Co kromě dekriminalizace drog přinesla vlna amerických referend?

Součástí amerických prezidentských voleb a voleb do Kongresu byla i řada lokálních referend. Hodně se mluvilo o dekriminalizaci drog, ale to rozhodně nebylo jediné téma.

Na Floridě letos vyhrál Donald Trump, a to asi o dva procentní body výrazněji než v roce 2016. Ve volbách do místního i federálního Kongresu si republikáni také mírně polepšili. O to pozoruhodnější je výsledek dvou zdejších referend. To první bylo o zvýšení státní minimální mzdy na 15 dolarů denně. Nedojde k němu ze dne na den, ale postupně do roku 2026. Stejně se ale jedná o výrazný posun. Dosud byla totiž zdejší minimální mzda nastavena na osm dolarů a 56 centů. Příští rok v září se zvedne na deset dolarů a pak každý další rok o dolar. Federální minimální mzda je momentálně sedm dolarů 25 centů a naposledy byla zvednuta v půlce roku 2009. Každý stát má svou minimální mzdu, ale když je nižší než ta federální, musí zaměstnavatelé ve většině případů platit na úrovni federálního minima. Tak tomu je v Georgii a Wyomingu, kde je místní minimální mzda jen pět dolarů a 15 centů. Příští rok by se mělo zvednutí minimální mzdy dotknout asi 2,5 milionu floridských zaměstnanců.

Je to bezprecedentní vlna. Ve všech státech, kde bylo referendum o nějaké podobě legalizace marihuany, tyto návrhy prošly. Marihuana tak bude různým způsobem legalizovaná v patnácti amerických státech, které obývá asi třetina Američanů.

Vítězství je pozoruhodné právě v kontrastu se silnějším volebním výkonem republikánů ve státě. Zvedání minimální mzdy je totiž rozhodně krok, který je spojený více s demokratickou stranou. Přitom podpora tohoto opatření ani ze strany floridských demokratů nebyla zdaleka jednoznačná. Spousta demokratických kandidátů se obávala, že podpora zvýšení minimální mzdy by byla příliš levicová a zaplatili by za ní u voleb, a proto ji v kampaních příliš neakcentovali. Výsledek voleb však staví tuto logiku na hlavu.

Dalším výrazným výsledkem tu bylo referendum o referendech. Místní republikáni navrhovali, aby podobná referenda, která jsou o dodatcích k floridské ústavě, pro příště musela být schválena ve dvou po sobě následujících volbách, než by se konkrétní návrh stal platným. Tento návrh neprošel o pět procentních bodů. Podobný návrh byl zamítnut i v Arkansasu.

Defund the police?

Letos v létě otřásly Spojenými státy masivní protipolicejní protesty a nepokoje, ale co se reálných změn týče, neděje se nic překotného. V St. Louis ve státě Missouri se hlasovalo o pravidlech najímání policistů. Místní zákony nařizují, že policista musí alespoň prvních sedm let své služby žít přímo ve městě, kde ji vykonává. Toto pravidlo bylo ale letos pozastaveno a v referendu se hlasovalo o tom, jestli se z tohoto dočasného rozvolnění má stát rozvolnění trvalé. Tato praxe byla přitom obecně řešena jako jeden z nepříznivých faktorů přispívajících například k policejní brutalitě v momentě, kdy je policejní sbor složen s příslušníků, kteří žijí v odlehlých předměstských čtvrtích a ke svým služebním okrskům přistupují spíše jako k nepřátelské zóně. Prodloužení těsně neprošlo.

Obyvatelé San Francisca v referendu zrušili zákon, který nařizoval, že město musí mít povinně alespoň 1971 policistů na plný úvazek. Kritici tohoto zákona tvrdili, že je zastaralý a že stejně není dodržován. Doufají v to, že jeho zrušení, které prošlo, usnadní najímání nepolicejních sociálních pracovníků, jejichž pomoc umožní změnit způsob, jakým úřady nakládají s bezdomovectvím a lidmi s duševními poruchami.

Nejblíže k heslu „defund the police“ mělo Measure J v Los Angeles. To vyžaduje, aby deset procent z místních příjmů okrsku šlo na sociální programy zaměřené na zvládání drogových závislostí a na duševní zdraví. Ani cent z těchto peněz přitom nesmí jít policejním sborům. Návrh tedy nebere přímo peníze policejnímu sboru, ale vyhrazuje další povinnou položku v rámci rozpočtu. Prošel s hlasy asi 57 procent voličů.

Poslední referendum podobného typu je z Michiganu a je atypické, protože vzešlo primárně od republikánských politiků. Ve státě se množily obavy, že místní policejní sbory sbírají mobilní data zdejších občanů. Místní republikáni tak navrhli dodatek michiganské ústavy, který vyžaduje, aby pro podobné praktiky musela mít policie nejprve soudní příkaz. Dodatek prošel s téměř devadesátiprocentní podporou.

Progresivní Kalifornie?

Výsledky z Kalifornie tvoří tak trochu protiklad k Floridě. Kalifornie má kvůli Los Angeles s Hollywoodem, San Franciscu a Silicon Valley pověst liberální bašty. Nechme stranou, že to je trochu komplikovanější. Úplně se ovšem zapomíná na to, že vnitrozemí čtyřicetimilionové Kalifornie je daleko konzervativnější než pobřeží. Nejvýraznějším výsledkem je tu výhra takzvané Proposition 22. Do jeho prosazení nainvestovaly firmy jako Uber nebo Lyft asi 200 milionů dolarů. V uplynulé dekádě se totiž tyto firmy takzvané gig economy přetahovaly s místními soudy ohledně toho, jestli mohou své řidiče nebo pracovníky obecně klasifikovat nikoliv jako zaměstnance, ale jako de facto nezávislé živnostníky. Soudy technologickým firmám na ruku nešly. Proposition 22 teď tuto klasifikaci pseudonezávislých živnostníků ukotvuje v zákoně. Je to velká prohra pro odborové hnutí a aktivisty za lepší pracovní podmínky.

Tímto aktuálním příkladem bych chtěl zdůraznit, že mýtus Kalifornie jako nějaké levičácké Mekky rozhodně není neproblematický. Zároveň je třeba vidět, že na referendum bylo vynaloženo enormní množství peněz, kdežto proti tomuto návrhu jich bylo vynaloženo pochopitelně mnohem méně. Sám si ale nejsem jistý, jak podstatná je tato prohra pro budoucnost. Přestřelka mezi Silicon Valley a Washingtonem DC teprve začíná a na obou stranách je čím dál tím víc lidí, kteří by si na technologické firmy rádi došlápli a vědí, že si na tom mohou udělat jméno. Zpátky do Bílého domu ale zároveň jako součást Bidenovy administrativy míří celá řada lidí s vazbami na Silicon Valley. V tomhle ohledu bude dalších několik let opravdu zajímavých. Lyft začal už teď investovat do obdobných snah například i ve státě Illinois.

Jestli je Proposition 22 spíš prvním výstřelem velké bitvy, jiné kalifornské referendum bylo dost možná výstřelem posledním. Týká se takzvané affirmative action, tedy pozitivní diskriminace. Tento boj má v Kalifornii dlouho historii. V roce 1978 nejvyšší soud rozhodl, že rasové kvóty k přijímání na univerzity jsou sice protiústavní, ale lze je aplikovat v momentě, kdy nejsou jediným kritériem. Klíčovým zlomem byl ale rok 1996, kdy byl schválen místní dodatek ústavy, podle nějž je dle kalifornských zákonů affirmative action protiústavní. Letošní Proposition 16 se snažila tento 24 let starý dodatek zvrátit. Za zrušení zákazu pozitivní diskriminace se postavila velká část demokratických politiků z tohoto státu, včetně předsedkyně dolní komory Nancy Pelosi. Finanční rozdíl ve prospěch zastánců toho zrušení byl ještě výraznější než u Proposition 22 – zastánci disponovali asi dvacetkrát větším obnosem peněz. Přesto Kaliforňané odmítli zákaz pozitivní diskriminace zrušit, a to ještě o pár procent výraznější většinou, než jaká prosadila v roce 1996 původní dodatek. Pro jeho zachování bylo 56 procent voličů.

Drobné ekonomické změny

Jedno referendum v Nebrasce navrhovalo omezit úrokovou sazbu takzvaných payday loans, tedy krátkodobých a často až lichvářských půjček. Podle místních deníků v Nebrasce tvořila loňský rok průměrná roční úroková sazba 387 procent. Nové referendum prošlo a omezuje ji na pouhých 36 procent. Pro zastropování úrokové sazby bylo přes 80 procent zdejších voličů. Je možné, že se některé z firem poskytující tyto půjčky pokusí napadnout návrh u soudu. Nebraska ale není prvním státem, který tento byznys omezuje. Různě zastropované úrokové sazby nebo vyložený zákaz těchto typů půjček mají i v 16 dalších státech. Čtyři z nich – Colorado, Montana, New Hampshire a Jižní Dakota – omezují úrokovou sazbu právě na 36 procent, přičemž v třech z nich (výjimkou je New Hampshire) došlo k omezení po lokálním referendu.

V Illinois voliči hlasovali o změně ústavy kvůli daním. V současnosti totiž zdejší ústava vyžaduje rovnou daň z příjmu. Ta je momentálně nastavena na 4,95 procenta. Nový návrh zaváděl nižší zdanění pro příjmy do 100 tisíc. V pásmu od 100 do 250 tisíc by sazba zůstala stejná a nad čtvrt milionu by se příjmy danily vyšší sazbou. Nejvyšší sazba měla činit necelých osm procent. Návrh podporoval místní demokratický guvernér J. B. Pritzker, který do kampaně investoval desítky milionů z vlastních kampaňových financí. Proti byla naopak část zdejší byznysové lobby. Návrh neprošel asi o 6,5 procenta hlasů. Pritzker varuje, že teď budou muset nastat bolestivé škrty, protože jeho stát byl zadlužený už před pandemií, která krizi státních financí po celých Spojených státech ještě umocnila. Pritzker přitom odmítá plošné zvedání daní, které by mu teoreticky ústava umožňovala.

V Louisianě pak neprošla dvojce navrhovaných dodatků, které by omezily možnosti státu ovlivňovat růst rozpočtu a vybírání daní. Čtvrtý navrhovaný dodatek by nahradil současnou komplexní formuli omezující rozpočet státu, která ale nicméně počítá s navyšováním populace a s inflací, rigidním maximálním nárůstem o pět procent. Podle místních analytiků by však dodatek velmi záhy způsobil škrty, které by jinak nebyly nutné. Další, pátý dodatek by umožnil některým druhům korporací platit do budoucna menší daně výměnou za předem odvedený poplatek. Stát by tak sice dostal jednorázovou injekci, ale prodloužil by daňové úlevy z uplynulých dekád. Jak cynicky shrnuje web Louisiana Budget Project: „Kdyby tyto daňové úlevy byly klíčem k živé a prosperující ekonomice, Louisina by už teď byla jako Silicon Valley.“

Modrající Colorado

Dalším státem, kde se toho stalo hodně, je Colorado. Tento stát se v posledních letech přiklání k demokratům. Strana tu ve volbách posílila jak na státní, tak na federální úrovni, kde demokraté vyhráli jedno senátní křeslo. Hillary Clinton tu zvítězila o necelých pět procentních bodů, kdežto Joe Biden měl už přes 13 procent náskok. Prošel tu taky návrh na zvýšení daně na tabák, která zároveň nově bude platit i pro elektronické cigarety. Vybrané peníze budou určeny na školství a zdravotnictví. Státní daň z příjmu byla naopak o chlup snížena z 4,63 procenta na 4,55. Nejvýraznější levicovou výhrou byla ale Proposition 118. Ta ustanovuje nárok na 12 týdnů nemocenské a rodičovské dovolené (v případě komplikovaných těhotenství až 16 týdnů). Návrh prošel o 15,5 procentního bodu.

Vzhledem k trendu zvyšování podpory pro demokraty asi není příliš překvapivé, že v Coloradu neprošel dodatek, který měl zakazovat veškeré potraty po 22 týdnech těhotenství. Proti byly necelé tři pětiny voličů. Naopak tomu bylo v už zmiňované Louisianě. Zdejší občané hlasovali o novém ústavním dodatku, který výslovně říká, že louisianská ústava nijak nezaručuje právo na potrat. Ústava se přitom před tím o potratech vůbec nezmiňovala, ale přesto zdejší protipotratové skupiny oslavují nový dodatek jako velké vítězství. Pro bylo přes 62 procent voličů.

Posledním referendem na poli vyloženě kulturních válek, které stojí za zmínku, je nevadské referendum o stejnopohlavním manželství. Manželství bylo nevadskou ústavou v roce 2002 definováno čistě jako svazek mezi mužem a ženou. Stejnopohlavní registrované svazky umožňuje nevadská legislativa od roku 2009 a od roku 2014 z rozhodnutí federálního soudu zná Nevada i stejnopohlavní manželství. Letos si však přes 62 procent Nevaďanů odhlasovalo, že manželství je v jejich ústavě definováno jako svazek nehledě na pohlaví. Zároveň tento nový dodatek garantuje právo náboženských institucí a duchovních takovýto svazek posvětit.

Vlna legalizace drog

Hodně toho bylo napsáno o vlně dekriminalizace a legalizace různých drog, která se převalila přes mnohé státy. V Jižní Dakotě třeba neprošel jen jeden, ale hned dva návrhy, které legalizovaly marihuanu. Pro Measure 26 hlasovalo téměř 70 procent voličů, a zasadili se tak o vznik místního programu na poskytování marihuany pro lékařské účely. Návrh na Ústavní dodatek A ale mezitím zároveň legalizuje marihuanu i pro rekreační užití. Pro bylo 54 procent voličů a legalizace začne platit od dubna roku 2022. Podobně s přehledem legalizovalo marihuanu i New Jersey, kde dvě třetiny voličů hlasovaly pro ústavní dodatek, který legalizuje užívání, prodej a pěstování marihuany pro občany starší 21 let. V Arizoně tři pětiny voličů taktéž legalizovaly marihuanu a podle přijatého návrhu bude muset zdejší ministerstvo zdravotnictví vypracovat jasné regule, kterými se bude její prodej řídit. Návrh rovněž zavádí daň z marihuany. V Montaně si taktéž 57 procent voličů odhlasovalo legalizaci marihuany, na jejíž prodej pro rekreační užití uvalilo daň 20 procent. Něco přes dvě třetiny voličů v Mississippi si odhlasovaly legalizaci marihuany pro lékařské účely. Na případnou legalizaci pro rekreační užití si tu budou muset ještě počkat. Na rok 2022 je tu naplánováno referendum právě o této legalizaci, které bude spojené s návrhem vymazání zápisů z trestního rejstříku pro nenásilné zločiny spojené právě s marihuanou. Takto očištění jedinci by pak mohli například opět legálně držet zbraně.

Je to bezprecedentní vlna. Ve všech státech, kde bylo referendum o nějaké podobě legalizace marihuany, tyto návrhy prošly. Marihuana tak bude různým způsobem legalizovaná v patnácti amerických státech, které obývá asi třetina Američanů. Alespoň tedy na státní úrovni, protože na federální úrovni zůstává marihuana stále nelegální. Za uplynulou dekádu se však rozhodly federální úřady nechat těmto postupným legalizacím vcelku volnou ruku. Není příliš divu, protože z průzkumů vychází, že pro legalizaci marihuany je většina Američanů napříč politickými stranami.

Vlna legalizace se ale netýkala jenom marihuany. Například Washington DC si odhlasoval de facto dekriminalizaci psilocybinových hub. Technicky vzato nejde o čistou dekriminalizaci, referendum pouze nakazuje místní policii přisuzovat případům týkajícím se psilocybinových hub nejnižší možnou prioritu. Pro byly více než tři čtvrtiny voličů. Ještě dál se rozhodli zajít ve státě Oregon. Legalizace a dekriminalizace se tu týkaly hned dva návrhy. Measure 109 zcela zlegalizoval psilocybinové houby administrované licencovaným pracovníkem. Pro bylo 55 procent voličů. Kromě toho ale oregonští voliči de facto dekriminalizovaly veškeré drogy držené pro osobní účely – opět nejde o čistou dekriminalizaci, ale o zařazení do kategorie s nízkou prioritou, kde hrozí maximální pokuta ve výši 100 dolarů. Pro tento návrh bylo dokonce 58 procent voličů.

Stát Portoriko?

Poslední referendum, kterému se tento článek věnuje, je velmi specifické. Nekoná se totiž zdaleka poprvé. Portoriko už po šesté uspořádalo nezávazné referendum o tom, jestli jeho občané chtějí, aby se stalo plnohodnotným americkým státem. Poslední takové referendum se konalo v roce 2017 a tehdy bylo pro 97 procent voličů – zdůrazňuji, že jen těch, kteří přišli k volbám, protože tehdejší referendum bylo bojkotováno podporovateli zachování statu quo. Tentokrát se ale poprvé hlasovalo na čistě binární bázi. V předchozích referendech bylo například více možností pro odpůrce ucházení se o status státu. Tentokrát by výsledek proti státnosti vybízel vládu Portorika k jednání se Spojenými státy o nezávislosti. V referendu ale hlasovalo něco málo přes 52 voličů pro ucházení se o status státu.

To ale není tak jednoduché. Moc připustit do americké unie další stát náleží federálnímu Kongresu, kde pochopitelně Portoriko nemá volící zastoupení, pouze delegáta bez hlasovacího práva. Dlouhodobě jsou pro připuštění země do unie spíše demokraté, kdežto republikáni jsou proti, částečně i z pragmatických důvodů. Očekává se, že případní kongresmani, ale především dva noví senátoři za Portorika by byli s největší pravděpodobností demokraté, a republikáni by tak mohli přijít o svou výhodu v senátu. Podobný kalkul se týká i případného uznání Washingtonu DC jakožto státu, což by mělo obdobný efekt. Na rozdíl od DC, kde se vedou debaty o tom, že by se pravděpodobně mohl stát státem jen pomocí ústavního dodatku díky tomu, že je to ústavně určené sídlo americké vlády, u Portorika by stačila většina v obou komorách Kongresu. V tuto chvíli ale kvůli doplňkovým volbám do senátů vůbec není jasné, jestli většinu v horní komoře budou mít republikáni, nebo demokraté.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies