Foto pixabay
Všechno nasvědčuje tomu, že by se v Evropské unii už od ledna mohlo začít s očkováním proti koronaviru. Evropská léková agentura totiž ohlásila závěrečné posouzení účinnosti a bezpečnosti vakcíny od německé firmy Biontech na 29. prosince. Poté bude platit za schválenou. Ačkoli byla tato účinná látka vyvinuta právě u našich sousedů a proces byl po celou dobu pod dozorem jejich agentury pro schvalování léčiv (Paul-Ehrlich-Institut), rozhodli se Němci nevyužít nouzový proces schvalování tak, jako to udělali Britové, ale z důvodů bezpečnosti i politické solidarity společně s ostatními zeměmi EU počkat na rozsáhlejší a spolehlivější evropské přezkoumání. To jim však nezabránilo v tom, aby se na bezplatné proočkování své populace pečlivě připravili. A s přípravami začali skutečně brzo: zhruba na začátku listopadu, kdy se začalo datum dokončení vakcíny rýsovat.
Pro vakcínu do fotbalové lóže
Logistickým oříškem bude očkování bezesporu všude. Pro lidnaté země, jako je Německo, půjde ale z hlediska počtů potřebných očkovacích dávek, a to včetně jejich bezpečného převozu i uskladnění, o opravdovou výzvu: je-li potřeba dosáhnout kvóty proočkování mezi 55 a 65 procenty, musí Němci vakcínu podat asi padesáti milionům lidí, což při předpokládaných dvou dávkách na osobu dělá celkem sto milionů dávek, které je třeba „zprocesovat“.
Patnáctistránková Národní očkovací strategie pro covid-19 ze začátku listopadu stanovuje, že kvůli náročné logistice a manipulaci s očkovací látkou (musí být neustále chlazena suchým ledem na mínus 70 stupňů a teprve před použitím se ohřívá a ředí solným roztokem) se nejprve bude očkovat ve specializovaných centrech. Z nich budou vyjíždět mobilní týmy očkovat třeba do zařízení sociální péče nebo domovů důchodců. Teprve později, až se proces usadí a možná i zjednoduší, se počítá s tím, že by se mohlo najet na standardní očkovací model. Do něj by měla být zapojena síť ordinací praktických lékařů podobně, jako když se očkuje třeba proti sezónní chřipce.
Jak se rozrůstá a radikalizuje popíračská scéna, počítá se očividně i s protesty či dokonce útoky. I tak je ale zřejmé, že má Německo našlápnuto v této nevídané výzvě obstát.
První část cesty očkovací látky do specializovaných center má na starosti německá armáda. Převezme je od výrobce a naskladní v centrálním skladu armádních léků v malém městě Quakenbrück poblíž Osnabrücku. Odtud přebírají odpovědnost jednotlivé německé spolkové země, které vakcíny posunou dál do zhruba tří desítek regionálních skladů. Některé z nich si opět vezmou na pomoc armádu, jiné ale zaangažovaly i soukromé dopravce zběhlé v přepravě chlazených léků, jako je například DHL. Ze skladů se vakcíny budou distribuovat dál do celkově 440 očkovacích center, která byla z velké části vybudovaná a provozuschopná už ke stanovenému deadlinu 15. prosince. Pro spolkovou zemi Dolní Sasko s osmi miliony obyvatel jich je k dispozici 60, ve Šlesvicku-Holštýnsku se třemi a Durynsku se dvěma miliony obyvatel mají 29 center, Sasko se čtyřmi miliony lidí má očkovacích center připraveno 13. Ve velkých městech jich bude několik – kupříkladu v Berlíně se jich nachází rovnou šest a měla by být schopna odbavit denně až 20 tisíc lidí. Očkovací centra vznikala ve vhodných stávajících objektech, jako jsou výstaviště a koncertní haly, hotely a někde se bude očkovat dokonce i ve fotbalové lóži.
Tři čtvrtě hodiny na osobu
Pečlivě promyšlený už je i detailní provoz. Adepti na očkování by měli pokaždé projít stejnou a standardizovanou trasou stanovišť.
Lékaři jsou přitom potřeba pouze k poučení, samotné očkování už může provádět méně kvalifikovaný lékařský personál. Spolu s lékaři – obvykle praktiky, kteří se dobrovolně hlásí na výpomoc, nebo armádními doktory – se rekrutují i další zdravotníci a zdravotnice a zájem bude podle všeho dostatečný. Třeba pro zmíněných 29 center v Dolním Sasku, která ke svému provozu potřebují denně kolem devadesátky lékařů, se jich přihlásily už skoro tři tisíce. Pro samotný lékařský výkon se počítá se třemi minutami na osobu, celkem by se měla jedna osoba v prostorách centra pohybovat i s předcházející administrativou a plánovaným odpočinkem po injekci maximálně 45 minut.
Není zcela jisté, že se všechno podaří takto dodržet – je pravděpodobné, že se poučení o vakcíně kvůli řadě různých otázek často protáhnou, nicméně už při samotné přípravě je patrná snaha proces urychlit, jak to jen půjde. Na mnoha místech se vakcinace zkouší nanečisto, počítá se i s lidmi se zvláštními potřebami, a tak jsou do zkoušek jsou zapojeni lidé na vozíku, a myslí se i na to, aby v prostorách center nebylo pokud možno nic, co by navádělo k delšímu pobytu – typicky třeba automaty na občerstvení. Toto nastavení by mělo velkým centrům s dvousměnným provozem od 8 do 22 hodin umožnit odbavit za den až 2400 lidí, jak zní plán například v centru, které vzniklo v Merkur Aréně v Düsseldorfu, kde jinak hraje fotbalovou Bundesligu Fortuna Düsseldorf.
V řešení je zatím i to, jakým způsobem se bude dát na očkování přihlašovat, protože hladká logistika v samotných centrech vyžaduje i efektivní management pozvánek a rezervace termínů. Řešení bude zřejmě decentrální – každá spolková země si ho vyřeší trochu jinak, s největší pravděpodobností ale za využití už existující infrastruktury, tedy různých hotlines pro zdravotnické otázky nebo odpovídajících aplikací.
Kolik lidí se skutečně nechá naočkovat?
Co naopak už jasné obrysy má, je plán toho, kdo bude mít na očkování nárok jako první a které skupiny obyvatel budou následovat. Stálá komise pro očkování více než šedesátistránkový dokument zveřejnila minulé pondělí. Při dělení obyvatelstva do prioritních skupin brala komise zřetel zejména na míru jejich ohrožení. Nepřekvapí proto, že jako první se mají očkovat obyvatelé pobytových zařízení sociálních služeb a domovů důchodců, medicínský personál pohotovostí a jednotek intenzivní péče a osoby nad osmdesát let. Do druhé kategorie spadají lidé o pět let mladší, přednostně by se k vakcíně ale měli dostat také učitelé a učitelky, vychovatelky a vychovatelé a po nich mají přijít na řadu hasiči, prodavači a prodavačky a také úředníci a úřednice, jejichž práce je pro státní správu klíčová. V řešení nicméně zatím je, jak se budou jednotlivé skupiny k vakcinaci zvát a také jakým způsobem se lidé budou prokazovat k přednostnímu naočkování.
I v Německu se však budou muset popasovat s poměrně rozšířenou skepsí vůči očkování. Podle různých průzkumů by Německo mohlo mít problémy výše zmíněnou kvótu naočkovaných lidí naplnit. Jedna studie odhaduje, že očkovat se nechá asi jen polovina Němců – oproti jaru, kdy to bylo skoro osmdesát procent, číslo neustále klesá. Podle jiné studie by si vakcínu nechala ihned aplikovat dokonce jen necelá čtvrtina lidí v zemi. Důležitá tedy bude osvětová a přesvědčovací kampaň, která se také právě rozbíhá.
Ještě jedna složka státu se očkováním v Německu intenzivně zabývá: tajné služby. Jak se rozrůstá a radikalizuje popíračská scéna, počítá se očividně i s protesty či dokonce útoky. Jejich cílem můžou být jak dodávky vakcín, tak samotná očkovací centra. Počítá se jak s fyzicky násilnými činy, tak s těmi hackerskými. Odpovídající složky se ale také připravují na zvýšené riziko průmyslové špionáže, kdy by se někdo mohl pokusit ukrást cennou novou látku za účelem jejího zreplikování, představitelné jsou nicméně i „obyčejné“ krádeže za účelem prodeje na černém trhu.
Již nyní je ale zřejmé, že má Německo našlápnuto v této nevídané výzvě obstát. A na tom, co byla země schopna v řádu týdnů doslova vydupat za země, se ukazuje, jak důležitý je silný a schopný stát, a to zejména v obdobích krize. U našich sousedů jsou během lusknutí prstu k dispozici kapacity na rychlé proočkování desítek milionů lidí, a to včetně kvalitně placených profesionálů v dlouhodobých službách státu. Fungují tu silné instituce, prošlapané úřední postupy a stejně tak i formy spolupráce a koordinace. To ostatní už zůstává na samotných Němkách a Němcích.
Autorka je spolupracovnice redakce.