Foto Guelland / MSC (CC BY 3.0 DE)
Srbsko je jednou ze zemí s nejvyšší mírou proočkovanosti proti covidu v Evropě. Srbská vláda očkuje hlavně čínskou a ruskou vakcínou, ale postupně nabízí občanům také další očkovací látky, schválené v EU. V době, kdy se v Česku očkuje teprve skupina lidí nad 70 let, má sedmimilionové Srbsko přes milion a půl naočkovaných. Lidé si navíc mohou vybrat, kterou vakcínu dostanou. Srbský ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar řekl, že země dostane postupně přes tři miliony dávek vakcíny od firmy Pfizer. Kromě čínské a ruské vakcíny Srbsko očkuje také AstraZenecou a nově začala využívat i vakcínu z Indie. Vláda Srbska má tedy k dispozici poměrně velké množství toho, co dnes všichni chtějí. A zdá se, že ví, jak toho využít.
Vučićova vakcínová diplomacie
Jak píše Michael Jennings pro The Conversation, pandemie covidu přinesla řadu nových termínů a trendů. Jedním z nich je to, co označuje jako „vakcínovou diplomacii“ – tedy využívání vakcín a jejich distribuce k posilování vlivu některých zemí. Jennings upozorňuje hlavně na vliv Číny v asijských zemích a na ruský vakcínový vliv na státy EU. Připomíná zejména dodávku vakcín Sputnik V do Maďarska. Poukazují na to také The New York Times a zdůrazňují, že by vzhledem ke globálnímu vlivu neměly zaspat Spojené státy, protože malé země si budou pamatovat, kdo jim v dobách krize pomohl a kdo ne.
Srbská vláda na to jde chytře: to, co označuje za bratrskou pomoc, je zároveň poměrně jasným signálem pro obyvatele zemí v regionu, že jejich vlády nejsou schopny zajistit si vakcíny přímo od dodavatelů.
Nejen světové mocnosti ale těží z distribuce očkovacích látek, příležitosti se chopili i noví regionální mediátoři, jakým je právě Srbsko. Ačkoliv je distribuce a darování vakcín v době pandemie rozhodně úctyhodným krokem prezidenta Aleksandra Vučiće, je to také velmi efektivní způsob, jak rozšířit srbský vliv v celém regionu. Srbsko má vakcíny tolik, že ji daruje i do dalších zemí bývalé Jugoslávie – v Severní Makedonii už přivítali balíčky s více než osmi tisíci dávek a další jsou prý na cestě. Několik set dávek očkovací látky Srbsko poslalo i do Černé Hory. Už koncem ledna prezident Vučić ohlásil, že Srbsko očkuje na severu Kosova, aniž by to jeho vláda projednala s tou kosovskou. Několik tisíc vakcín Sputnik V dorazilo ze Srbska už dříve do bosenské Republiky srbské a minulý týden přiletěl Vučić osobně předat pět tisíc dávek AstraZeneky i do Federace Bosny a Hercegoviny.
Srbská vláda na to jde skutečně chytře: to, co označuje za bratrskou pomoc, je zároveň poměrně jasným signálem pro obyvatele zemí v regionu, že jejich vlády nejsou schopny zajistit si vakcíny přímo od dodavatelů. Srbsko figuruje jako prostředník, který sám vakcíny sbírá a poté je daruje okolním zemím, ve kterých sleduje své zájmy. Ať už jde o ty celoregionální, jako je zabraňování integraci států bývalé Jugoslávie do NATO, nebo o vliv uvnitř jednotlivých zemí.
Zářným příkladem této formy šíření vlivu byl Vučićův zatím poslední dar vakcín do Federace Bosny a Hercegoviny. Stát Bosna a Hercegovina je rozdělen na dvě entity: Republiku srbskou, ve které žijí převážně etničtí Srbové, a Federaci, ve které většinu obyvatel tvoří Bosňáci a etničtí Chorvaté. Z mnoha důvodů (historických i národnostních) existuje velmi blízká vazba mezi politiky Republiky srbské a státu Srbsko. Vučić už dříve do majoritně srbské části Bosny poslal vakcíny proti koronaviru. Dodávku do bosňácko-chorvatské Federace pak přivezl osobně a setkal se při tom se všemi třemi bosenskými prezidenty a také s předsedy nejsilnějších stran. Vučić tak zvládl zabít dvě mouchy jednou ranou: nejen, že si zabezpečil svou pozici v Republice srbské, ale dal signál také obyvatelům Federace, kteří mohou mít z historických i národnostních důvodů k Srbsku minimálně rezervovaný vztah, že jejich vlastní politikové situaci nezvládli a zachránit je musí až Srbové.
Kdo ovládá sousedství EU?
Vučić při příletu do Sarajeva řekl, že státy Balkánu očekávaly pomoc od větších zemí, ale nakonec zůstaly závislé jedna na druhé. „Trvám na tom, že my, balkánské národy, si samy dokážeme pomoci nejvíce,“ řekl Vučić podle deníku Danas. Podle těchto slov to tak trochu vypadá, jako by vakcíny vyrobilo Srbsko samo. Vučić je ale získal právě od těch větších zemí, které kritizuje za neochotu pomáhat.
Srbsko při jejich získávání využilo rozmanitost své orientace ve světové politice: vakcíny získalo z Ruska, Číny, ale i ze Západu. Vučić tak může alespoň veřejnosti tvrdit, že se Srbsko neorientuje výlučně na jednu mocnost. Zdaleka nejvíce jich má ale z Číny. A právě čínského vlivu v Srbsku se zalekl francouzský prezident Macron, který při Vučićově návštěvě Paříže zdůraznil nutnost razantně navýšit pomoc EU pro státy západního Balkánu. Mezitím začaly pokukovat po srbském know-how některé členské státy EU, v únoru se do Bělehradu jel podívat premiér Babiš, srbské očkovací tempo už dříve pochválil maďarský prezident Viktor Orbán (Maďarsko navíc, stejně jako Srbsko, očkuje ruskou vakcínou Sputnik V, která není schválena Evropskou lékovou agenturou). Srbsku se vazby s evropskými politiky každopádně budou hodit, ať už při jednání o vstupu do Unie nebo při řešení nejen územních sporů s Kosovem.
Ať už jde o vliv velkého aktéra, nebo o regionální mocnosti, vakcíny v tuto smutnou dobu slouží nejen očkování, ale také politice a honbě za posilováním moci. Srbsko si v této hře našlo pohodlnou a výhodnou roli, ze které může jen těžit. A zdá se, že kdo bude mít v Srbsku největší vliv, bude mít brzy největší vliv v celém regionu západního Balkánu – tedy v bezprostředním sousedství Evropské unie. Je tak nejspíš jen na Unii, aby si pohlídala, kdo to nakonec bude.
Autorka je novinářka a spolupracovnice Českého rozhlasu.