Dostupnější menstruační pomůcky jako PR i jako ideální norma

Menstruační chudoba je problém, který se týká i České republiky. Zlevňování a zdostupňování menstruačních pomůcek je krok správným směrem. 

Od minulého týdne je Skotsko první zemí na světě, která nabídne menstruační pomůcky zdarma všem, kdo je budou potřebovat. Rozhodnutí to je průlomové a pro ty, kdo se o otázky týkající se menstruace ve veřejném diskurzu zajímají, spíše očekávané, protože Skotsko svoji menstruační agendu posledních pár let rozhodně nezanedbává – už v roce 2017 začalo poskytovat pomůcky zdarma ženám s nízkými příjmy.

Pro český politický Twitter byla zpráva o „vložkách zdarma“ nejen příjemným zpestřením mezi zpravodajstvím o stavu lokální koronavirové krize, ale také možností, jak si populisticky přihřát polívčičku. To ale nemění nic na tom, že dostupnější menstruační potřeby zatížené nižší daní by byly i pro Českou republiku krokem správným směrem.

Od Skotska po Česko

Skotská agenda potírání menstruační chudoby slavila první úspěch už v roce 2017. Tehdy tamní vláda spustila projekt na hygienické pomůcky zdarma pro ženy s nižším příjmem, na kterou v následujícím roce následně navázala vyhláškou zajišťující volný přístup k tamponům nebo vložkám na školách, univerzitách a ve veřejných budovách – ta byla následně rozšířena i do Walesu a Anglie. K podobnému programu se letos přidal také Nový Zéland.

Ženy si prostě po dobu průměrně padesáti let od puberty do menopauzy opravdu nemohou vybrat, zda budou, či nebudou menstruovat – periodě se nelze vyhnout a nese to s sebou menší či větší finanční náklady.

Koncem letošního listopadu pak Skotsko triumfovalo a stalo se první zemí na světě, která poskytne menstruační pomůcky každému, kdo je bude potřebovat, protože podle slov tajemnice kabinetu pro komunity a místní rozvoj Aileen Campbell by „nikdo z naší společnosti neměl trpět nedůstojností a absencí možnosti uspokojit své základní potřeby.“ Jedná se tak o první velké vítězství v boji s menstruační chudobou.

Menstruační chudoba není vzdálený termín z „rozvojových zemí“ – těch se samozřejmě týká také, ovšem výjimkou nejsou ani země jako právě Velká Británie: tam se s tímto typem chudoby a stigmatizace potýkají nejen dospělé ženy, ale také dívky (každá desátá mezi 14. a 21. rokem). Mladé ženy z nízkopříjmových domácností, které měsíc co měsíc řeší, zda si za cca sto korun pořídí oběd, nebo balíček vložek, mají tendenci kvůli periodě vynechávat školu. Některé používají noviny a pokud na vyučování dojdou, kvůli obavám z krvácení se špatně soustředí. To vše sráží jejich šance na vzdělání, které by jim umožnilo svoji situaci zlepšit. Menstruační chudoba prostě je začarovaný kruh.

Perioda není luxus

Loni se problémem neúměrně vysokého danění s dopadem na konečnou cenu produktu zabývalo také Německo, které danilo menstruační pomůcky devatenáctiprocentní daní a patřilo tak k zemím s jednou z nejvyšších sazeb v EU (společně s námi nebo Maďarskem, Dánskem, Chorvatskem a Itálií). Změnu spustila tamní feministická iniciativa „Perioda není žádný luxus“, která poukazovala na to, že tradičně luxusní produkty jako kaviár, losos nebo lanýže jsou na rozdíl od menstruačních potřeb v Německu daněny nižší, sedmiprocentní sazbou. Iniciativa tak díky petičním podpisům a aktivismu dosáhla až na změnu DPH, která zajistila menstruačním pomůckám nižší danění a vymanila je ze škatulky „luxusu“. Podle aktivistek totiž šlo o fiskální diskriminaci žen na základě pohlaví, což je protiústavní. Ženy si prostě po dobu průměrně padesáti let od puberty do menopauzy opravdu nemohou vybrat, zda budou, či nebudou menstruovat – periodě a jejímu řešení se nelze vyhnout a nese to s sebou menší či větší finanční náklady.

U nás byla menstruační chudoba zatím systémově spíše přehlížena. Problém s nedostupností menstruačních pomůcek je viditelný převážně u žen bez domova, což je patrné z pravidelných sbírek nejrůznějších neziskových a charitativních organizací nebo potravinových bank. A jak zmiňuje Šárka Homfray, neexistují u nás dostupná ověřená data, která by mapovala zameškání školní docházky na základě nedostupné menstruační hygieny – a přesně taková data by se hodila v rámci systémového a systematického boje za menstruační rovnost.

Menstruace jako PR

Ke zviditelnění problému menstruační chudoby v posledních letech přispěly nadnárodní firmy, které mají hygienické pomůcky ve svém portfoliu. Své PR si tak buduje například značka Bodyform (u nás Libresse), která přišla jako první z velkých firem s osvětovou kampaní, která má za cíl detabuizovat menstruaci jako takovou, ale zaměřila se i na vložky zdarma pro potřebné, mimo jiné i díky propojení s britskou aktivistickou platformou #freeperiods, jejíž misí je zajistit mladé generaci rovný přístup k hygienickým potřebám během menstruace. Firmy vyrábějící tampony a vložky tak reagují na úspěšné startupové značky, které v posledních několika letech obracejí trh s menstruačními pomůckami naruby: do popředí se dostává jak ekologická stránka věci, tak celková produktová i marketingová inovace s důrazem na bezpečnost pro tělo a na osvětu ohledně menstruačních tabu. Nic takového stagnující giganti dosud nenabízeli.

S nástupem zodpovědných malovýrobců přichází i zodpovědný konzument, který si na úkor standardních vložek s mikroplasty vybere znovupoužitelný menstruační kalíšek, kalhotky nebo látkové vložky či organické tampony. A stejně jako se do portfolia gigantů, jako je Essity (Libresse) nebo Procter & Gamble (Always) pomalu dostávají kalíšky, začíná se v jejich PR objevovat téma menstruační chudoby, a to dokonce i v Česku.

Začátkem letošního roku společnost Procter & Gamble zveřejnila PR studii, ve které říká, že vinou menstruační chudoby zmešká výuku každá šestá česká dívka. Na studii navázala měsíční kampaň #nenechsitoujit, která si dala za cíl znevýhodněným dívkám pomoci se zajištěním pomůcek – samozřejmě i díky zapojení influencerů a každého zákazníka, který za zakoupený balíček vložek daroval jednu vložku potřebným. Kampaň slibovala následně věnovat žákyním produkty Always na celé jedno pololetí.

Babiš gendermanem

Podobně pragmaticky se dá nahlížet i na nedávné vyjádření českého premiéra na Twitteru, které reagovalo na dotazy novinářů, zda by podobný krok jako ve Skotsku (tedy menstruační pomůcky zdarma) mohl být možný i u nás – podle Babiše u příjmově nejslabších určitě. Následně agendu přehodil na ministryni financí Alenu Schillerovou, která navrhla snížení DPH na menstruační pomůcky – ze základních 21 procent do druhé snížené sazby 10 procent v pozměňovací novele o DPH, která narovnává podmínky u dodání zboží ze zahraničí a kterou sněmovna právě projednává a mohla by být platná od jara příštího roku. Pro přehled – do druhé snížené sazby DPH patří například léky, kojenecká výživa a výživa pro malé děti, radiofarmaka nebo očkovací látky. A to i přes to, že ještě před rokem by se takový krok zdál jako sci-fi: „Snahou je využívat výjimky ze základních pravidel systému DPH co nejméně a jen v odůvodněných případech tak, aby byl celý systém DPH co možná nejtransparentnější a co nejméně komplikovaný. Podobný návrh rovněž není součástí programového prohlášení vlády ČR,“ řekla loni Šárka Šmolíková z odboru komunikace ministerstva financí deníku Blesk na dotaz na možnost úpravy DPH pro menstruační pomůcky.

Díky zprávám ze Skotska se však problémem menstruační chudoby a vysoké daňové sazby začalo zabývat i Česko, které by tak konečně mohlo opustit přední příčky zemí s nejvyšší tamponovou daní. Pro server iRozhlas pak Schillerová poznamenala, že díky konkurenci na trhu s menstruačními pomůckami očekává, že snížení DPH zákaznice opravdu reálně pocítí a mohlo by to výrazně pomoci zejména domácnostem s nižšími příjmy. I kdyby šlo o populismus, současný krok ministryně financí je v duchu světového trendu a míří správným směrem – k dostupnosti něčeho, co mělo být dostupné už dávno.

Autorka je publicistka.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies