Šikana i psí výkaly. Maďarsko žije novým sporem v kulturní válce

Proč provládní maďarská média dehonestují spisovatelku Krisztinu Tóth? Dovolila si kritizovat klasická maďarská literární díla kvůli konzervativnímu zobrazování žen.

Internetový časopis Könyves Magazin oslovil letos v únoru několik maďarských spisovatelů s anketou týkající se jejich vztahu k literatuře, přičemž každému z oslovených věnoval stránkový rozhovor. Mezi dotazy na to, kterou knihu zrovna teď čtou, anebo jakou knihu by si přáli sami napsat, byla i otázka, kterou knihu by zařadili do povinné četby na školách a kterou by naopak ze seznamu vyřadili. Mezi oslovenými byla i prozaička a básnířka Krisztina Tóth, nositelka Ceny Attily Józsefa, která není českému publiku neznámá. Některé její knihy byly přeloženy do češtiny a slovenštiny (např. Dívka, která nemluvila nebo její poslední kniha Rozprávka o pandemii), rovněž byla jedním z čestných hostů loňského ročníku festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ 2020).

Kromě internetové šikany Krisztiny Tóth se dokonce našli i takoví milovníci Jókaiho, kteří naplnili její poštovní schránku psími výkaly.

Do povinné četby by spisovatelka ráda zařadila knižní sérii Judit Berg Příběhy od jezera. Z osnov by naopak vyřadila, jak v rozhovoru uvedla, historický román Zlatý člověk Móra Jókaiho z roku 1872, a to nejen proto, že je kniha náročná a děti a mladistvé k četbě nijak nemotivuje, ale zejména kvůli zobrazování ženských postav: „Tímea svého muže nemá ráda, ale pokorně mu slouží. Stará se o dům i o mužovy obchodní záležitosti, když zrovna není doma. Nikdy nic ani slůvkem nenamítne. Noémi je zamilovaná, ale o muže se dělí. Mihály Tímár se občas objeví na ostrově, a zase odjede. Noémi se nikdy na nic neptá, jen se raduje. Nebouří se, ale hezky upravená čeká na Tímára, když se mu to zrovna hodí.“ Z podobných důvodů uvedla také veršovanou pohádku Beránek Baltazar od Magdy Szabó. Maminka Borbál je v knize zobrazována jako skromná, tichá, pokorná a pracovitá postava, která obstará dům i rodinu, vždy naservíruje teplou polévku, a když má chvíli volného času, jde ke kadeřníkovi, aby se líbila. Postava otce Bertalana je naopak nevlídná, a jakmile se beránek Baltazar zatoulá, zasmušile si odepíná pásek: „Má dcera Lili naštěstí vůbec nechápala, proč to dělá, myslela si, že se jenom přejedl. Hrůza…“

Zřejmě neumí ani uvařit polévku

Poté, co byl rozhovor 11. února publikován, internet zaplavily nenávistné komentáře na spisovatelčinu adresu. Bylo jí mimo jiné vyčítáno, že je stejný plebs jako herci a zpěváci a že jako taková nemá právo rozhodovat o tom, co patří do povinné četby a co nikoli, že očerňuje ostatní a že nemá úctu k národní památce. Přestože kniha Zlatý člověk je víceméně neoblíbená a málokdo ji dobrovolně přečte, vypadá to, že pokud se o ní známá osobnost vyjádří pejorativně, je to stejné, jako by veřejně hanobila národ. Jenomže Krisztina Tóth se o uvedených dílech nevyjádřila pejorativně, ani nesnižovala jejich historický význam. Jen vyjádřila svůj názor na to, jakou představu o genderových rolích zmíněná díla mohou v dětech vyvolat.

Könyves Magazin je v podstatě knižní časopis a jako takový má své specifické, nikterak rozsáhlé publikum. Ovšem k tématu se vyjádřil i spisovatel a novinář Tamás Pataki, který publikoval svou rozhořčenou reakci na stránkách nejčtenějšího deníku Magyar Nezmet (který spadá pod CEPMF, tedy Středoevropskou tiskovou a mediální nadaci, která zastřešuje všechna provládní média). Článek s názvem Zakažte Zlatého člověka, protože není genderově komfortní! publikoval 21. února, a postaral se tak rozšíření zmíněného rozhovoru mezi veřejnost. Kromě internetové šikany Krisztiny Tóth se dokonce našli i takoví milovníci Jókaiho, kteří naplnili její poštovní schránku psími výkaly.

Tamás Pataki, který se nepokrytě staví na stranu Orbánovy vlády a „tradičního pojetí rodiny“, ve svém článku nehodnotí kvalitu či přínos zmíněné knihy Zlatý člověk, ale jmenovitě na spisovatelku útočí. Napadá ji, že je „služebnou kulturně levicových myšlenek“, a že pokud ji Zlatý člověk připadá náročný na četbu, vypovídá to spíše o její inteligenci. Na „obranu“ Beránka Baltazara autor uvádí, že pokud se spisovatelce nezamlouvá postava maminky, mělo by to každého odradit od toho, aby ji požádal o ruku, neboť pravděpodobně sama neumí uvařit ani polévku. Patáki navíc v podstatě celou kauzu postavil na tom, že spisovatelka vyvolala svými názory skandál, aby si užila svých „patnáct minut slávy“ (zřejmě neví, že spisovatelka je už dávno známá i v zahraničí a navíc je také dávno vdaná). V závěru pak vyjadřuje politování nad tím, že Krisztina Tóth bude brzy své „staromódní“ názory (protože tyto postoje považuje autor za rádoby moderní, ve skutečnosti však zpátečnické) přednášet na středních školách. Pravděpodobně je však zatím přednášet nebude, neboť jak se vyjádřila sama Krisztina Tóth, pozvánky do škol se náhle ruší.

Necítím se bezpečně

Dva dny nato zpravodajský server veřejnoprávní televize MTVA Híradó vyhlásil anketu, aby se veřejnost vyjádřila k tomu, co si myslí o diskutovaném návrhu odstranit Zlatého člověka a Beránka Baltazara ze seznamu povinné četby (ačkoli se o žádný návrh nejednalo a šlo jen o anketu pro knižní magazín). Postoje Tóth údajně ukazují, že „žena by si neměla udržovat čistý dům, ani by se neměla starat o záležitosti svého manžela“. O dva dny později výsledky hlasování ukázaly, že „drtivá většina nesouhlasí s návrhem básnířky a prozaičky Krisztiny Tóth týkajícím se románů Móra Jókaiho a Magdy Szabóové“. Šedesát čtyři procent dotazovaných se domnívá, že zmíněná díla jsou součástí maďarské historie, a tudíž mají své pevné místo v povinné četbě a 56 procent respondentů zná Móra Jókaiho a Magdu Szabóovou, ale nikdy neslyšeli o Krisztině Tóth a nepovažují ji za osobu kompetentní se k těmto záležitostem vyjadřovat. Respondenti mohli označit více odpovědí a toto byla jedna z možností. Další možnou odpovědí bylo, že by se tímto způsobem mohla přehodnotit celá maďarská a světová literatura. Poslední, čtvrtou možností byl souhlas s názorem spisovatelky (klikly na něj čtyři procenta respondentů).

V reakci na anketu Híradó vznikla na internetu aktivita na podporu této spisovatelky s názvem Přečtěte si Krisztinu Tóth!, v jejímž rámci jsou na stránkách litera.hu zpřístupněny její texty, rozhovory, záznamy z vystoupení. Na její obranu a obranu svobodného vyjádření názoru se postavilo několik dalších literárních organizací a podpory se jí dostává i ze zahraničí. Co se totiž zpočátku zdálo jako bezvýznamná internetová diskuse, přerostlo v diskreditační mediální kampaň proti spisovatelce, která se momentálně necítí v bezpečí (celý text jejího prohlášení naleznete na internetových stránkách revue Protimluv).

Původní anketa Knižního magazínu mohla otevřít diskusi na téma, nejsou-li osnovy na školách zastaralé a zda by se neměly v zájmu edukace žáků změnit v kontextu palčivých témat současnosti, do níž genderové role jistě patří. Místo toho se zvrhla v „hon na čarodějnice“, který se z obvyklé žumpy internetových nenávistných komentátorů dostal do veřejných médií, z nichž většina spadá pod Středoevropskou tiskovou a mediální nadaci, pravicový mediální konglomerát spojenců Viktora Orbána. Strana Fidesz-MPS se ostatně zasloužila o to, aby se na vysokých školách zrušil obor genderová studia (současní studenti mohou studium dokončit, noví již nejsou přijímáni), a nedovolí zpochybňovat stereotypní genderové role, které se v Maďarsku stávají striktní normou. Každý z respondentů zmiňované literární ankety uvedl nějakou knihu, která by měla být z osnov odstraněna. Nikdo jiný si ale nedovolil uvést jako důvod nespokojenost se zobrazením ženských postav.

Autorka je publicistka.

Citace Krisztiny Tóth z ankety na stránkách časopisu Könyvas Magazin z maďarštiny přeložil Jiří Zeman.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies