Foto James Duncan Davidson, Creative Commons (CC BY 2.0)
V alabamském městě Bessemer probíhalo v uplynulých týdnech zásadní hlasování. Zaměstnanci místního skladu Amazonu měli ve volbách rozhodnout, jestli si chtějí založit odbory a připojit se ke svazu Retail, Wholesale and Department Store Union (RWDSU). Hlasování v malém městě přitáhlo zraky celých Spojených států hned z několika důvodů. Jednak by se při úspěchu odborářů stala bessemerská pobočka prvním skladem Amazonu v USA, jehož zaměstnanci by si založili odbory, jednak by to znamenalo zásadní průlom kvůli geografickému umístění – historicky vzato se na jihu Spojených států odborářům nikdy moc nedařilo. Podobné volby ve velkých podnicích na jihu jsou proto vždycky pod bedlivým drobnohledem zbytku Spojených států. V neposlední řadě si zaslouží vypíchnout, že odborářské snahy bezprecedentně podpořil prezident Joe Biden, ale také třeba republikánský senátor Marco Rubio – byť u Rubia šlo zjevně o volbu menšího zla proti dle něho „woke“ kapitálu v podobě Amazonu.
Po aktuálním nezdaru je sice nasnadě soustředit se na řadu přešlapů, faktem ale zůstává, že odborářská aktivita ve Spojených státech po dekádách útlumu sílí.
Hlasování probíhalo několik týdnů (skončilo 29. března) a provázela ho celkem drsná kampaň. Jeden z twitterových účtů Amazonu se pustil do ostrých výměn s některými kritiky firmy, a to včetně federálních senátorů. Nepodepsané tweety se mimo jiné vymezovaly vůči tvrzením, že zaměstnanci Amazonu čelí tak drsným podmínkám, že nemají čas ani odskočit si na záchod a jsou nuceni vyměšovat se do nejrůznějších nádob. Poté co tuto děsivou skutečnost potvrdilo několik novinářů v čele s Kenem Klippensteinem ze serveru The Intercept, se však Amazon stáhl – vzešel z toho surreálný titulek na serveru Business Insider „Amazon se omluvil za nevraživý tweet a uznal, že jeho řidiči močí do lahví“. Podle informací webu Recode byla dokonce tato „twitterová“ válka důsledkem rozčílení samotného šéfa Amazonu Jeffa Bezose.
Následovalo zdlouhavé počítání pod taktovkou Národní rady pro pracovněprávní vztahy (NLRB). Počítání probíhá nejprve za zavřenými dveřmi, kde může kterákoli ze stran (odbory i zaměstnavatel) vznést námitku k jednotlivým hlasům. Teprve pak jsou hlasy anonymizovaně počítány. Pokud některá ze stran vyhraje o rozdíl hlasů přesahující celkové množství rozporovaných hlasů je konec. To se stalo v Bessemeru, kde veřejná část počítání skončila na konci minulého týdne jednoznačnou prohrou odborů: 738 hlasů bylo pro odbory, 1798 proti.
Nejde jen o nátlak zaměstnavatele
Co se tedy z pohledu odborů pokazilo? Naprosto bezpochyby se na výsledku podepsala právě tvrdá kampaň ze strany Amazonu. Více než twitterové šarvátky se senátory se ale zaměstnanců v Bessemeru dotkly povinné protiodborářské mítinky, textové zprávy od Amazonu a protiodborářské plakáty vylepené doslova všude (i na záchodech). V rozporu s pracovním právem také Amazon tlačil na americkou poštu, aby umístila schránky na hlasy přímo u jeho skladu – a to i přes přímý zákaz NLRB.
Ze strany amerických levicových médií se ale snesla kritika i na nezkušenost zúčastněných odborářů. „Varovné signály byly všude,“ píše Jane McAlevey v časopise The Nation a vypichuje celou řadu přešlapů odborářů. Jedním z projevů nezkušenosti RWDSU bylo, že odborový svaz nejprve předpokládal, že ve skladu pracuje pouze 1500 lidí. Teprve časem skrze NLRB od Amazonu zjistil, že zaměstnanců tu je přibližně 5800. Podle McAlevey odboráři také pochybili tím, že se zaměstnanci o volbách nekomunikovali i mimo oblasti přímo u skladu, kde mohou mít zaměstnanci naprosto oprávněně pocit, že jejich kontakt s odboráři zaměstnavatel monitoruje. Další funkční odborářskou praxí bývá ochota části zaměstnanců veřejně vyjádřit podporu pro odborářskou volbu, McAlevey však upozorňuje, že jakákoliv snaha o něco takového v Bessemeru chyběla.
Profesor Mike Maffie z Pensylvánské státní univerzity upozorňuje mimo jiné na to, že hlasování se účastnilo poměrně malé množství zaměstnanců. „Účast byla velmi nízká. Mezi lety 2016 a 2021 byla mediánová účast 86 procent a průměrná účast 91 procent. V těchto volbách v Amazonu byla účast 43 procent bez rozporovaných hlasů a 51 procent i s těmito 505 spornými lístky,“ vysvětluje Maffie. Upozorňuje, že kampaň Amazonu měla sice pravděpodobně negativní dopad na množství proodborářských hlasů, ale zároveň nebyla schopná vybičovat účast „loajálních“ zaměstnanců – i hlasů proti vstupu do svazu bylo relativně málo, byť stačily.
Další sférou byla rétorická nepřipravenost RWDSU, když svaz nechal Amazon určit parametry veřejné debaty o odborářských členských poplatcích. „Nuancovanější odpověď by byla, kdyby se odboráři ptali, proč se najednou zaměstnavatel zajímá o to, za co jeho zaměstnanci utrácejí své peníze,“ vysvětluje McAlevey a zároveň zdůrazňuje, že takovou debatu měli členové RWDSU se zaměstnanci bessemerského skladu započít dávno předtím, než téma otevřel Amazon.
Nefatální prohra
McAlevey svou kritiku zveřejnila teprve poté, co byly oznámeny výsledky – svůj text doslova nazvala „post mortem“ této kampaně. Naopak už před výsledkem bil na poplach Mike Elk, zakladatel webu Payday Report, který se zaměřuje na odborářskou problematiku. V průběhu uplynulých týdnů upozorňoval Elk na to, že mu alarmující množství místních zaměstnanců sděluje, že nehodlají hlasovat pro založení odborů. Elk ale v bessemerském nezdaru nevidí jen porážku. „Není to tak, že by odbory nenáviděli, spíše o nich moc nevědí a nemají pocit, že jim mohou důvěřovat,“ vysvětluje Elk pohled zaměstnanců Amazonu, se kterým se setkal. Jsou to tedy chyby, které by se daly v budoucnu překonat. „Jakkoli by bylo snadné označit to, co se stalo, za porážku, v mnohém je to inspirace pro celonárodní hnutí,“ dodává Elk a poukazuje například na solidární stávku ve skladu v Chicagu a na více než padesátku solidárních protestů po celých Spojených státech v průběhu kampaně.
Amazon is handing out anti-union buttons & asking workers to display them on their laynards.
"Almost everybody wears them" says 36-year old Amazon workers Daniel Tarvese pic.twitter.com/TYrUGrcjyT
— Mike Elk (@MikeElk) March 29, 2021
Odborářská prohra v Bessemeru by také mohla motivovat federální zastupitele demokratů k tomu, aby prosadili takzvaný PRO Act (Protecting the Right to Organize Act). Zákon, který aktuálně projednává Kongres, by byl nejsilnější proodborářskou legislativou za více než půlstoletí, značně by posílil vyjednávací pozici odborů a zkomplikoval nátlakové kampaně zaměstnavatelů, jako byla ta v Bessemeru. Zbytek je už pak na zaměstnancích a odborech. Po aktuálním nezdaru je sice nasnadě soustředit se na řadu přešlapů, faktem ale zůstává, že odborářská aktivita ve Spojených státech po dekádách útlumu sílí – z přešlapů se tak často nestávají fatální prohry, ale motivace pro zlepšení do budoucna.
Autor je redaktor Alarmu.