Foto Petr Zewlakk Vrabec
Minulý týden jsme se v médiích setkali s dvěma děsivými příklady zneužití reálií spojených s holocaustem. Za prvé to byla mikina „Camp Auschwitz“, kterou na sobě měl jeden z útočníků na americký Kapitol, za druhé žluté hvězdy, které se v neděli 10. ledna objevily na kabátech protestujících proti koronavirovým opatřením v Praze. Nápis na mikině byl zřejmě příkladem vědomého schvalování událostí, které vedly k zavraždění několika milionů lidí. Na co ale odkazovaly žluté hvězdy?
Srovnávat nesrovnatelné
Žluté hvězdy jako symbol odporu proti vládním opatřením jsem poprvé zaznamenala v reportáži Šárky Kabátové na Seznam zprávách z 6. října 2020. Tehdy jejich nositelé zůstali prakticky bez povšimnutí, ale zneužívání paralel s holocaustem bujelo dál. Epidemiolog Roman Prymula byl odpůrci připodobněn k nacistickému „doktoru Smrt“ Josefu Mengelemu, a izolace či očkování seniorů byly obratem okomentovány tak, že „Hitler taky likvidoval jako první staré a nemocné“. Exposlanec za SPD Lubomír Volný pak použil paralelu o neočkovaných jako o těch se žlutou hvězdou přímo na půdě parlamentu.
Není to tak, že by si protestující neuvědomovali, že holocaust byl nepředstavitelným zlem, masovou a cílenou likvidací jedné celé skupiny obyvatel.
Připnout si na kabát žlutou hvězdu a tvrdit, že ten, kdo se nezúčastní dobrovolného (!) očkovávání proti covidu-19, bude na svých právech omezen podobně jako Židé nosící toto označení během holocaustu, je nepřípustné a památku obětí holocaustu prostě znevažuje. Federace židovských obcí a Nadační fond obětem holocaustu se proti tomu ohradily naprosto oprávněně a je velmi dobře, že tak učinily. Jejich stanovisko je jasným signálem, že využívání dané symboliky je nepřijatelné a že hranice přijatelnosti byla překročena.
Jenže tato paralela byla dezinformátory využita naprosto vědomě, nikoli z hlouposti či neznalosti, jak během včerejška zaznívalo na sociálních sítích. Není to tak, že by si protestující neuvědomovali, že holocaust byl nepředstavitelným zlem, masovou a cílenou likvidací jedné celé skupiny obyvatel. Právě to věděli a právě to se rozhodli používat jako „nejsilnější kartu“ v boji proti očkování a opatřením proti šíření koronaviru. Když použijete srovnání s holocaustem, nutně naznačujete, že v domnělém zlu (v tomto případě vakcinaci) už nelze zajít dále.
Argument, že připnutí „žluté hvězdy“ je důsledek nedostatečné občanské výchovy či vzdělávání o událostech holocaustu, neobstojí v momentě, kdy stejně jako já poněkud šokovaně zjistíte, že symbolika holocaustu se objevuje i v zemi, která především kvůli své minulosti a pocitu historické viny edukaci o holocaustu rozhodně nezanedbává a v oblasti občanského vzdělávání je na míle před Českem i zbytkem evropských zemí – tedy v Německu. Podobné užívání dané symboliky najdeme i jinde v Evropě i Spojených státech a šíří se zhruba stejně jako ostatní „argumentační strategie“ – třeba když zástupci nacionalistických stran jako na povel máchají antigenní testy v mléce či kokakole a tvrdí, že byli pozitivní.
V době nejistoty posiluje antisemitismus
Opravdu nemám pochopení pro zneužívání odkazu obětí holocaustu, zároveň se však domnívám, že sami protestující byli vlastně zneužiti a prostě se chytili patřičně úderného narativu. Kdo se v době sociální izolace, zmatku z neustále měnících se opatření a často i existenciální nejistoty a ztráty příjmů necítí frustrovaný, ať první hodí kamenem… Zároveň je nutné říct, že mnoho z těch, kteří na zmíněné pražské demonstraci nosili žlutou hvězdu, se stejným gustem sdílelo antisemitskou karikaturu proti očkování, kterou publikovala Vandasova Dělnická mládež. S představou celosvětového židovského spiknutí se to totiž vylučuje jen zdánlivě. Žlutá hvězda na kabátě a představa, že covid je nástroj globalistů na ovládnutí populace (v čele s padouchem a zároveň svědkem holocaustu Sorosem), můžou bez problémů zapadat do sebe. Mimochodem, představa, že jsou Židé odpovědní za šíření epidemií, je jednou z nejstarších antisemitských pověr, která se v různých variantách objevuje už od pozdní antiky. Přitom vysvětlení, proč se Židé nestávali tolik obětmi epidemií, což z nich v očích ostatních dělalo možné původce, je prosté. V prvé řadě chránila Židy „drobnost“ v podobě zvyku mytí rukou před každým jídlem, která byla odnepaměti součástí náboženských přikázání. Další odlišností pak byla skutečnost, že v době, kdy se mnoho epidemií šířilo skrze nakažené vodní zdroje, Židé uvěznění v ghettech prostě využívali studny za zdmi židovských čtvrtí.
Antisemitismus roste z jednoduchého přesvědčení, že „něco na těch Židech je“, a vlastně je jedno, zda má ono „něco“ negativní či pozitivní znaménko. Do této kategorie patřil i rychle stažený titulek Lidovek: „Izrael je světovým lídrem v očkování, vakcinovat chce 150 tisíc lidí denně. Pomáhá židovský původ majitele Pfizeru?“ To, že vakcinace v Izraeli běží na plné obrátky, ale není tím, že by byli Židé „geniální“ nebo „měli geneticky vyšší IQ“. Důvodem je lépe fungující státní správa, kterou však nemají jen v Izraeli, ale například také v Německu nebo severských zemích. Každého Žida podobné, byť třeba dobře míněné a obdivné, vymezování spíš rozčílí. Proč? Protože je to vymezení Židů jako těch „druhých“. A přehodit znaménko z kladného na záporné je pak mnohem jednodušší, než se může zdát. Stejně jako věřit antisemitským konspiračním teoriím se žlutou hvězdou na kabátě.
Autorka je aktivistka za lidská práva.