohio osmnáct. Ohio podobně jako Florida často volí vítěze celkových voleb, naposledy se stát netrefil v roce 1960. Nicméně minule tu s přehledem vyhrál Donald Trump. Iowa obecně také tíhne k republikánským kandidátům. V Iowě také probíhají volby do federálního senátu a o chlup tu momentálně vede demokratická vyzyvatelka. Oba státy tu zmiňuji proto, že pokud se opravdu průzkumy nepletou a blíží se Bidenovo velké vítězství, na těchto dvou to půjde snadno poznat. Jestli Trump prohraje Iowu nebo Ohio, je asi po všem. V obou státech jsou průzkumy podle Real Clear Politics velmi vyrovnané.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies