Foto Jevgenij Feldman, Novaja Gazeta, Creative Commons, CC BY-SA 3.0
Když byl Alexej Navalnyj odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, analytici a mediální komentátoři se shodovali, že rozruch kolem tohoto ruského opozičníka pomalu utichne a za nějaký čas se definitivně ztratí ze zřetele. Přesně tak, jak Kreml plánoval. Nicméně je skutečně obdivuhodné, že i z vězení 120 kilometrů vzdáleného od Moskvy a s velmi omezenými možnostmi komunikace je Navalnyj stále schopen plnit přední stránky světového tisku.
Vypadá to, že ať by se Navalnyj dostal kamkoli, přitáhne s sebou i pomyslný kužel světla a tím i pro režim nežádanou pozornost veřejnosti.
Tentokrát se však jedná o jeho zdravotní stav. Aktuálně nejprominentnější vězeň Kremlu Alexej Navalnyj v březnu začal mít závažné potíže s dolními končetinami a zády. Podle jeho slov předaných právnímu zástupci má teplotu, nemůže hýbat nohou, zhubl o třináct kilogramů a je ve spánkové deprivaci, jelikož ho v noci každou hodinu „pro kontrolu“ budí. Úřady shledaly, že je u něj vysoké riziko možného útěku, a proto byl zařazen do zvláštního, přísnějšího režimu. Navíc u několika jeho spoluvězňů byla diagnostikována tuberkulóza. Vedení věznice Navalnému odmítlo povolit návštěvu externího lékaře, i když na ni má ze zákona právo. Jeho lékařka nebyla vpuštěna do areálu věznice a musela odjet s prázdnou. Navalnyj proto na konci března zahájil hladovku, kterou nehodlá ukončit, dokud mu nebude povolena návštěva specialisty. Podle nejnovějších zpráv byl Navalnyj převezen do vězeňské nemocnice.
Vedení věznice odmítá, že by Navalného stav byl tak vážný, že by to nespravil ibalgin, který mu byl povolen. Spíše to však vypadá, jako by se ruský režim už podruhé pokoušel opozičníka umlčet navždy. Jsou známy případy, kdy se záměrné zanedbání zdravotního stavu využívá jako nátlakového prostředku pro přiznání viny nebo prostě jen ke znepříjemnění celého pobytu za mřížemi.
Smrt Magnitského ve vyšetřovací vazbě
Asi nejznámějším takovým případem byla smrt Sergeje Magnitského v roce 2009, kterému nebylo povoleno příslušné lékařské ošetření a jenž následně zemřel ve vyšetřovací vazbě. Podle oficiální verze bylo příčinou srdeční selhání, jež následovalo po otoku mozku a plic, podle neoficiálních informací je však pravděpodobné, že jeho smrt nastala v důsledku bití ze strany dozorců.
Magnitskij, kterému v této době bylo 37 let, pracoval jako auditor investiční nadnárodní korporace Hermitage Capital a odhalil obrovskou korupční aféru, do které byla zapletena ruská státní správa včetně policie. Úředníci ruského ministerstva vnitra měli ukrást v přepočtu několik miliard korun. Místo toho, aby se případ vyšetřil a skuteční viníci byli potrestáni, se za mřížemi ocitl právě ten, kdo zločin odhalil. Magnitskij byl sám obviněn ze zpronevěry a vzat do vazby, kde strávil skoro rok. Po celou dobu si stěžoval na špatný zdravotní stav, nedostatečnou lékařskou péči a otřesné vazební podmínky.
Nicméně jeho smrtí a následným rozhodnutím soudu, že věznice ani ošetřující lékařka nepochybily, věc neskončila. Magnitskij se stal prvním člověkem v Rusku, jenž byl souzen posmrtně. Kromě již zmíněných obvinění byl ve zjevně vykonstruovaném procesu odsouzen ještě za daňové úniky. Celý proces vedl i ke zhoršení americko-ruských vztahů, neboť USA v roce 2012 uzákonily tzv. Magnitsky Act, kterým je možné uvalit sankce na ty příslušníky režimu, kteří se podílejí na porušování lidských práv.
Navalnyj odhaluje stav ruského vězeňství
Podle úřadů je Alexej Navalnyj v dobrému stavu. Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov to okomentoval slovy, že každý vězeň má právo na lékařské ošetření, avšak není možné, aby někdo měl přednostní zacházení. Už jen to, že prezidentský mluvčí musí komentovat zdravotní stav vězně, není zrovna malá věc. Zvláště vezmeme-li v potaz, že se Kreml dlouhou dobu vyhýbal jakékoli zmínce o Navalném, a pokud již bylo nezbytné jej jmenovat, volil různé formy neobsahující jeho jméno, jako například „ten pacient“, „účastník případu“ nebo „dotyčný občan“.
Zájem o Navalného zdravotní stav není jen v zahraničí, ale i v ruských médiích. V Rusku se totiž začíná rozvíjet debata o stavu věznic a podmínkách, v nichž vězni žijí. Vypadá to, že ať by se Navalnyj dostal kamkoli, přitáhne s sebou i pomyslný kužel světla a tím i pro režim nežádanou pozornost veřejnosti. Místo toho, aby se na Navalného pomalu zapomnělo, se v ruských (opozičních) médiích začínají objevovat články tematizující ruské vězeňství, prostor dostávají zástupci neziskových organizací, kteří popisují nepřekvapivě otřesný stav detenčních zařízení, ale i postupy dozorců, které Úmluva proti mučení OSN kategorizuje jako mučení. Dávají-li dozorci „co proto“ kriminálníkovi, teroristovi nebo vrahovi, je to něco zcela jiného, než když je stejná metoda použita proti politickému vězni, kterého veřejnost zná v nažehlené košili a jehož proviněním je kritika stávajícího režimu a odhalování korupce.
Avšak Navalnyj, respektive jeho tým, si nedal pauzu ani od odhalování korupce a ve čtvrtek 15. dubna zveřejnil nové video, v němž byl odhalen další luxusní rekreační objekt patřící Vladimiru Putinovi. Navalného organizace znovu nabourává zlidovělou představu o ruském prezidentovi jako člověku, který má rád prostotu a nepotrpí si na luxus. Jedná se o oficiální sídlo Vladimira Putina ve Valdaji. Ač ruská média často informují, že se zde Putin nachází, neexistují žádné oficiální fotky tohoto objektu. Fond boje proti korupci (FBK) však zjistil, že sídlo si pronajímá prezidentská kancelář za peníze daňových poplatníků od oligarchy a přítele ruského prezidenta Jurije Kovalčuka. Na rozdíl od opulentního paláce v Gelendžiku na břehu Černého moře se jedná spíš o chatku, avšak v areálu se nachází soukromý lázeňský komplex a salón krásy o velikosti téměř sedmi tisíc čtverečních metrů. Uvnitř se nachází například kryokomora, bazény, vířivky a několik místností pro různé typy masáží. Podle FBK tato chata vyšla ruské daňové poplatníky v přepočtu na stovky milionů korun. Jak uzavírají autoři videa, je pochopitelné, že ruský prezident nebude žít v pastoušce, ale proč si nechává stavět soukromé lázně, které ani nevlastní, ale jen si je pronajímá za státní peníze od kamaráda?
Autorka je politoložka se zaměřením na východní Evropu.