Snížení daní vydláždí cestu k moci extremistům

Uprostřed krize se koalice ANO, SPD a ODS rozhodla snížit daně a sebrat peníze obcím. Bezesporu je to krok, který vejde do dějin.

Jistý poutník bloudil mnoho let pustou krajinou. Jednoho dne ho cesta zavedla na pokraj bažiny, za níž se tyčily strmé kopce. Poutník věděl, že nyní bude potřebovat všechny své síly a notný kus štěstí, aby tuto část cesty zvládl. Před náročným pokračováním vytáhl z mošny pistoli a prostřelil si koleno. S ukrutnou bolestí se pak plazil bažinou. Než zemřel, ptal se sám sebe: Copak jsem mohl jednat jinak? A bodl se klackem do oka…

Snížit uprostřed krize daně těm, kdo to nepotřebují, a naopak sebrat peníze obcím a krajům, které jich nikdy neměly dost, je krok, který vejde do českých dějin. Jednání koalice ANO, ODS a SPD je natolik hloupé, že se pro něj marně hledají paralely či metafory, a to dokonce i ve světě beletrie, pohádek či smluvních podmínek telefonních operátorů.

Známe to z roku 2008

Nejblíže k současnosti má nejspíš reakce české vlády po ekonomické krizi v roce 2008. Na krizi, kterou způsobil neregulovaný globální finanční sektor, reagovala vláda ořezáním dávek pro nejchudší a šikanou nezaměstnaných, jako by to byla všechno jejich chyba. Zničení důvěry ve stát umetlo cestu k moci Babišovi, ale i Okamurovi. ODS, tehdy vládnoucí strana, se z toho poučila tak, že se nyní spojila s Babišem a Okamurou, aby zbytky důvěry ve fungující stát dorazila. Jednou si na tomto tématu někdo udělá profesorský titul z politologie. Fiala to ale nebude.

V dlouhodobém horizontu povedou přijaté změny k dalšímu rozevíraní nůžek mezi chudými a bohatými, ale také mezi městy a regiony.

V roce 2020 v zásadě víme několik věcí: rostou rozdíly mezi regiony, přičemž ty chudší se propadají do čím dál větší mizérie. Máme zde zhoubné rozdíly v úrovni školství mezi jednotlivými regiony, přičemž školy zřizují buď obce a města, nebo kraje. A kraje mají také zajišťovat péči v zařízeních a terénních službách pro důchodce, přičemž aktuálně chybí okolo 20 tisíc míst v domovech pro seniory. Kvůli stárnutí populace přitom bude tento deficit v příštích letech strmě růst.

Prognózy jsou neúprosné také, co se týče lékařů v regionech. Stárnou, odcházejí a nikdo je nenahrazuje. Zavírají se nemocnice, mizí ambulance, zubaři, dětští lékaři. Proč by měl atestovaný lékař opustit Brno či Prahu a strávit zbytek života třeba v Karlovarském kraji? Pokud má partnera a partnerku, co bude v dané oblasti dělat? Vážně bude chtít poslat své děti do mizerných škol, do kterých je bude vozit po rozmlácených okreskách? Kampak si asi zajde na slušné divadlo?

Epidemie exekucí, ve které se topí zhruba desetina populace, rovněž nezmizela. Mizérie a deprivace plodí nedůvěru v demokracii a právní stát, což máme velmi dobře popsáno. Nakonec stačí vzít povolební mapu a podívat se, nakolik se kryje úspěch extremistů s exekucemi či chybějící lékařskou péčí.

Vědět toto všechno, a přesto sebrat obcím a krajům obrovskou část peněz, z nichž platí zcela elementární služby, je politikou nihilismu a cynismu, kterou si Babiš s Okamurou vyrábějí budoucí základnu deprivovaných a naštvaných voličů.

Chudí si nešetří

U Fialovy ODS by si někdo mohl myslet, že takový nesmysl podpořili omylem, protože neumějí počítat, a teď už snížení daní hájí jen proto, aby nebyli k smíchu. Bohužel svět takto milosrdný není, a tak ekonomický „expert“ strany Jan Skopeček navrhl ušetřit v rozpočtu ořezáním výdajů pro nezaměstnané a nemocné a snížením podpory obnovitelných zdrojů a příspěvků neziskovým organizacím. Pokud by to jen trochu šlo, navrhne ODS stavbu gulagů pro chudé a energii bude chtít vyrábět pálením pneumatik.

Kromě snížení daní sněmovna schválila zvýšení slevy na poplatníka, což navrhl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Ta by jako jediná skutečně pomohla nízkopříjmovým skupinám a měla jednoznačně pozitivní ekonomický efekt, protože chudí na rozdíl od bohatých nemají peněz nazbyt, aby si je mohli dovolit šetřit. Co dostanou navíc, utratí. Peníze se tak vrátí do ekonomiky. Plošné snížení daní se oproti tomu nejchudších nedotkne nijak – protože daně neplatí. Ti, kteří vydělávají málo, ale daně platí, si přilepší o pár korun, kdežto nejvíce peněz vydělají na snížení daní ti, kdo vydělávají nejvíce. Živnostníků, které pandemie zasáhla nejvážněji, se daňové změny rovněž nedotknou.

Návrh poslance Ferjenčíka dává smysl. Je proto v českém kontextu logické, že zrovna tuto potřebnou změnu chtějí Fiala, Babiš, Schillerová nebo Miloš Zeman z návrhu vyhodit a zachovat jen snížení daní pro bohaté. Prezident českých oligarchů a exekutorů evidentně nemíní na pohrdání svými voliči nic měnit.

Jenom další destrukce

V dlouhodobém horizontu povedou přijaté změny k dalšímu rozevíraní nůžek mezi chudými a bohatými, ale také mezi městy a regiony, protože je to (nejen) výše daní, co určuje finance samosprávám. Například Jihomoravský kraj přijde kvůli snížení daní o 1,4 miliardy korun, což je částka, která odpovídá jeho ročním výdajům na oblast školství a zdravotnictví. Ani navrhované kompenzace obcím a krajům výpadky příjmu nedorovnají.

„Současná daňová reforma bude regionální nerovnost spíš posilovat. Jednak kvůli tomu, že část peněz vybraných na dani ze superhrubé mzdy by za normálních okolností šlo přes rozpočet krajům a obcím. Za druhé, takřka polovina výdajů na zrušení superhrubé mzdy půjde za čtvrtinou nejvíce vydělávajících zaměstnanců v republice, tedy z velké části do Prahy a Brna,“ vysvětloval pro iDnes sociolog Daniel Prokop. Čeká nás tak další destrukce veřejných služeb a oslabení obcí, měst a krajů, které budou s ořezanými rozpočty škemrat u vlády na provoz škol, domovů důchodců, nemocnic nebo opravu silnic a u toho čelit sociálním problémům. Vedlejším důsledkem bude pokles důvěry v demokracii, která nedokáže občanům zajistit běžný servis a péči. Vydělají na tom pouze antisystémové strany a hnutí, stejně jako na tom vydělaly po minulé ekonomické krizi. A stejně jako tehdy to v ODS nepochopí.

Po současné vládě tak zbude deset tisíc mrtvých kvůli nezvládnuté epidemii, rozvrácené finance, slib, že se zde bude až do konce věků dolovat a pálit uhlí, nulová snaha jakkoli řešit destrukci planetárního klimatu a nově také ožebračená města a kraje. V příštích letech nás nic hezkého nečeká.

Autor je spolupracovník redakce.

 

Čtěte dále