Naše vláda si neuvědomuje vůbec nic, obává se docent Jan Trnka z iniciativy antiCOVID-19

S pedagogem, lékařem a vědcem Janem Trnkou jsme hovořili o nové mutaci covidu-19, zmatcích vlády, nové vakcíně a přípravě na proočkování populace.

Docent Jan Trnka působí na Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Od března je také členem iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR, vědeckého kolektivu, který se zformoval na půdě Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium v rámci Univerzity Karlovy. Iniciativa se zabývá zejména vytvářením modelů šíření viru populací, což má pomáhat ke zjištění efektivity různých protipandemických restrikcí. Trnkovou rolí v týmu matematiků a statistiků je zajišťování aktuálních vědeckých informací o onemocnění a následné informování celého týmu. Přes Skype jsme si povídali nejen o nových mutacích a dlouhodobých následcích, ale především o nové vakcíně, která vznikla díky novým technologií v rekordním čase, přesto není podle Trnky žádný důvod ke skepsi a nedůvěře. Proočkování populace je koneckonců jedinou šancí, jak se dostat z covidové mizérie.

Lidi jako Babiš nebo Havlíček těžko chápou, že virus nelze nějak přechytračit, podplatit nebo zamaskovat píárkem; že nejde najít někoho, na koho to hodí.

Co znamená pro celosvětový vývoj pandemie nová mutace covidu, která se nyní objevila v Británii?

To zatím není úplně snadné odpovědět. Je to varianta viru, která v sobě spojuje hned několik mutací v tzv. spike proteinu a zároveň se relativně rychle šíří. Poprvé byla detekována 20. září v Anglii a do prvního týdne prosince se stala nejvíce zastoupenou variantou viru v části Velké Británie. Víme také, že se tato varianta už vyskytla i mimo Británii, tudíž se jistě bude šířit i dále. Zatím se nezdá, že by tato varianta způsobovala závažnější onemocnění nebo že by před ní nechránily schválené vakcíny, ale vypadá pravděpodobně, že by mohla být nakažlivější než v současné době dominující varianty viru. K nahrazení cirkulujících variant variantou novou, nakažlivější již letos minimálně jednou došlo, většina viru v populaci je dnes potomkem této mutace a něco podobného se může stát i s touto variantou nebo třeba podobnou mutací, detekovanou v Jihoafrické republice. Nakažlivější virus znamená větší nutnost dodržování ochranných opatření. Více o této a dalších variantách budeme snad vědět v dalších týdnech.

Už před třemi měsíci jste mluvil o lékařských zprávách, které naznačovaly možné dlouhodobé následky, objevující se po nějakém čase u lidí, kteří prodělali covid. Před pár týdny se o tom začalo referovat jako o hotové věci. Co se v této věci změnilo?

V tuto chvíli už je to jisté a začínají se objevovat studie, které se těmto dlouhodobým dopadům věnují. Stále se jedná spíš o dílčí zprávy, ale co se týče třeba dlouhodobějšího plicního poškození, tam už nějaké kvantitativní údaje jsou, byť  z poměrně malých vzorků. Některé ukazují, že až tři čtvrtiny pacientů, kteří prodělali zápal plic, mají ještě po několika týdnech i měsících poškozené plíce. Navíc je pravděpodobné, že někteří z nich budou mít dlouhodobé následky do konce života. Budou trpět fibrózou plic, část plicní tkáně se přemění na vazivo a sníží se kapacita plic. Krom plicního poškození, se kterým se na základě zkušeností s příbuznými koronaviry SARS a MERS počítalo, se u covidu-19 objevují také kardiovaskulární poškození srdce a cév a také poškození nervového systému. U pacientů dochází k mrtvicím a k dlouhodobějším neurologickým poruchám. Stále chybí studie na několika tisících lidech, takže v tuto chvíli nemůžeme přesně říct, jaké procento lidí dlouhodobé následky má. Ta čísla ale nejspíš nebudou malá.

Pro někoho může být překvapivé, že poškození plic se může objevit dokonce i u lidí, kteří jsou asymptomatičtí. Člověk tedy ani neví, že mu něco je, protože nemá žádné jiné příznaky, ale virus mu poškozuje plíce. I v tomto případě tu je riziko dlouhodobých následků, protože plíce se zajizví a sníží se jejich vitální kapacita a funkčnost.

Na jaře se mluvilo o tom, že pro mladé a zdravé je covid skoro neškodný. Máme v tomto ohledu nějaké nové poznatky? 

Riziko úmrtí je v těchto skupinách opravdu dramaticky nižší, to platí, u dětí pod osmnáct let je prakticky nulové. I lidé pod čtyřicet ale můžou mít těžký průběh, a můžou dokonce umřít, byť je pravda, že se jedná většinou o lidi, kteří mají nějaké přidružené diagnózy, obvykle cukrovku nebo obezitu. Jsou ale i případy, kdy umře zdravý a relativně mladý člověk. Rozhodně si nikdo nemůže říct: ‚Je mi dvacet a nic se mi nemůže stát.“ Kamarádi, kterým je něco přes dvacet, měli dosti nepříjemný průběh onemocnění. Není to tedy žádná pohoda ani pro mladé a také riziko dlouhodobých následků u nich není nulové.

Ochota lidí nechat se očkovat klesla od první vlny epidemie skoro na polovinu. Objevují se zprávy o alergických reakcích na vakcíny. Je vakcína opravdu dostatečně otestovaná? Jsou důvody ke skeptickému přístupu?

Podle mě nejsou. Co to znamená dostatečně testovaná vakcína? Jasně, že je lepší, když se nějaký lék používá třeba deset let a byl podaný už desítkám milionů lidí. Ale tak to není u žádného nového léku. Všechny léky se testují na nějakém vzorku, a když jsou dostatečně bezpečné, dají se do praxe. Často až po mnoha letech víme o novém léku úplně všechno. A z testování obou schválených vakcín je zřejmé, že jsou velmi bezpečné.

Čili se dá říct, že rizika vakcíny proti covidu jsou srovnatelná s riziky léku, který se po testování objeví nově na trhu.  

Ano, dá se to tak říct. Když bychom to srovnali s běžnými léky, které dostávají lidi nad padesát úplně běžně, a nikdo to neřeší, tak oproti těmto lékům má vakcína zanedbatelná rizika.

A co silnější alergické reakce po očkování, o kterých se psalo?

Několik se jich objevilo, ale jde o pouhé jednotlivé případy. Dávek už bylo podáno k milionu a případů alergických reakcí je minimum. Mluvíme o pár lidech z milionu. Nikdo nebyl vážně ohrožen na životě. Když se to srovná s úplně běžnými věcmi, co člověk dělá, riziko je velmi malé.

Hodně lidí se staví k vakcíně negativně i z toho důvodu, že byla podle nich vyvinutá až podezřele rychle…

Vývoj vakcíny byl opravdu bezprecedentně rychlý, ale rychlost byla především v těch částech vývoje, které jsou před testováním. První mRNA vakcína byla navržena doslova za pár dní. Testování vakcíny z hlediska její bezpečnosti každopádně probíhalo dostatečně dlouho, srovnatelně s jinými vakcínami. V tuto chvíli ale ještě nevíme, jak dlouho bude trvat imunita, kterou vakcína vyvolává. To se dozvíme teprve, až budeme mít dostatečný časový odstup od podání prvních dávek.

Jak se mohlo podařit vyvinout vakcínu za víkend?

Díky novým technologiím. Například klasická živá vakcína se dělá tak, že se virus nějakou dobu pěstuje na jiných než lidských buňkách a na těchto buňkách se po čase virus promění. Tento proměněný virus se potom může použít jako vakcína. Už není tak patogenní, nezpůsobuje člověku onemocnění, ale stále zůstává imunogenní, tedy vyvolává v těle potřebnou reakci a tvorbu protilátek. Ale trvá to. Dnes ale můžeme vzít nepatogenní virus a změnit jeho genetickou informaci tak, aby na sobě nesl i jeden či více proteinů příslušného patogenního viru, proti kterému se pak vyvine imunita. Na tomto principu fungují i některé vakcíny proti covidu, například ruský Sputnik nebo zatím neschválená vakcína od firmy Johnson & Johnson.

Protivirových vakcín ale existuje více druhů. O živých vakcínách mluvíme tehdy, když se očkuje oslabeným živým virem, který dočasně infikuje buňky v našem těle, například je to starší vakcína proti obrně nebo vakcína proti žluté zimnici. Další typ jsou inaktivované vakcíny, kde se používá celý virus, který byl chemicky „zabit“. Podjednotkové vakcíny zase využívají genetické inženýrství. Gen pro virový protein se dá do bakterií a bakterie vytvoří část virové kapsidy, která potom způsobuje imunitu. A pak jsou tu mRNA vakcíny, přičemž letos schválené vakcíny jsou první tohoto typu. Z hlediska výroby je tento typ nejjednodušší. Do těla se totiž píchne jen kousek nukleové kyseliny obalený do speciálního obalu a některé naše buňky sami vyprodukují virový protein na svém povrchu, což vyvolá imunitní reakci. Nadesignovat tu vakcínu je tak relativně jednoduché, stačí vybrat kousek nukleové kyseliny. Právě proto to bylo celé tak rychlé. Způsob jak upravit nukleovou kyselinu tak, aby ji tělo hned nezničilo, byl známý už dříve.

Proč se tato technologie využívá až teď?

Možnost využití mRNA je známá už více než třicet let, i když nějakou dobu trvalo, než se vyřešily některé technické problémy. Nejde tedy o úplně žhavou novinku. Dosud ale chyběla poptávka a taky dostatek peněz. Farmaceutické firmy se normálně raději drží zavedených, starých technologií a v tomto ohledu je to pro ně především ekonomická otázka. Najednou tu ale byla poptávka i dost peněz z veřejných zdrojů a vyplatilo se vydat novou cestou. Ve výzkumných komunitách se o technologii mRNA mluví už roky a teď se to podařilo i díky obrovskému množství peněz, které se do toho nalily. Kdyby nebylo covidu, myslím, že by se třeba firma jako Pfizer nikdy nedala dohromady s BioNTechem. Ta firma by si piplala nějakou vakcínu, ale nedostala by na ni miliardy dolarů. Domnívám se, že tu nebyl primárně vědecký nebo technologický problém, ale ekonomický, který s covidem a poptávkou po vakcíně padnul.

Německo nedávno představilo dost podrobný plán, jak bude probíhat očkování, které skupiny jsou prioritní, kde budou očkovací centra a podobně. Má Česko podobný plán k proočkování populace? Jak vypadá? Jsme připravení?

Máme plán, který je tak obecný, že podle něj není možné reálně postupovat. Nejsou tam dořešené zcela zásadní věci. Například jako prioritní skupina jsou označení lidé nad 65 let plus lidé s onemocněními. Jenže to jsou přes tři miliony lidí. To znamená, že až přijde prvních deset tisíc dávek, což může být za čtyři dny, vůbec nebude jasné, komu mají jít. I v rámci této skupiny jsou různé podskupiny, které jsou ohroženější než jiné. V Německu tyto situace modelovali a vyšlo jim, že nejvíce úmrtí zabrání tím, když začnou vakcínu dávat lidem nad osmdesát a potom půjdou podle věku dolů. U nás tato úvaha není. Až přijde v nejbližších dnech několik tisíc dávek, chtějí je dát zdravotníkům ve velkých nemocnicích. Jen tak náhodně, neopírá se to o žádnou úvahu. A je to neprůhledné, to znamená, že to vyvolá pochybnosti. Přitom tři miliony dávek pro tu širokou nejprioritnější skupinu budeme mít až někdy na jaře, možná později.

Kdo bude očkovat, jak má vůbec celý proces probíhat?

Teď se mluví o tom, že největší část očkování by měli dělat praktičtí lékaři. To není realistické, praktici musí dělat i jinou práci a toto naprosto nemůžou zvládnout. Taky se mluví o očkovacích centrech, kterými měly být nemocnice, ale když se novináři ptali v některých nemocnicích, tak o tom nikdo nic nevěděl a nikdo z vlády se jich ani na nic neptal.

Počítá se s odporem vůči očkování?

Mně přijde, že se s ním počítá až moc. Česká republika má totiž objednané vakcíny jen zhruba pro polovinu populace. Trošku si myslím, že oni počítají s tím, že lidi stejně nepřijdou. Jakákoli srozumitelná osvětová kampaň, která by získala důvěru mezi lidmi, je také v nedohlednu. Tendr na kampaň byl zrušený. Je to potřeba trpělivě vysvětlovat, jeden klip s Jágrem to nevyřeší – a ani ten klip s Jágrem nemáme.

I do budoucna budeme tedy potřebovat chytrou karanténu, která koncem léta úplně zkolabovala. Je na tom nyní Česko líp aspoň v této oblasti?

Ono se o tom skoro nic nezveřejňuje. Z dostupných dat to každopádně vypadá, že chytrá karanténa nefunguje. Lidé přestali hygienám hlásit svoje rizikové kontakty. Průměrný počet nahlášených kontaktů postupně klesl na pouhý jeden. A to určitě není pravda, v létě to byly v průměru čtyři rizikové kontakty na jednoho nakaženého. A když teď číslo nahlášených kontaktů pomalu zase roste, tak to hygieny opět přestávají zvládat.

Začalo se mluvit o třetí vlně. To mě trochu zmátlo, protože jsem neměl pocit, že druhá vlna skončila. Byl virus v nějaký okamžik pod kontrolou?

Čísla šla dolů, ale pod kontrolou nebyl virus ani náhodou. Ve chvíli, kdy nálož viru v populaci byla stále obrovská, se začalo rozvolňovat, aniž by to vláda kompenzovala nějakými opatřeními jako třeba posílením chytré karantény nebo masivním testováním. Rozvolnilo se a čekalo se, co se stane. A samozřejmě šla čísla zase nahoru. Epidemie se chová velmi jednoduše. Jsme pořád ve stejné vlně, akorát tam byl zub. Opatření, které teď může před vánocemi aspoň trošku pomoct, jsou antigenní testy hrazené pojišťovnou. Ale toto opatření přišlo až tři týdny po rozvolnění. V Německu mají testy zdarma už půl roku a my jsme to tu mohli mít taky.

Jak pomáhá všeobecně dostupné testování?

Tím, že aspoň část lidi, kteří jsou pozitivní, omezuje kontakty. Toto funguje, aniž by stát musel dál investovat. Efekt by byl ještě vyšší, kdyby existovala srozumitelná kampaň, která by vysvětlila, proč nikam nechodit s nemocí. Každopádně drtivá většina lidí se začne chovat jinak, když onemocní.

Hodně lidí nejde do karantény, protože nechce nebo nemůže kvůli penězům, o které by přišli.

V různých zemích existují motivační platby v karanténě. Například sociolog Dan Prokop navrhoval, aby se nějaké peníze dávaly i u nás. Pro spoustu lidí může být existenčně nutné nebýt v karanténě a chodit i nadále do práce a to je nepochybně součást problému. Bohužel naše vláda je úplně mimo a přemýšlí nad tím tak, že nevýhodnější je držet všechny zkrátka, protože takto jsou naučení přemýšlet z byznysu.

Kdy myslíte, že by mohl covid skončit?

Jediný možný konec epidemie je dostatečné proočkování populace. Virus tu bude pravděpodobně desítky let, možná napořád. Teď potřebujeme proočkovat šedesát sedmdesát procent populace. Je důležité si uvědomit, co to znamená. Takto jsme proočkovaní na tetanus nebo spalničky, a to díky tomu, že se každý rok očkuje plus minus jeden ročník. Teď musíme všechny ročníky naočkovat během měsíců či jednoho roku. To je obrovský logistický problém. Dokud tu nebude silná imunita dodaná očkováním, tak tu virus bude. Musíme doufat, že imunita bude trvat aspoň rok. I rok trvající imunita by virus dostala na čas mimo a my bychom si mohli oddechnout. Navíc ve vývoji je teď na dvě stě vakcín. I když současné vakcíny nebudou skvělé, nějaká další určitě přinese delší imunitu, navíc u mRNA vakcín je technicky velmi snadné pozměnit nukleovou kyselinu podle měnícího se viru. Hodně lidí si to neuvědomuje a je to možná deprimující, ale minimálně půl roku – a díky neschopnosti vlády asi ještě déle – budeme žít v nějakém režimu epidemie. Budou se střídat uvolňování a zavírání.

Uvědomuje si toto aspoň vláda?

Naše vláda si neuvědomuje vůbec nic. Koukám na Blatného, jak říká, že je všechno v pořádku a vše je pod kontrolou. Přitom to tak zcela evidentně není. Oni pořád žijí v tom, v čem žijí už od jara, kdy si řekli, že druhá vlna po létě nebude: před Vánoci si zase mysleli, že to nepřijde, ale zase to přišlo. Vláda žije v La La Landu. V byznysu stačí lidem jako Babiš nebo Havlíček koukat na nějaký výsek reality podle toho, kde je možné vydělávat. Oni ale těžko chápou, že virus nelze nějak přechytračit, podplatit nebo zamaskovat píárkem; že nejde najít někoho, na koho to hodí. Babiš je zvyklý, že je po jeho. Někdy to stojí peníze, někdy na to musí najít člověka, někdy někoho seřvat, ale vždycky to nakonec dopadne, jak chce. Jenže tohle virus nezajímá.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies