Koronavirus, pracovní podmínky a uprchlíci. Deset nejčtenějších článků v roce 2020

V roce 2020 se mezi nejčtenějšími texty na Alarmu objevovala kritika vládnutí Andreje Babiše, zprávy o situaci uprchlíků a články o koronaviru i o pracovních podmínkách v Česku.

Přestože uplynulý rok stál veskrze za nic, Alarm zaznamenal rekordní zájem čtenářů. V roce 2020 nás navštívilo přes 4,2 miliony unikátních uživatelů a na svém kontě máme celkově 10,5 milionu zobrazení. Každému jednotlivému uživateli z nich tímto mockrát děkujeme a doufáme, že s námi zůstanete i v příštím roce! A teď si pojďme připomenout, co vás zaujalo nejvíce tentokrát.

1. Můžete si za to sami, vzkazuje Babiš kolabující zemi (Standa Biler)

Babiš vládne tak, že o všem rozhoduje sám a v přímém přenosu. Přisuzuje si celá léta všechny úspěchy. Proto za ním – a nikým jiným – jdou podle sociologa Standy Bilera i neúspěchy a selhání. Jenže premiér, který sám až do krajských voleb epidemii zlehčoval a ignoroval, se následně divil, že zatímco na jaře brali lidé epidemii vážně, na podzim ji podceňovali nebo na ni dokonce nevěřili. Dosáhl tím toho, že mu věří čím dál méně lidí.

2. V krizi se ukazuje prokletí švarcsystému (Saša Uhlová)

Opatření proti koronaviru zasáhla velmi silně živnostníky, kteří se navíc od vlády nedočkali potřebné pomoci. Vedle skutečných podnikatelů existuje v České republice i velká skupina lidí, kteří pracují v takzvaném švarcsystému – tedy formálně jako samostatně výdělečné osoby (OSVČ), reálně jako zaměstnanci. Tento způsob „zaměstnávání“ je běžný v mnoha odvětvích, například v pohostinství, v divadle, u filmu, v obchodě, ale třeba také ve stavebních pracích nebo v médiích. Nevýhodou, která se masově projevila právě během uzavření ekonomiky, je nulová ochrana a chybějící sociální jistoty pro OSVČ.

3. Česká hysterie kolem koronaviru je smutnou vizitkou našeho státu (Vojtěch Witzany)

Teoretický fyzik Vojtěch Witzany napsal tento článek na začátku března, kdy nebylo ještě vůbec jasné, co přesně se bude dít, a nákaza se v Česku ještě tolik nerozšířila. Pro spoustu lidí byl článek Vojtěcha Witzanyho střízlivým vstupem do tématu. A navíc se zastával údajně hysterických reakcí některých Čechů, kteří vzali supermarkety útokem a začali si nakupovat zásoby. Už tehdy se dala tušit nedůvěra v to, že by stát mohl lidem v krizi pomoct – a jak se později ukázalo, nebyla vůbec neodůvodněná.

4. Podzimní Česko: země kolabuje a Babiš má nervy v kýblu (Daniel Zeman)

Zářijová tisková konference Andreje Babiše, při které blábolil ještě víc než obvykle, nebyla podle Daniela Zemana tak zábavná jako v dobách, kdy o tolik nešlo. Jeho výstup byl ovlivněný pochopitelnou nervozitou, která ovšem nevěstila nic dobrého. Druhá vlna pandemie odhalila, jak moc nekompetentní člověk je naším premiérem. Jeho řízení země připomíná katastrofu a jeho metoda, kdy se snaží svést vinu vždy na někoho jiného, anebo tvrdit, že žádný problém není, se ukázala jako ta nejhorší možná ve chvíli, kdy bylo ze všeho nejvíc potřeba, aby někdo normálně a s rozmyslem řídil naši zemi.

5. Měli bychom se začít bavit o civilizačním kolapsu (Martin Vrba)

Od analýzy apokalyptické popkultury, ve které byl strach z jaderné hrozby vystřídán rozvratem klimatu, se filosof Martin Vrba dostává k tzv. temné ekologii a jejím proroctvím. Mnoho klimatologických studií a předpovědí považuje kolaps současné civilizace za nevyhnutelný, respektive za velmi vysoce pravděpodobný. Tyto studie nekladou očekávaný kolaps do bezpečně vzdálené budoucnosti, ale předpokládají jej v nejbližších desetiletích. Podle jedné z nich rozvrat pokročil natolik, že v této fázi už jen čekáme na zhroucení civilizace. S klimatickou krizí si totiž lidstvo přes různé deklarace neumí poradit. Ukončit kapitalismus může být to nejmenší, co pro zabránění katastrofě můžeme udělat.

6. Novináři ze 168 hodin podrazili Janu Maláčovou. Ztrapnili tím především sebe (Petr Fischer)

V pořadu České televize 168 hodin se v polovině října objevilo pár vteřin neformálního povídání mezi reportéry ČT a ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, v němž označuje premiéra Babiše za „debila“ a tvrdí, že pandemická situace je jeho „bordel, který si teď musíme slíznout“. Novinář Petr Fischer pro nás tuto nestandardní mediální situaci analyzoval a poukázal i na její širší etické dimenze.

7. Německem zní: „Za tím vším je něco úplně jiného!“ (Kateřina Smejkalová)

Kateřina Smejkalová ve své analýze ukázala, že s různými konspiračními teoriemi a hoaxy nebojuje jenom Česko. V Německu se zformovalo a velmi rychle radikalizovalo hnutí těch, kteří  nesouhlasili s převažujícím epidemiologickým a politickým výkladem situace ohledně koronaviru, a tím pádem ani s přijatými opatřeními v boji proti němu. Velmi nesourodé hnutí tvořili pravicoví extremisté a antisemité, přívrženci AfD i militantní autonomní levice, zastánci více či méně radikálních spikleneckých teorií, ale i ezoterici.

8. „Není jiná možnost než úplná evakuace.“ Rozhovor o situaci na ostrově Lesbos (Redakce Alternative Dresden News)

Rozhovor s aktivisty antifašistické organizace URA Dresden o situaci v uprchlickém táboře Moria, o nebezpečí šíření epidemie a nárůstu násilí na ostrově Lesbos vyšel původně v německém Alternative Dresden News. Krátce poté vyhlásil řecký náměstek ministra pro civilní ochranu a krizové řízení nová opatření týkající se tábora Moria v důsledku šíření viru covid-19. Žádné neziskové organizace podle nich nesměly po dobu dvou týdnů do tábora, kolem nějž byly navíc postaveny ploty a uvnitř vytvořena zvláštní zdravotní střediska. V rozhovoru dobrovolníci popisují bídu, nedostatek základních surovin a násilí ze strany policie a někdy i mezi obyvateli tábora navzájem.

9. Nekonečná práce a pak smrt. Šestihodinové pracovní doby se v Česku jen tak nedočkáme (Saša Uhlová)

Osmihodinovou pracovní dobu máme přes sto let a místo toho, abychom diskutovali o jejím zkracování, ji naopak ani moc nedodržujeme. Pracujeme často dokonce mnohem déle a mnohdy to děláme zcela dobrovolně. Život přitom ale nesestává jen z placené práce. Máme rodiny, děti, potřebujeme i volný čas na své záliby a odpočinek. Saša Uhlová si odpovídá na otázky: Proč bychom vlastně měli pracovat co nejvíc hodin? Proč si vlastně nemáme stěžovat? Proč jsme, když chceme lepší pracovní podmínky a peníze, označováni za lenochy a vyžírky?

10. Zapomenutý Lesbos. Uprchlíci v době koronavirové (Dalimil Petrilák)

Ještě na přelomu února a března plnilo dění na řecko-turecké hranici stránky evropských médií, stejně jako výroky prezidenta Erdoğana o migrantech a reportáže z řeckých ostrovů a tamních přeplněných uprchlických táborů. O dva týdny později tato tematika z mediální scény prakticky zmizela. Analytik spolku Pomáháme lidem na útěku Dalimil Petrilák popisuje situaci v uprchlických táborech, kde lidé žijí trvale v nelidských podmínkách a pandemie jejich situaci jen zhoršila. Zaváděná opatření směřovala k úplnému odříznutí uprchlických táborů od okolního světa.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies