„Nejextrémnější okamžik přišel, když jsme stopli privatizaci městských bytů a na zastupitelstvu na mě bučelo několik set lidí,“ vzpomíná Zábranský na moment, ke kterému došlo po koaliční roztržce se Spojenými silami pro Prahu. „Měli jsme v programu, že privatizace zastavíme, město už se nemůže zbavovat vlastních bytů, ale pak jsme zjistili, že Spojené síly počítají s tím, že se doprivatizuje, co bylo slíbeno. Nakonec jsme se dohodli na kompromisu, zastavilo se to u osmi set bytů. U čtyř stovek už byl proces v pokročilém stadiu, a tak se dokončil. Všichni ti, kteří bučeli, přišli o opravdu velkou příležitost, úplně je chápu. Patnáct let jim ty byty někdo sliboval. Ale teď už jsme v jiné situaci a na privatizace má společnost jiný náhled,“ vysvětluje nejmladší pražský radní.
Od jeho nástupu do funkce Praha pronajala sedm set bytů, většinu z toho jako byty sociální. Pražský bytový fond je sice po letech privatizování příliš malý na to, aby mohl ovlivnit rozměry bytové krize. Ročně ale může město ve svých bytech ubytovat alespoň několik set domácností. Pravidla jejich obsazování byla proto přenastavena tak, aby je mohli získávat lidé v bytové nouzi.
Nájemníci městských bytů? Lidé v nouzi, ale i soudci a podnikatelé
„Město se dřív jen tvářilo, že provozuje sociální bydlení, až my jsme změnili způsob přidělování bytů a začali jsme propojovat nájemníky i se sociálními pracovníky, aby si byty udrželi. Ti lidé jsou na tom často špatně a potřebují podporu,“ říká Zábranský. Kromě sociálně slabých dostávají byty z městského fondu i příslušníci podporovaných profesí, například policisté nebo učitelé. Priorita jsou však podle pirátského radního rodiny s dětmi, které bydlí na ubytovnách, senioři a duševně nemocní. „Poptávka je samozřejmě vyšší, od té doby, co jsme se začali zaměřovat na nejohroženější, je žádostí osmkrát víc. Na některé se nikdy nedostane, na některé vyjde řada za několik měsíců.“
Počet bytů by mohl být vyšší, pokud by s magistrátem spolupracovalo více městských částí, v jejichž majetku je většina z nich. Některé však pronajímání stále chápou pouze jako byznys. „Mají proto možnost žádat si o dotace na rekonstrukce bytů, které leží ladem. Například Praha 3 a 10 si žádají často, ale jsou i části, které uvažují čistě ekonomicky. Spojili jsme dotace i s tím, že město bude po dobu deseti let rekonstruované byty obsazovat. To ale zase u některých budí obavy, koho „jim“ tam dáme.”
V téměř polovině bytů navíc zůstávají nájemníci, kteří mají smlouvy na doby neurčitou. „Často bydlí za strašně nízké nájemné. Jsou mezi nimi soudci, státní zástupci i podnikatelé, což podle nás není spravedlivé, ale nedá se s tím nic dělat,“ říká Zábranský, podle kterého město na nájemném nezíská ani tolik, aby pokrylo náklady potřebné na údržbu. „Jen menšina nájemníků městských bytů jsou lidé v nouzi. Když se podíváte na jejich smlouvy, najdete na nich jako důvody jejich vystavení věci typu „náhradní bydlení, výměna bytů“ – nejde z toho vůbec poznat, jestli to ten člověk potřeboval, nebo ne, postupně to ale přenastavujeme,“ upozorňuje Zábranský na to, že přidělování městských bytů dřív mnohdy určovaly přátelské vztahy některých Pražanů s politiky a úředníky. Podobně netransparentně podle něj docházelo k privatizacím městských bytů. „Taky kvůli tomu dnes probíhají trestní řízení.“
Nové pražské čtvrti. Kdo v nich bude bydlet?
Ve druhé části podcastu je řeč o dostupném bydlení – o bytech pro široké vrstvy obyvatel, pro které je dnes tržní cena také vysoká. V Praze se chystá výstavba několika nových čtvrtí v režii velkých developerských společností. „Jsem určitě pro, abychom po developerech chtěli získat část bytů do vlastnictví města. Ale teď jsme ve stavu, kdy jsou už za námi v těchto záležitostech několikaletá jednání, která směřovala k jiným cílům. Aby tam byla zeleň, školy, školky a tak dále. Prostor k tomu, abychom si teď říkali o byty, je dost razantně snížený. Někde už je příliš pozdě. Ale například u nové čtvrti na Žižkově to podle mě možné je a určitě se o to pokusím. Město už musí tohle tabu prolomit, na západě je to standardní postup.“
Zábranský mluví v podcastu i o tom, že postaví-li se v Praze nové čtvrti a zvýší-li se počet bytů, tlak na růst cen se sníží. Nebo o tom, že nevěří v účinnost zastropování nájmů. Za problém považuje prázdné byty, o jejichž počtu ve městě letos přinese údaje Český statistický úřad. Poté by se podle něj měl problém prázdných bytů začít řešit.
Více si poslechněte v prvním dílu nového podcastu Bulvár o dnešních městech, který připravují Táňa Zabloudilová, Apolena Rychlíková a Alžběta Medková.