Daniel Landa v klipu Blanický manifest. Foto YouTube
„Už ani řádku o popíračích korony,“ sliboval jsem si. Hudební průmysl možná běží na volnoběh, ale je tolik jiných témat. Třeba Nadace Kylea Pavona. Jmenuje se po vokalistovi skupiny We Came As Romans, který zpíval v tuctové metalcorové kapele, předávkoval se a fond, který se po něm jmenuje, nyní přispívá muzikantům dva tisíce dolarů na zdravotní péči, terapii, léčbu závislosti, jídlo nebo ubytování. Také by mě mohl zajímat nějaký nově přeložený manuál ke kompenzacím. Nebo Vtipná menu Prostoru 39, kde se obracejí veganské burgery, aby uhlobaroni neuvařili planetu. Ale než jsem se rozkoukal, už 3. ledna mi do slibného plánu hodili vidle signatáři Blanického manifestu. Jejich guru Daniel Landa k petici přilepil singl se všemi pěti P – patosem, patriotismem, pasivní agresivitou, paranoiou a pěti frontmany.
Pod track Blanický manifest se podepsaly hvězdy agrometalu Pepa Vojtek, Izzi z Dogy a Protheus z Dymytry… Překvapivá je účast Franty Černého z Čechomoru a Vency Bláhy z Divokýho Billa, a naopak absence Tomáše Ortela.
Musím proto proti němu obrátit jeho výhradu vůči rapperu Řezníkovi. Z hudebního hlediska je to amatérismus. V typicky landovské rockové operetě loudí slzy dětský sbor a housle. Kamera, triky i grimasy jsou strašidelně groteskní. Rád bych to dál vůbec nerozváděl. Ale nejde to. V pozadí tracku je totiž ještě něco horšího – viz popisek videa: „Blanický manifest byla původně protestní petice proti déle trvajícímu odebírání občanských svobod vyhlášená 6. 7. 2020 na Vyšehradě (…) Tato průbojná píseň se jednoznačně řadí do žánru ,protestsongʻ a apeluje na občany i na stát, aby byly osobní svobody a odpovědnost neprodleně navráceny zpět do rukou občanů. Text písně hovoří nejlépe sám za sebe.“
Moc – to jsi ty!
Všichni, tím spíš muzikanti, máme proč být naštvaní. Může se nám zajídat mantra, že „to společně zvládneme“. Pilíře byznysu – divadla a koncerty – nejsou. Krizového řízení se zuby nehty drží přepracovaní strejdové, kteří si nenechají poradit. A na stejném místě, kde Landa předčítal manifest, později jeden z nich, ministr zdravotnictví Roman Prymula, porušil ta nejzákladnější vládní nařízení o rouškách a hospodách. Kromě toho docela dost lidí v existenční tísni oprávněně děsí, že je někdo přes eRoušku najde a odstaví od zbývajících příjmů. Zkrátka a dobře – důvodů zúčtovat se všemi, kteří máchají razítky, grafy, procenty, preferencemi a logaritmy, se za uplynulý rok nastřádalo víc než dost. Nejsou nicméně důvodem ztotožňovat omezování osobní svobody s ohleduplností a nalhávat si, že pandemie skončí, až se na tom všichni konečně shodneme. Tím, že jsme se loni po večerech učili matiku pro střední školy a základy epidemiologie, jsme se nezrovnoprávnili s odborníky a technology moci. Můžeme jejich rozhodnutí napadat, žádat vysvětlení, anebo v krajním případě schopnější lidi na jejich místech, ale bez jejich dat, prostředků, vlivu nebo znalostí covid nezmizí. Vyzývat zrovna teď naštvané, zmatené nebo vyděšené občany, aby revokovali svoji část nepsané společenské dohody, je hazard s veřejným zdravím.
„Rozvážnost sice přikazuje, aby dlouho ustavené vlády nebyly měněny pro nejasné a prchavé důvody; a souhlasně veškerá zkušenost ukazuje, že lidstvo je mnohem náchylnější ke strádání, dokud je zlo snesitelné, než k narovnání sebe sama zavržením forem, kterým je přivyklé. Jestliže ale dlouhý sled zlořádu a uchvacování, pronásledující trvale týž objekt, se rozvíjí do podoby podřízenosti naprosté despocii, je jejich právem, je jejich povinností, svrhnout takovou vládu a obstarat nové stráže své budoucí bezpečnosti,“ cituje tisková zpráva k písni Blanický manifest výňatek z Deklarace nezávislosti Spojených států amerických.
Pepa Vojtek, který v Blanickém manifestu hostuje, by určitě nesouhlasil a opřel by se o americkou ústavu. Naneštěstí pro něj se na tentýž odstavec odvolávají Trumpovi přívrženci, kteří vzali útokem Kapitol. Ještě hůř, text manifestu netvrdí, že krizový štáb dělá svou práci blbě – pandemie je pro něj hoax. A to přesto, že počty nakažených trhají rekordy, přestože se netestuje ani zdaleka tolik, kolik by bylo třeba, a Královéhradecký kraj už těžké případy vyváží. O co tedy jde, když ne o to, že zbytečně umírají tisíce lidí, vláda si nedá říct, řídí se předvolebními průzkumy a mrhá zbytky našich peněz i důvěry? K čemu Landa potřebuje pět frontmanů? A proč dává tak velký důraz na hesla „Moc – to jsi ty!“ a „Povstat – nebo zavraždit svý touhy!“?
Doga i Čechomor
Beru sportovně, že se pod track Blanický manifest podepsaly hvězdy agrometalu Pepa Vojtek, Izzi z Dogy a Protheus z Dymytry, od kterého jsem si do titulku půjčil termín „neonarcis“. Dalo se to čekat. Ať už Izzi zpíval pro Šlágr TV v projektu Petra Šišky Legendy se vrací, nebo v rodinné superskupině Bohemian Metal Rhapsody Radima Pařízka (Citron), vždy neomylně šlápne do kravince. Překvapivá je účast Franty Černého z Čechomoru a Vency Bláhy z Divokýho Billa, a naopak absence Tomáše Ortela, který by ke covidu-19 už něco měl. I to však má svá opodstatnění. Jak v seriálu The Boys říká superhrdinka Stormfront: „Lidi zbožňujou, co říkám. Věří tomu. Jen prostě nemají rádi slovo nácek.“
Své ví také Landův bývalý spoluhráč z Orlíku. Podle herce Davida Matáska by Landa strašně rád byl za spasitele, i když s ohledem na jejich dlouholeté přátelství už pomíjí, že je to kvůli moci, kterou by mu role propůjčila. Proto během devadesátých let přešel od nazi punku k muzikálům. Od Michala Davida si odnesl, že dostatečně vnímavé masové publikum nemusí objíždět. Stačí počkat, až zase vyrazí do Prahy na kulturu a být přímo u zdroje. A to je také důvod, proč se vydal na půdu parlamentu a tolik stojí o to, aby si jeho fanoušci vzali zpět svou politickou moc. Cítí, že dochází na jeho slova. Je to stát, a ne občané, kdo ztrácí půdu pod nohama. Ulice teď patřej všem. Moc se válí tam, kde roušky, stačí ji jen zvednout. Když to Landa popírá a podsouvá nám, že jeho text nejlépe mluví sám za sebe, jen nechce, abychom nad ním přemýšleli.
Autor je publicista.