Pohled zleva: Pár pozitivních náznaků z Bidenova dosavadního úřadování

Prezident Joe Biden je americkou levicí hojně kritizován – a často právem. Pod lavinou kritiky by ale nemělo zapadnout několik kroků, které dávají důvody k opatrnému optimismu.

Za řadu kroků, které Joe Biden zatím stihl jako prezident udělat, zleva celkem schytal. V zahraniční politice sice započal svou prezidentskou éru mírným plácnutím přes prsty Saúdské Arábie za intervenci v Jemenu, vesměs si ale jeho administrativa zatím spíše vyzobává z Trumpova odkazu to, co se jí hodí, a žádná velká proměna se nekoná. Ve věci jižní hranice Spojených států je Biden v nezáviděníhodné pozici. Když razantně nezmění trumpovský přístup, schytá to z levého křídla vlastní strany (byť je otázka, jak moc ho tato vyhlídka trápí), a když hlídání hranice rozvolní, smlsnou si na něm republikáni.

Zpackaný, ale významný koronabalík

První týdny Bidenovy administrativy byly ale vnitropoliticky poznamenány hlavně vyjednáváním nového koronavirového balíku. Pozornost se soustředila na slíbené doplňkové šeky, které mají pomoci Američanům v nouzi. Nejasná ale byla už jenom částka, která na šecích měla být. Na konci loňského roku se totiž Kongres nebyl schopný dohodnout na sumě větší než šest set dolarů.

Demokraté s vidinou Bidenova nástupu, ale především druhého kola dvojitých senátních voleb v Georgii a s nimi spojenou nadějí na získání kontroly nad horní komorou, slibovali, že pokud jejich kandidáti vyhrají, prosadí další várku podpory. Jmenovitě šlo o částku dvou tisíc dolarů, ale debata se po volbách rychle zvrhla v hádky o to, zda mělo jít o dva tisíce dolarů celkem, nebo o tisíc čtyři sta dolarů jako doplněk prosincových šesti set. Demokraté z toho v horším vycházeli jako lháři, v lepším jako zmatkáři. Zároveň se vyjednávání táhla, a dále tak podrývala důvěru v demokraty – ti přitom před doplňkovými volbami tvrdili, že by je si voliči měli vybrat právě proto, aby byla další vlna koronavirové pomoci ihned schválena.

Jeff Bezos a Amazon nemůžou být z dosavadního Bidenova prezidentování nadšení. Ostatně už během kampaně Biden sliboval, že bude „nejvíce proodborářským prezidentem“ v celé historii USA.

Po tahanicích jak napříč stranami, tak mezi samotnými demokraty zákon American Rescue Plan (ARP) nakonec prošel a Biden ho v půlce března podepsal. To atmosféru ve Washingtonu razantně změnilo. Podobně jako na loňském CARES Actu by se dalo i na ARPu najít spoustu much – mimo jiné zatím není zabráněno tomu, aby vybojované šeky padly do rukou vymahačů dluhů, což by naprosto podkopalo jejich význam. Někteří demokraté už pracují na nápravě, ale není zdaleka jisté, že tento nový zákon projde.

Zároveň by ale nemělo zapadnout, že ARP je obrovským stimulem. Demokraté se zjevně v posledních letech posunuli a někteří členové strany (prý včetně Bidena) mluvili během vyjednávání balíku o nutnosti vyvarovat se chyb z roku 2009, kdy Barack Obama nejenže prosadil nižší stimulus, než mu radili jeho ekonomičtí poradci, ale dokonce předjímal republikánskou kritiku a svůj původní návrh záměrně podstřelil. „Upřímně řečeno je vcelku příjemné, že nikoho vůbec nezajímá schodek rozpočtu,“ komentoval nedávno změněnou politickou atmosféru reportér webu The Intercept Ken Klippenstein.

Kromě zmíněných šeků jdou desítky miliard z ARP na zastavení šíření viru a očkovací programy. Poté co Biden zákon podepsal, řekl médiím, že jeho hlavním cílem je dostat „vakcínu do rukou a peníze do kapes“ Američanů. Pokud se mu podaří tento směr udržet, bude se republikánům špatně oponovat. Rychlost očkování se ostatně v USA po úvodních zmatcích začala zvedat a republikáni v místo kritiky raději zdůrazňují, že by Biden měl děkovat Trumpovi za připravenou půdu. Dále ARP obsahuje zvýšenou podporu v nezaměstnanosti, která má trvat až do září, stovky miliard pro místní samosprávy a státy, jejichž kasy jsou po roce pandemie notně vyprázdněné (a v rozporu s tím, jak problém rámují republikáni, se s tímto problémem opravdu nepotýkají jenom místa, kde vládnou demokraté). Významné je taky velké rozšíření daňové úlevy na dítě.

Na různých aspektech tohoto balíku je určitě mnoho co zlepšovat. Už jen kvůli komplikovanému způsobu, jakým byl zákon schválen v senátu, platí spousta jeho částí de facto jen na rok. Stále také platí, že se „nic zásadně nemění“, jak sliboval předloni Biden donorům. „Na rozdíl od Obamy bude Biden vzpomínán jako prezident, který se aspoň pokusil být transformativní,“ psal nedávno Ryan Cooper pro The Week. „Alespoň pro tuto chvíli [demokraté] volí inovativní strategii pokusit se zlepšit životy Američanů v naději, že se jim tito odvděčí ve volbách. Pokrok!“ dodává sarkasticky Cooper.

Tichý boj proti gigantům

Vcelku v tichosti, ale pozoruhodným směrem Biden také postupuje ve sféře antimonopolní politiky. Ta se v poslední době (a především pak v uplynulém roce) začíná po čtyřicetileté odmlce vracet do módy. Nejsou to ale už jenom demokraté, kteří volají po jejím ostražitějším vymáhání. Obzvláště ve světle narůstající nevraživosti amerických konzervativců vůči Silicon Valley se čím dál tím více republikánů přidává k už poměrně početnému davu politiků, kteří by americkému velkému byznysu rádi přistřihli drápky.

Pro Bidena tak razantnější politika vůči koncentrovanému průmyslu nabízí poměrně jednoduchý způsob, jak se zavděčit i svým politickým protivníkům. Přes obavy, že mnoho lidí z jeho okolí (včetně viceprezidentky Kamaly Harris) má blízké vazby právě na Silicon Valley, to zatím vypadá, že Biden je odhodlaný vydat se antimonopolním směrem – alespoň nakolik můžeme soudit dle jeho nominací. Jako antimonopolního poradce přímo do Bílého domu povolal profesora Tima Wu z Kolumbijské univerzity. Wu je jednou z nejvýraznějších postav amerického antitrustu, vymyslel termín „síťová neutralita“ a jeho pár let stará stručná kniha The Curse of Bigness je dobrým a přístupným úvodem do antimonopolní problematiky.

Ještě odvážnější je pak nominace do Federální obchodní komise (FTC), ke které se Bílý dům zavázal před několika dny. Lina Khan je v amerických antitrustových kruzích tak trochu celebritou. Proslavila se průlomovou studií o tom, jak Amazon zneužívá své dominantní postavení. Když v druhé půlce loňského roku vydal antimonopolní podvýbor Kongresu svoji bezprecedentně ostrou zprávu, rukopis Liny Khan byl na jejím znění znatelný. Její nominace do FTC je výrazným signálem, že Biden tuto sféru hodlá brát opravdu vážně. Někteří republikánští senátoři se proto proti nominaci Khan postavili, ale podstatné je, že zdaleka ne všichni. „Vím, že někteří kolegové mají trochu obavy. Nicméně já zůstávám bez předsudků. Pokud se budeme schopni dohodnout na způsobu, jak zakročit proti neomalené cenzuře prováděné technologickými giganty, možná budu jejím největším spojencem,“ řekl k nominaci Liny Khan republikánský senátor za Mississippi Roger Wicker.

Za silnější odbory

Jeff Bezos a Amazon nemůžou být z dosavadního Bidenova prezidentování nadšení. Kromě nominace Liny Khan se totiž Biden rozhodl vcelku bezprecedentně podpořit zaměstnance Amazonu v Alabamě, kteří se tu v jednom z firemních středisek pokoušejí založit odbory. To by bylo přelomové hned z několika důvodů. Jednak je Amazon nechvalně proslulý svými snahami za každou cenu zabránit tomu, aby se jeho zaměstnanci sdružovali v odborech. Ve Spojených státech se to firmě zatím dařilo, zatím zde žádné odbory nevznikly. Zároveň by ale bylo případné vítězství odborů po opravdu dlouhé době významným úspěchem na americkém jihu, který je historicky velmi protiodborářský.

„Každý zaměstnanec by měl mít svobodnou a spravedlivou možnost stát se členem odborů. Žádný zaměstnavatel vám toto právo nemůže upírat,“ říká Biden ve videu. Ostatně během kampaně Biden sliboval, že bude „nejvíce proodborářským prezidentem“ v celé historii USA. Ale ani v této sféře nejsou demokraté a Biden sami. Na podporu zaměstnancům Amazonu přispěchal i floridský republikánský senátor Marco Rubio: „Když jde o střet pracujících Američanů a firmy, jejíž vedení se rozhodlo vést kulturní válku proti hodnotám pracujících, je to pro mě jednoduchá volba – podporuju pracující,“ psal bývalý prezidentský kandidát v komentáři pro USA Today. Pokud by se alabamským pracujícím opravdu podařilo odbory založit (jasno bude na začátku dubna), mohlo by to i díky Bidenovu zákroku posílit pozici amerických pracujících a jejich odborových svazů na dlouhou dobu dopředu.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Čtěte dále