Kryptoumění a NFT pomáhají v první řadě kryptoměnám, ne umění

Poslední měsíc se ve světě umění nemluví o ničem jiném než o konceptu nezaměnitelného digitálního aktiva. Co přesně takzvané NFT je a jak funguje?

Mike Winkelmann je brýlatý a uhlazený chlapík, který pod svým bavlněným svetrem nosí košili. Pod pseudonymem Beeple zároveň nedávno prodal koláž Everydays: The First 5000 Days – nejdražší digitální umělecké dílo a třetí nejdražší dílo žijícího umělce v historii. Částku 69 milionů dolarů si nechal zaplatit v kryptoměně, což prestižní aukční síň Christie’s umožnila vůbec poprvé. Beeple se tak stal tváří trendu takzvaných NFT na trhu s digitálním uměním. „Jde jen o módní výstřelek, nebo s námi kryptoumění zůstane?“ ptá se časopis Wired.

A co je to NFT? Funguje to složitě, ale popsat se dá jednoduše: digitální umění může existovat v milionech kopií, což komplikuje snahu určit (ten jediný hodnotný!) originál. Beeplovo dílo si může stáhnout kdokoliv – jak tedy prokázat, která verze je ta pravá? Také Monu Lisu lze nekonečně reprodukovat, její hodnota ale bude vždy skrytá v hmotném předmětu – obrazu visícím na zdi v pařížském Louvru. Jak tedy zaručit jedinečnost v prostředí internetu, který je jako stvořený ke kopírování a sdílení?

Za 69 milionů dolarů se neprodala Beeplova digitální koláž, ale informace o ní – konkrétně o jejím vlastnictví. „Teprve vlastnictví vytváří hodnotu,“ komentoval rekordní aukci jeden newyorský galerista pro Wired.

V tu chvíli přichází na pomoc NFT – non fungible token neboli nezaměnitelné digitální aktivum. Zjednodušeně řečeno lze do každého tohoto unikátního aktiva vepsat internetový odkaz na konkrétní verzi digitálního díla, čímž dostanete neprůstřelný důkaz, že právě tato verze je originál. Díky decentralizované blockchainové databázi (nejčastěji té od kryptoměny Ethereum), v níž jsou NFT umístěna, pak nelze tato aktiva mezi sebou nijak zaměnit či jejich vlastnictví zfalšovat.

Kupujete si tak vlastně virtuální a dohledatelný krypto-certifikát pravosti, s nímž můžete dále obchodovat. Ne vždy ale kupujete i veškerá práva k samotnému dílu – to už záleží na konkrétních obchodních podmínkách aukce. Trh s kryptoměnami tak expanduje i do světa digitálního umění a přináší do něj mnoho nových možností i nebezpečí.

Celek Beeplovy koláže Everydays. Skládá se z pěti tisíc děl, která tvořil po dobu pěti tisíců dní. Do října minulého roku si Beeple při prodeji svých děl vydělal maximálně 100 dolarů | Zdroj: theverge.com

Internetové odkazy za miliony

Kryptoměny zažívají v posledních týdnech raketové vzestupy i pády, a to především podle toho, co zrovna napíše na Twitter technologický gigant Elon Musk. Bitcoin v půlce března vyletěl na 60 tisíc dolarů, na začátku měsíce přitom stál o 15 tisíc méně a nikdo neví, kde bude za týden. Finanční svět se mění, anebo se přinejmenším trochu otřásá, což ukázalo i nedávné dění na Wall Street v souvislosti s akciemi firmy Gamestop. Ve stejnou dobu přicházejí umělci o čas a peníze kvůli zavřeným galeriím a aukcím, které se přesouvají do virtuálního světa.

Umělci nyní řeší, zda nasednout na trend NFT, začít obchodovat se svými digitálními díly za ohromné částky, a vyřešit tak hned několik problémů najednou. Konečně totiž mohou přímo zpeněžit svá díla, aniž by se museli vzdát svých práv: „Tvůrcům to dává mnohem větší moc,“ uvedl pro server The Verge Chris Torres, autor virálního memu létající kočky Nyan Cat. Nelze se mu divit: NFT verze jeho výtvoru se v únoru prodala za 590 tisíc dolarů. S velkou mocí přichází ale i velká zodpovědnost a řada rizik. Je potřeba se ptát, co takové obchodování dělá s trhem umění, planetou a způsobem, jakým vnímáme umělecká díla.

Obchodování s NFT připomíná investování na burze s akciemi. Ze všech takových burz na sebe nejvíce upozornila platforma Nifty Gateway, která pořádá aukce děl nejen od Beepla. K šesti milionům dolarů pomohla třeba i popové zpěvačce Grimes, která je shodou okolností také partnerkou zmíněného Elona Muska. Aukce s digitálním uměním tu poté často probíhají tak, že si někdo koupí aktivum díla a to ihned přeprodá až za desetinásobek ceny. Už se ani nesnaží předstírat, že umění kupuje třeba kvůli jeho estetické hodnotě. Kupuje totiž především NFT s tím nejhodnotnějším odkazem. Vlastně jde jen o digitální a velmi zrychlenou obdobu toho, když sběratel místo obrazu kupuje hlavně jméno, řádek v katalogu a certifikát pravosti.

Část z výnosů věnuje Grimes iniciativě Carbon180 usilující o méně uhlíku v atmosféře. Může jít o snahu se nějak vyvinit z dopadu kryptoměn na životní prostředí | Zdroj: Instagram.com/nifty_gateway

Obavy vzbuzuje také environmentální stopa NFT a kryptoměn obecně, především kvůli vysoké spotřebě elektřiny, kterou počítačové farmy potřebují na jejich výrobu. Podle webu Digiconomist spotřebuje kryptoměna Ethereum ročně podobné množství elektrické energie jako Irsko, Bitcoin pak vyčerpá více než Česká republika. Obchodované digitální dílo se musí také někde uchovávat, protože neexistuje uvnitř samotného NFT – to pouze odkazuje na konkrétní místo, kde je dílo uloženo. Nejenže to zatěžuje přírodu, ale vyvolává to také otázky ohledně vlastnictví a autorství: uživatelé se snaží například prodávat aktiva propojená s obsahem, který vytvořil někdo jiný, nebo se může stát, že odkazovaný server přestane fungovat, a sběratel tak o připojené dílo přijde. Ve světě internetu se povaha předmětů totiž mění.

Fortnite to dělá už dlouho

I digitální umění se tradičně prodává ve fyzické podobě, například na drahém papíru, a kupující tak vlastní unikátní hmotný originál. To ale platí v reálném světě. Touha vlastnit virtuální předměty je denní realitou ve světě počítačových her, který obchodování především s digitální módou přijal za své už dávno. Online hry jako Fortnite a World of Warcraft vydělávají na limitovaných oblečcích a kosmetických úpravách pro hráčské avatary miliony dolarů. Pokud chcete ve Fortnite vypadat třeba jako Travis Scott, stačí si koupit jeho skin.

I módní značky si začaly těchto nových trendů všímat. Příkladem jsou například loňské módní kolekce od Marc Jacobs nebo Valentino pro hru Animal Crossing, obohacené i o módní přehlídky uvnitř samotné hry. Ostatně už v roce 2019 koupil jistý Richard Ma své ženě unikátní virtuální šaty za 9500 dolarů, které může „nosit“ jen na fotkách na Instagramu, a stát se tak sama sobě svým avatarem. Stejně tak může fungovat obraz, socha nebo vlastně cokoliv. Koupit si můžete i NFT verzi videí slavných basketbalových momentů Lebrona Jamese, tweetů Elona Muska nebo alba rockové kapely Kings of Leon.

Na aukci informací

Vyvolává to řadu otázek. Vliv digitalizace děl na náš vztah k umění popisuje německá filmařka Hito Steyerl ve své eseji Na obranu chudých obrazů z roku 2009. Chudými obrazy myslí obrazové soubory kolující po internetu – šíří se masově a ve špatném rozlišení. Každé sdílení zhoršuje jejich kvalitu, ale zato zvyšuje jejich hodnotu, která se ve světě internetu měří počtem kliků a sdílení. Cirkulaci chudých obrazů, jak píše Steyerl, perfektně využívá „kapitalismus závislý hlavně na informacích, těkavé pozornosti a zobrazení spíše než prožitku“.

V roce 2009 ale Steyerl ještě věřila, že virtuální prostředí může zároveň vytvářet prostor pro alternativní audiovizuální ekonomiky a propojování komunit. Dnes už takové tvrzení vyzní jako přehnaný optimismus, obzvlášť mají-li onou alternativou být NFT. Digitální díla jsou na internetu prezentována v záplavě dalších nesouvisejících obrázků, divák jim nejspíš věnuje jen pár vteřin a z umělcovy tvorby se stává spíše konzumovatelná informace než plnohodnotně vnímané dílo. Za 69 milionů dolarů se neprodala Beeplova digitální koláž, ale informace o ní – konkrétně o jejím vlastnictví. „Teprve vlastnictví vytváří hodnotu,“ komentoval rekordní aukci jeden newyorský galerista pro Wired.

Hodnota NFT umění tak nespočívá v díle samotném, ale ve virtuálním certifikátu. Brian Droitcour z časopisu ARTnews proto varuje: „Bylo by naivní zaměřit se na utopický potenciál kryptoumění a ignorovat jeho současnou pyramidovou strukturu řízenou penězi technologických gigantů.“ Je nutné mít na paměti, že primárně touto cestou nepodporujete umění, ale kryptoměny.

Autor pracuje v nezávislé galerii.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies