Sociální pracovnice Růžena Dunková: Nesmíte být kuřák a Rom, říkají makléři chudým rodinám

Pozvání do druhého dílu podcastu Bulvár přijala Růžena Dunková, která žije a působí v ostravských Kunčičkách. Ty jsou součástí portfolia největšího pronajímatele bytů u nás – společnosti Heimstaden.

Sociální a komunitní pracovnice Růžena Dunková bydlí v ostravské komunitě Kunčičky. Jedná se o „sociálně vyloučenou lokalitu“, kde tato terénní pracovnice zároveň i pracuje. Romka Dunková, vysokoškolačka s dvěma pracemi, čelí celý život diskriminaci na trhu s bydlením. Sama musí bydlet v lokalitách, které jsou označovány za horší a s neochotou pronajmout byt Romům se potýká nejen osobně, ale i na pracovní úrovni. Problém ještě prohlubuje fakt, že na Ostravsku je majoritním vlastníkem nájemních bytů firma Heimstaden (bývalé OKD byty), což je největší vlastník nájemního bydlení v Česku. Švédské firmě patří 44 tisíc bytů, převážně na severu Moravy a na trh s nájemním bydlením v této lokalitě má de facto monopol. Druhý díl podcastu Bulvár, který připravují Alžběta Medková, Apolena Rychlíková a Táňa Zabloudilová, nabízí vzhled do života lidí na okraji, problematiky komunitní práce i přetrvávajícího rasismu na trhu s bydlením, který negativně ovlivňuje životy Romů a Romek u nás.

S čím se Růžena Dunková setkává při své práci? Jaký je podle ní vztah mezi kvalitou bydlení a důstojností života? Jak se největší pronajímatel na Ostravsku chová k nájemníkům? Jaké mají chudí lidé smlouvy? A proč je ponižující, když se některé lokality označují za sociálně vyloučené?

V první části podcastu se dotkneme nejen osobních zkušeností sociální pracovnice, ale i historie Kunčiček – dříve hornické kolonie, kde spolu žili Romové i Neromové v souladu. Hodně věcí se však změnilo po odprodeji bytů Zdeňku Bakalovi a dnes jsou Kunčičky vnímány jako ghetto. V druhé části Bulváru se Růžena Dunková věnuje konkrétním dopadům sociálního vyloučení na chudé rodiny i snaze místních zlepšit svůj život sportovními aktivitami, sociální prací „peer to peer“ nebo péčí o komunitní život. A řeč přišla i na vztah aktivismu, sociální práce a lokální politiky. „Politika znevažuje participativní způsob zapojování místních do veřejného života,“ domnívá se sociální pracovnice a jedna z nejvýraznějších komunitních lídryň v kraji.

Čtěte dále