Foto libreshot (public domain)
Na podzim se opět uzavřely školy, knihovny, domy pro děti a mládež a různá sportoviště. Nabízí se tak méně možností, jak trávit čas s ostatními spolužáky, kamarády a vrstevníky. Veřejný prostor začíná být pro mnoho z nich nedostatečný, nevhodný, nebo dokonce nehostinný. Teenageři se však díky online platformám a hrám přizpůsobují poměrně rychle – řada společenských aktivit se přesunula do digitálního prostoru. Digitální platformy tak poskytují místo pro navazování kontaktů, sociální interakci a fungují jako únik před neustálým dozorem a kontrolou. Online svět jednoduše plní role, které veřejný prostor neposkytuje teenagerům dostatečně.
Kde můžou teenageři „jen tak být“?
To, že mnoho veřejných míst není uzpůsobeno dětem a mladým, platilo už před pandemií. V situaci, kdy se mnohé aktivity přesunuly do bezpečí domova, však dochází i k izolaci mladistvých. Společenské interakce zároveň se přesouvají z interiéru kluboven, tělocvičen, knihoven a kaváren do digitálního a veřejného prostoru. Vedle online světa se veřejný prostor stává jediným místem, kde mohou mladí trávit čas s přáteli. Ne vždy ho ale mohou považovat považují za příjemný.
Nejenže starší děti nemohou například využívat dětské prolézačky, ale některé designové prvky mají dokonce znemožňovat, aby na daném místě strávily více času – například nepohodlné lavičky nebo dokonce záměrný nedostatek laviček brání tomu, aby se lidé shromažďovali. Přitom místa, kde mohou děti a mladiství „jen tak být“, se nyní ukazují jako potřebnější než kdy jindy. Nejde však pouze o hřiště pro děti, různé prolézačky a přístup pro rodiny s dětmi a kočárky. Města přátelská k dětem a mladistvým nemají nabízet pouze prostor pro programové aktivity (jako fotbalová hřiště, hřiště s košem pro házenou a podobně). Důležité je, že poskytují dětem a mladistvým možnost využívat prostor dle vlastních představ a potřeb. Podporují imaginaci, hru, neomezují se na předem naplánované aktivity a pravidla. Například skateparky se ukazují jako ideální místa, která jsou bez dohledu dospělých, bez bariér a pravidel, umožňují svobodnou nestrukturovanou aktivitu, navíc venku a s dostatečnými rozestupy.
Plánování s dětmi pro děti
Velká část městského plánování se točí kolem otázek automobilové dopravy, bydlení, obchodu a výroby. Otázky kvalitního životního prostředí a zdraví naproti tomu většinou zůstávají jen papíře různých nezávazných doporučení a deklarací. Zapojení teenagerů do plánování a diskuzí přitom nabízí neotřelý pohled, který není zatížen různými vedlejšími zájmy.
Příklady odjinud ukazují, že dětské nápady jsou často vítanou cestou, která zpříjemňuje pobyt ve městě nejen jim, ale i ostatním. Deník Guardian představuje několik projektů, kdy došlo k oživení veřejného prostoru díky nápadům dětí a mladistvých. Ať už jde o sázení stromků, omezení automobilové dopravy z důvodu zvýšení bezpečnosti, vodní parky nebo vznik nového přírodního hřiště v lese uprostřed města. Dětská představivost a kreativita může být dobře využitá i v případě tzv. taktického urbanismu, kdy se město dočasně oživí nějakým prvkem, který se později stane trvalou součástí prostoru. Taktický urbanismus umožňuje finančně nenáročnou, komunitní a demokratickou správu našeho okolí zdola.
Města přátelská k dětem by měla poskytovat bezpečný prostor, kde nejsou ohrožována přebujelou automobilovou dopravou a znečištěným ovzduším. Měla by být místem, kde se děti mohou svobodně rozvíjet a realizovat, kde mají dostatek zeleně, parků a hřišť, která mají možnost přetvářet dle vlastních vizí.
Autorka je socioložka.