H.Helmlechner, CC BY-SA 4.0
„Lidé si za poslední rok byli schopní déle udržet bydleni. Měli větší stabilitu, zbavili se neustálé nervozity, že jim domů přijde dopis a oni se budou muset stěhovat. Dokonce nějaké peníze ušetřili, także to viděli jako úspěch. Pokud to posuzujeme jejich optikou, tedy tím, jak se lidem žije, samozřejmě to úspěch byl,“ vysvětluje zástupce iniciativy Deutsche Wohnen & Co. Enteignen (Vyvlastnit Deutsche Wohnen) Thomas McGath, podle kterého většina médií přebírá rétoriku realitního byznysu. A tomu zmrazení nájmů nevyhovovalo. Nakonec opatření zrušil ústavní soud s poukazem na to, že k němu Berlín nemá kompetence – muselo by se v Německu zavést na centrální úrovni.
„Nájem šel průměrně o jedenáct procent dolů. Což má ve městě, kde je 85 procent lidí v nájmu, velký dopad. Lidé teď mají víc peněz, mohou víc utrácet, je to dobré i pro ekonomiku. Těm, kteří tvrdí, že to městu škodí, uniká, co je účelem zmrazování nájmů,“ myslí si McGath, který je původem Američan. „Ano, určitý počet bytů dřív určených k pronájmu teď majitelé přebudovávají na luxusní apartmány a prodávají je. Ale tento trend tu byl už před zmrazením. A když se podíváte na čísla z loňska, tak vidíte, že ten největší rozdíl oproti době před zastropováním a po něm spočívá v počtu lidí, kteří se během roku museli vystěhovat – ten je menší, a to je dobře.“
Iniciativa Vyvlastnit Deutsche Wohnen však před dvěma lety vznikla kvůli jinému záměru. Tím je referendum, na jehož základě by korporace vlastnící ve městě nad tři tisíce bytů byly vyvlastněny. Aktivistům jde o to, aby se tisíce bytů privatizovaných začátkem nultých let vrátily do vlastnictví města. Společnosti jako Deutsche Wohnen v nich totiž během dekády zdvojnásobily nájem. Berlíňané, jejichž mzdy nerostou zdaleka stejně rychle jako nájmy, jsou tak podle aktivistů rukojmími vlastníků bytů. Ti je často rekonstruují, aby je mohli pronajmout lidem ochotným zaplatit víc. Nájemníci s běžnými příjmy se proto často stěhují nebo musejí sdílet byty s velkým počtem lidí. Pokud iniciativa sesbírá do června 175 tisíc podpisů, bude referendum vyhlášeno v září společně s volbami do berlínského senátu.
Všechny díly podcastu Bulvár si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v dlouhodobé crowdfundingové kampani.