Foto Leonhard Lenz, Wikimedia Commons (CC0 1.0)
Přes čtyřicet největších evropských měst zavedlo během pandemie covidu-19 různá opatření posilující cyklistickou dopravu – ať už jsou to nové cyklostezky, zklidnění dopravy, omezení vjezdu aut nebo rozšíření chodníků. Podle dat Evropské cyklistické federace bylo od počátku pandemie po Evropě zavedeno přes 1 400 kilometrů cyklostezek. Dalších tisíc kilometrů čeká na svou realizaci. K nejaktivnějším metropolím patří Londýn a Milán.
Během karantény se mnoho měst po celém světě snažilo podporovat cyklodopravu jako zdravější, levnější, dostupnější a udržitelnější způsob dopravy. Přestože se zvýšil podíl individuální automobilové dopravy, po zavedení nových cyklotras se razantně zvýšilo také množství cyklistů. Přestože volba způsobů, jakými se dopravujeme, je ovlivněna mnoha faktory, dostupnost kvalitní infrastruktury se dlouhodobě ukazuje jako zásadní.
Nová studie výzkumníků z Berlína zkoumala dopad nově vznikající cyklistické sítě ve 106 evropských městech. Výsledky dokazují, že podíl cyklodopravy se po zavedení dočasných cyklostezek zvýšil. Pandemie posloužila jako experiment, ve kterém můžeme během krátkého časového období sledovat dopady nové infrastruktury. Studie také zjistila, že efekt nových cyklotras je silnější v hustějších městech, kde je vyšší podíl využívání veřejné dopravy. Souvisí to také s tím, jak města podporují aktivní dopravu.
Budoucnost městské cyklistiky bude záviset na tom, zda se radnice rozhodnou z dočasných cyklotras vytvořit stezky trvalé. Berlínská studie není jediná, která přichází s podobnými výsledky. Jak říká dánský architekt Jan Gehl: „více cest – větší provoz“ a „čím více kol, tím větší bezpečnost pro cyklisty“.