Testování ve firmách nepřináší výsledky, antigenní testy jednou týdně nemohou stačit

Hromadné testování antigenními testy ve firmách zatím selhává. Zachytilo jen zhruba procento testovaných zaměstnanců, což dle odborníků nemůže odpovídat reálným počtům nakažených. Těch je minimálně dvojnásobek a nákazu šíří dál. 

Epidemiolog Petr Smejkal, hlava nového poradního orgánu při Ministerstvu zdravotnictví Alarmu potvrdil, že současné testování je nedostatečné a skupina navrhla vládě častější použití antigenních testů. „Navrhovali jsme, aby se dělaly častěji, nejlépe každé dva dny, a aby se dělaly z nosu. Chceme také, aby vydalo ministerstvo seznam testů, které prověřilo, aby se dalo věřit údajům, které uvádí výrobce,“ říká Smejkal.

Podle něj by častější antigenní testování zajistilo i větší záchyt nakažených, více odpovídající reálným číslům. „To je jasně dokázáno,“ říká. „Jeden antigenní test vám garantuje asi na dva dny dopředu, že nejste infekční, nebo ani to ne, spíš tak na den.“

S tím ale nesouhlasí odborník na genetické testování a molekulární biolog Omar Šerý. „Nemyslím si, že když se zvýší frekvence testování, bude to mít nějaký efekt,“ říká vědec. „Antigenní testy jsou řádově tisíckrát méně citlivé než PCR diagnostika. Zachytí tak opravdu jen ty velmi silně pozitivní a nezískáte dnes tak důležité informace, jestli je to jihoafrická či britská mutace.“

Antigenní test totiž detekuje virové bílkoviny a odhaluje hlavně nemocné na vrcholu infekce, tedy v momentě, kdy je v těle nejvyšší koncentrace těchto bílkovin. PCR testy pracují s namnoženým RNA viru, a odhalí tedy i jeho velmi malé množství na začátku či na konci infekce, kdy může být člověk stále infekční přenašeč.

Je třeba přejít k PCR testování

Šerý upozorňuje i na to, že když se teď zvýší frekvence testů, celková cena za antigenní testování bude vyšší, než kdyby se plošně nasadily citlivější PCR testy. Technologicky je podle něj reálné nasadit PCR testy ve stejném rozsahu, v jakém nyní probíhá antigenní testování. „Pokud se věci nebudou dělat tak, že se oznámí do médií, že se od příštího pondělí budou zničehonic testovat miliony lidí, ale nastaví se nějaká koncepce a ta se oznámí několik týdnů dopředu, je to určitě uskutečnitelné. Kapacity na to jsou,“ ujišťuje Šerý.

Také ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch odhaduje, že současný záchyt nakažených odpovídá zhruba padesáti procentům reálného stavu. „S PCR víme s jistotou, kdo je nakažený a kdo ne. Jak moc pomůžou antigenní testy, v tuto chvíli nevíme – nemáme k tomu žádná data. Můžeme jen odhadovat, že větší frekvence bude mít častější záchyty,“ říká Hajdúch.

Proti PCR testování se občas objevují výtky, že je příliš citlivé a testy mohou jako pozitivního zachytit někoho, kdo už nemoc prodělal a nyní má na sliznici jen zbytky viru. Omar Šerý ale tvrdí, že to je vysoce nepravděpodobné. „Jsou to nesmyslné fámy, které šíří lidé, kteří nerozumí PCR technologiím ani virologii. Člověk, který prodělal covid-19 může mít koronaviry v různých částech těla, aniž by je vylučoval z dýchacích test, může je mít ve střevech a vylučovat stolicí, a přitom už není při PCR testu pozitivní. Pokud má PCR test pozitivní, je stále nebezpečný pro své okolí,“ uzavírá Šerý.

Autor je spolupracovník redakce.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies