Žít a věřit. Před sto lety se narodila Marie Kudeříková, symbol protifašistického odboje

Rodačku z jihomoravských Vnorov, která se aktivně účastnila odboje za druhé světové války, si bude připomínat i letošní festival Meeting Brno.

24. března 2021 uplynulo sto let od narození Marie Kudeříkové, ženy, která se stala symbolem komunistického odboje. Dva dny po svých dvaadvacátých narozeninách – 26. března 1943 – byla popravena stětím sekerou. Je tak jednou z mála českých žen, nad níž byl nacistickým soudem vynesen a vykonán rozsudek smrti.

Marie Kudeříková se během druhé světové války zapojila do protifašistického odboje napojeného na ústřední výbor Komunistické strany Československa. K myšlenkám socialismu a komunismu ji dovedl její celoživotní přítel a odbojář Julius Kramarič. Minulý režim tak Kudeříkovou vzýval jako mučednici a symbol komunistického odboje, dnes ale její příběh upadá v zapomnění.

V Brně, kde studovala jazykovou školu, se podílela na šíření tiskovin a letáků, organizovala také sabotážní akce a působila ve vedení Svazu mladých. V prosinci roku 1941 ji zatklo gestapo, při výsleších ale Kudeříková téměř nepromluvila a tvrdošíjně mlčela. Nakonec byla německým soudem odsouzena k trestu smrti stětím. V cele smrti psala dopisy, které byly posmrtně vydány pod titulem Zlomky života (1961).

„Loučím se s Vámi, pozdravuji, miluji. Neplačte, nepláču. Bez nářku, bez záchvěvu strachu, bez bolesti odcházím, už přicházím k tomu, co mělo být přece jen až na konci, ne uprostřed. K odchodu od Vás, a přece k naprostému sblížení, splynutí. Tak málo Vám mohu ze své lásky dát, jen nejvážnější ujištění o její hloubce a horoucnosti. Vřelé díky. Dnes, 26. III. 1943, o půl sedmé večer, dva dny po dovršení 22. roku svého života, vydechnu naposled. A přece do posledního okamžiku! Žít a věřit!“ píše ve svém posledním dopise.

V roce 1956 byla na dnešní ulici Milady Horákové v Brně vyvěšena pamětní deska sochaře Vojtěcha Hořínka, po změně režimu byla ale v roce 1990 odstraněna a přesunuta do depozitáře Muzea města Brna. Hořínek je také autorem sochy v Olomouci a busty ve Veverské Bítýšce, kde Kudeříková krátce žila a studovala. V roce 1977 pak vznikl pomník na třídě Kpt. Jaroše, jejímž autorem je sochař Zdeněk Josef Preclík. Jedná se o jedinou ženskou sochu v Brně.

Odkaz Marie Kudeříkové připomíná také letošní ročník festivalu Meeting Brno 2021. Jednou z hlavních dramaturgických linek festivalu je právě příběh této statečné ženy a připomenutí jejího stého výročí. Festival chce její osobnost připomenout bez ideologické zátěže, kterou na její příběh naložil minulý režim. V rámci Meeting Brno připravuje divadelní večer v ulicích Brna choreograf a režisér Martin Dvořák, sochař a výtvarník Pavel Karous pak vytvoří uměleckou intervenci reagující na sochu Kudeříkové na třídě Kpt. Jaroše. „Svou dočasnou intervencí bych chtěl současným výtvarným jazykem, který je zároveň parafrází domácího surrealismu přelomu třicátých a čtyřicátých let, zviditelnit, připomenout a oslavit neuvěřitelný život odvážné, talentované a velmi vzdělané hrdinky. Snad se tak podaří Marii Kudeříkovou představit mladší generaci, která o ní na školách nikdy neslyšela, říká Karous.“

 

Čtěte dále