V pátek provedla česká pobočka environmentální organizace Extinction Rebellion symbolický útok na pobočky bank v Praze a Ústí nad Labem. Protestovali tak proti pokračujícímu financování uhelného průmyslu. Zatímco na pražské pobočce Raiffeisenbank část aktivistů banku „umývala od špinavých peněz“, jiná část vnikla do vestibulu České spořitelny, kde naopak symbolicky představovali oběti uhelné ekonomiky ležící mezi rozsypaným uhlím. Bankomaty v centru Prahy následně označili samolepkami s nápisem „Nepoužívat! Tato banka podporuje těžbu uhlí, a aktivně tak přispívá k prohlubování klimatické krize. Spalování fosilních paliv už nyní způsobuje miliony úmrtí – 8,7 milionu jen za rok 2018. Nejhorší dopady klimatické krize nás ale teprve čekají. Pokud okamžitě nezměníme svůj přístup, ohrozíme civilizaci, tak jak ji známe. Zajímá vás, proč toto vaše banka dělá a jestli s tím přestane? Zeptejte se svého bankovního poradce.“ Ze stejného důvodu protestovali aktivisté Extinction Rebellion také před budovou České spořitelny v Ústí nad Labem.
Ze zahraničních příkladů dnes víme, že podobná nátlaková strategie mířící na klienty bankovních společností může mít přímý efekt. Banky dbají na svůj dobrý mediální obraz ve společnosti a spolupráci s uhelným průmyslem řada z nich na základě tlaku aktivistů postupně ukončuje. Jenže podle aktivistů ani zdaleka ne tak rychle, jak by to závažnost situace vyžadovala.
V březnu 2021 oznámila například nadnárodní společnost Erste Group (vlastnící Českou spořitelnu), že už nebude financovat uhelnou energetiku a budoucí růst svého zisku vidí pouze v trvale udržitelných projektech. Jenže s financováním uhelných firem chce skončit až v roce 2030, kdy podle ekonomických prognóz a růstu cen povolenek už pravděpodobně nebude spalování uhlí ani ekonomicky výhodné. Za nepříliš přesvědčivé považuje jiná environmentální organizace, Greenpeace ČR, také nově ustanovená pravidla Erste Group, podle nichž by banka neměla přijímat nové klienty, jejichž výnos z uhlí přesahuje 25 procent jejich celkového zisku. Jenže není jasné, odkud se budou tito noví klienti vůbec brát. Problém je především s těmi stávajícími.
S podobnými novými pravidly nepřišla jen samotná Erste Group, ale učinily tak například u nás působící Societé Générale (vlastník Komerční banky), KBC (vlastník ČSOB) či UniCredit Bank, které také ohlásily konec podpory uhlí. Navzdory proklamacím však na konci března získala provozní půjčku v hodnotě 26 miliard korun energetická skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského, a to od několika mezinárodních bank včetně české Komerční banky a UniCredit Bank.
Aktivisté se tomuto bankovnímu „greenwashingu“ snaží bránit mnoha způsoby. Kromě nakupování akcií a snahy ovlivnit chování bank ze strany menšinových akcionářů k nim patří právě podobné akce jako páteční „umývání“. Mají upozornit veřejnost na to, že uhelné firmy přispívají ke klimatické změně s výraznou pomocí těch, kteří je financují.
