Centra, která pomáhají narkomanům, mají nedostatek jehel

Zpožděné dodávky jehel ohrožují práci kontaktních center pro narkomany. Pokud se problém nevyřeší, hrozí mezi závislými šíření infekčních nemocí, jako je HIV, syfilis nebo žloutenka typu C.

Kontaktní centra pomáhající drogově závislým mají nedostatek jehel. Některým organizacím doposud nepřišly objednávky z listopadu, jiné teď nemohou další objednávky pořídit a jehly mají jen do poloviny února. Podle center se teď vyrábí ve velkém jehly na očkování, takže ty, které potřebují pro práci s narkomany, začínají chybět. Zdravotní komplikace, které si lidé mohou přivodit opakovaným používáním nesterilních nebo časem otupených jehel, jsou přitom nesrovnatelně nákladnější než prevence v podobě výměny jehel.

Systém harm-reduction, tedy minimalizace škod, které sobě nebo svému okolí způsobují lidé závislí na drogách, je v Česku mimořádně kvalitní. Díky rozsáhlé síti kontaktních center a terénních programů se například dlouhodobě daří držet podíl nakažených virem HIV mezi závislými pod jedním procentem. Celosvětově je přitom podle zpráv OSN o drogách nakažených 13 procent ze všech závislých, ve východní a jihovýchodní Evropě dokonce až čtvrtina. Tato centra ale nyní v důsledku koronavirové pandemie mají problémy pořídit to nejdůležitější, co svým klientům nabízejí – čisté jehly.

Nevládní organizace Ulice Plzeň kupuje injekční stříkačky s jehlami průběžně podle potřeby. Momentálně ale nemůže u distributorské firmy Medistyl udělat objednávku. Distributoři totiž nemají téměř žádné na skladě. „Bohužel jich teď máme opravdu málo,“ potvrdil Lukáš Velíšek, obchodní ředitel firmy Medistyl Pharma, která je jedním z distributorů.

„U žloutenky typu C vyjde léčba jednoho pacienta na půl milionu korun, což přibližně odpovídá nákladům na všechny zdravotní pomůcky pro všech našich 600 klientů na rok,“ říká Kristýna Karpíšková ze spolku Ulice Plzeň.

Vojtěch Janouškovec z pražské organizace Progressive uvádí, že naposledy jim kvůli nedostatku materiálu u distributorů přišla jen polovina objednaných stříkaček.

„Podle našich informací výrobci změnili plán výroby, zaměřili se na stříkačky na očkování a omezili výrobu těch, které dáváme našim klientům,“ vysvětluje Jiří Simeth za organizaci Most k naději, která pomáhá narkomanům v Libereckém a Ústeckém kraji.

Výrobce B. Braun to vyvrací. „K menším dodávkám ,inzulínek‘ ze strany společnosti B. Braun nedojde. Dodáváme a budeme dodávat na český trh stejné množství jako v loňském roce,“ napsala Lucie Kocourková, mluvčí české pobočky firmy. Stříkačky nazývané inzulínky, které používají narkomané a jen zřídka ještě diabetici, se od jiných typů liší. Jsou kratší a mají užší jehly než ty, kterými se například odebírá krev nebo se jimi očkuje.

Prevence v ohrožení

I tak ale organizace pracující s narkomany pociťují nedostatek. Společnost Podané ruce, působící v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji, má zásoby stříkaček už jen přibližně do konce února, potvrzuje Helena Rampachová, která je zástupkyní Podaných rukou a zároveň členkou rady asociace A. N. O. (Asociace nestátních organizací), která podobné organizace sdružuje. Organizaci Ulice Plzeň hrozí, že by jí mohly jehly dojít už za čtrnáct dnů. „Materiálu máme do poloviny nebo do konce února, podle toho, kolik toho budeme v následujících dnech a týdnech vydávat, kolik lidí je bude potřebovat,“ upřesňuje Kristýna Karpíšková, vedoucí terénních programů spolku Ulice Plzeň. A podobně je na tom podle Rampachové třetina organizací sdružených v A. N. O.

Podobnou zkušenost má i Centrum protidrogové prevence a terapie Plzeň, přestože injekční stříkačky odebírá od jiného dodavatele, firmy Immomedical. „Nějak si ještě poradíme v rámci zásob, které máme, ale na objednávku z konce listopadu stále čekáme,“ říká Radek Chocholatý, vedoucí kontaktního centra a sociální pracovník. „Zásoby máme do dubna, ale také máme obavu, že nebude kde jehly koupit,“ přidává se Jiří Zatřepálek z organizace Magdaléna, která pomáhá závislým ve Středočeském kraji.

V případě, že by organizace injekce pro narkomany dlouhodobě neměly, hrozí podle jejich zástupců mezi závislými šíření infekčních nemocí, jako je HIV, syfilis nebo žloutenka typu C. Náklady na léčbu těchto nemocí přitom zatíží zdravotnictví a veřejné finance víc než celá prevence, do které se kromě sterilních jehel započítávají například i dezinfekce, prezervativy a další pomůcky, které K-centra lidem poskytují. „U žloutenky typu C vyjde léčba jednoho pacienta na půl milionu korun, což přibližně odpovídá nákladům na všechny zdravotní pomůcky pro všech našich 600 klientů na rok,“ vysvětluje Karpíšková. Jehly se navíc podle Karpíškové opakovaným používáním otupují a lidé si jimi pak výrazně více ničí cévní systém a hrozí i jiné komplikace. „Tupá a nesterilní jehla nezřídka přivádí lidi až na ARO například se zánětem mozkových blan,“ uzavírá vedoucí terénních programů Spolku Ulice Plzeň.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies