Foto Lorie Shaull, flickr (CC BY-SA 2.0)
V úterý 21. dubna shledala porota minneapoliského soudu bývalého policistu Dereka Chauvina vinným ve všech bodech ve věci loňské vraždy George Floyda. Právě Floydova smrt a video zaznamenávající, jak mu Chauvin klečí na krku, byly loni poslední ze série zabití, které přes léto spustily vlnu bezprecedentně početných protestů i násilných nepokojů. Soud začal na začátku března a s velkým napětím ho sledovaly celé Spojené státy. Atmosféra je o to hustší, že v posledních týdnech americkou společností rezonuje další vlna brutálních policejních zákroků například z Virginie, Chicaga, Colorada nebo také opět z Minneapolis.
V historii státu Minnesota je to teprve podruhé, kdy byl odsouzen policista za vraždu v uniformě. Obžaloba Chauvina byla pod taktovkou minnesotského vrchního prokurátora Keitha Ellisona. Ten je poměrně známý po celých Spojených státech, jelikož do roku 2019 sloužil přes deset let jako demokratický kongresman za Minnesotu. V roce 2018 se ale vcelku nezvykle neucházel o znovuzvolení a místo toho kandidoval právě na post minnesotského vrchního prokurátora.
U soudu šlo o vraždu, nikoliv rasu
Přes velkou vřavu, kterou případ vyvolal napříč Spojenými státy v souvislosti s vášnivou debatou o systémovém rasismu, samotný soudní proces tuto otázku de facto vůbec neřešil. Derek Chauvin byl obžalován v třech bodech: neúmyslné vraždy druhého stupně, vraždy třetího stupně a zabití. Neúmyslná vražda je poměrně neobvyklá žaloba, která je v místním právu definována jako neúmyslné zabití v procesu napadení s následkem smrti. Obhajoba se soustředila především na to, že George Floyd byl pod vlivem drog a měl potíže se srdcem. Porotu se Chauvinovi právníci snažil přesvědčit, že Floydova smrt nebyla zapříčiněna policistovým zákrokem. Samotný Chauvin se rozhodl využít svého práva nevypovídat podle pátého dodatku americké ústavy.
„Abychom zajistili opravdové změny a reformy, můžeme – a musíme – udělat více pro to, abychom snížili pravděpodobnost, že se takováto tragédie bude ještě někdy opakovat,“ říkal v proslovu po vynesení rozsudku Joe Biden.
Obžaloba musela prokázat, že Chauvin v zákroku použil nadměrnou a nepřiměřenou sílu v rozporu se svým policejním výcvikem. To bylo kromě výpovědí lékařů o příčinách Floydovy smrti klíčovým aspektem celého soudního procesu. Je vcelku pravidlem, že se v podobných případech obžalovaný policista může spolehnout na podporu svého policejního sboru – ne však v Chauvinově případě.
Obhajoba sice spoléhala mimo jiné na výpověď experta a bývalého policisty Barryho Brodda, jenž soudu sdělil své přesvědčení, že Chauvinův zákrok byl přiměřený a nikoliv smrtící, klíčové však bylo svědectví šéfa minneapoliské policie Medaria Arradonda: „V počátku je tu přiměřené snažit se ho dostat pod kontrolu v rámci prvních několika vteřin. Ale poté, co už nebyl kladen odpor a když pan Floyd zjevně nadále nereagoval, dokonce byl zcela nehybný, aplikovat sílu v takové míře na ležícího člověka spoutaného za zády není v žádném případě v souladu s předpisy. Není to součástí našeho výcviku a rozhodně to není v souladu s našimi etickými zásadami a hodnotami,“ řekl u soudu Arradondo.
„Rozumělo tomu i dítě“
„Nejste povinni přijmout tvrzení, že obžalovaný klečící po dobu devíti minut a 29 vteřin na panu Floydovi, který ležel v nebezpečné pozici na břiše, spoutaný, znehybněný, kdy na něj obžalovaný tlačil, zatímco on se svíjel bolestí a utrpením – že toto ani nebylo užití síly,“ říkal u soudu jeden z týmu žalobců Steve Schleicher v závěrečném proslovu. „Toto nebyla policejní práce, bylo to nadbytečné, svévolné a disproporční. A udělal to naschvál. Není o tom pochyb. Toto nebyla nehoda,“ tvrdil Schleicher.
Obhájce Eric J. Nelson v závěrečném proslovu zdůrazňoval fakt, že Floyd byl pod vlivem drog. „Tvrzení, že to tu nehrálo roli, je naprosto absurdní,“ tvrdil Nelson. Soustředil se také na výpovědi svých svědků, podle nichž Chauvin jednal v souladu s výcvikem. „Neexistují vůbec žádné důkazy, že strážník Chauvin záměrně, cílevědomě použil nezákonné síly,“ říkal Nelson. „Obžaloba nebyla schopná dokázat svou verzi nade vší pochybnost a pan Chauvin by měl být shledán nevinným ve všech bodech,“ tvrdil obhájce.
„Ve skutečnosti je to tak jednoduché, že by tomu rozumělo i dítě. Dokonce tomu tak bylo,“ odpovídal další z žalobců Jerry Blackwell s odkazem na devítiletou dívku, která byla svědkem celé události a vypovídala i u soudu. „Důvodem, proč je George Floyd mrtvý, je to, že srdce pana Chauvina bylo příliš malé,“ říkal Blackwell v závěru svého proslovu.
Porota s obhajobou nesouhlasila. Po pouhých dvou dnech rokování v izolaci porotci sdělili soudci, že dosáhli jednohlasého verdiktu (který je v takovýchto případech vyžadován). U soudu pak shledali Dereka Chauvina vinným ve všech bodech. Délka trestu ještě stanovena nebyla. Nejzávažnější bod obžaloby (neúmyslná vražda druhého stupně) s sebou nese až čtyřicetiletý trest. Minnesota má vcelku striktní sazby, které ve standardních případech určují 12 a půl roku. Obžaloba však žádá více. Chauvin má teď šedesát dní na to, aby se odvolal.
Že se Chauvin odvolá, je velmi pravděpodobné. Obhajoba měla několik stížností. Jednak tvrdila, že v městě, jímž v posledním roce otřásaly právě tímto případem vyvolané protesty a násilnosti, nelze sestavit nestrannou porotu. Obhajoba svou stížnost opírala mimo jiné o to, že ještě před samotným procesem došlo k dohodě mezi městem a Floydovými pozůstalými v odděleném občanskoprávním sporu – město Minneapolis souhlasilo s vyrovnáním ve výši 27 milionu dolarů. Soudce Peter Cahill však zamítl žádost o přesunutí soudu na jiné místo s tím, že jde o jeden z nejmedializovanějších případů v historii Spojených států,takže by přesun pomohl jen stěží.
Daleko pádnějším argumentem pro případné odvolání jsou ale výroky některých demokratických politiků. Je nepsaným pravidlem, že američtí politici se k probíhajícím soudním procesům výrazně nevyjadřují – především proto, aby porotci nebyli vystavování politickému tlaku. Obzvláště u hojně medializovaných případů je tedy snaha porotce izolovat od tlaku veřejnosti. Jejich ovlivnění by totiž znamenalo zmaření soudního procesu a nutnost ho zdlouhavě opakovat s novou porotou.
Nezodpovědné výroky demokratů
Na protestu po zmíněné aktuální policejní střelbě v Minneapolis neudržela své názory kalifornská demokratická kongresmanka Maxine Waters. „Musíme zůstat na ulicích, musíme být aktivnější a dlraznější. Musíme jim ukázat, že to myslíme vážně,“ odpovídala Waters na dotaz, co mají protestující dělat, pokud nebude Chauvin shledán vinným. To si vysloužilo reakci i přímo od soudce Cahilla: „Přál bych si, aby volení zástupci přestali o tomto případu mluvit. Obzvláště tím způsobem, který je neuctivý k právnímu státu, judikatuře a naší funkci,“ řekl Cahill v pondělí u soudu. Obhajobě sdělil, že zastupitelka Waters jim možná ulehčila odvolání.
Waters ale nebyla jediná. V průběhu úterý, kdy už porota v izolaci rokovala, a jen chvíli předtím, než dala soudci na vědomí, že dosáhla verdiktu, se k procesu vyjádřil i prezident Joe Biden. „Modlím se za správný verdikt,“ řekl médiím Biden, a z kontextu vyplývalo, že tím myslí shledání Chauvina vinným. „Porota už je v izolaci, proto [prezident] situaci komentoval. Více k tomu řekne, předpokládám, až po vynesení rozsudku,“ hájila Bidenovo počínání mluvčí Bílého domu Jen Psaki.
Aby však byla obhajoba úspěšná ve snaze odvolat se proti rozsudku na základě výroků Waters a Bidena, musela by prokázat, že někdo z poroty o těchto výrocích nejen věděl, ale byl jimi i skutečně ovlivněn. „Nemůžete to založit jen na spekulacích,“ komentoval tuto možnost pro Reuters právník Joseph Friedberg.
Speaker Pelosi: "Thank you George Floyd for sacrificing your life for justice … Because of you and because of thousands, millions of people around the world who came out for justice, your name will always be synonymous with justice."pic.twitter.com/JfapSsKdtX
— The Recount (@therecount) April 20, 2021
Biden a Waters ale nebyli jedinými demokratickými politiky, kteří za svoje neuvážené výroky schytali kritiku. Předsedkyně dolní sněmovny, demokratka Nancy Pelosi, po vynesení rozsudku pronesla mimořádně necitlivý komentář. „Děkuji, Georgi Floyde,“ řekla Pelosi a obrátila pohled k nebi, „že jsi obětoval svůj život pro spravedlnost, že jsi tam byl a volal svou mámu… To bylo tak srdcelomné, že?“ Jak ji napadlo klasifikovat policejní vraždu za „oběť pro spravedlnost“, to předsedkyně nevysvětlila.
Jen krůček ke spravedlnosti
Za velkou část Spojených států ale po rozsudku promluvil prokurátor Keith Ellison. „Nemohu dnešní rozsudek označit za spravedlnost, protože to by znamenalo, že nastala skutečná plná náprava. Je to ale vyvození odpovědnosti, které je prvním krokem ke spravedlnosti,“ řekl Ellison po vynesení rozsudku. „Věc spravedlnosti je teď ve vašich rukou, a když říkám ‚ve vašich rukou‘, myslím tím v rukou lidu Spojených států,“ dodal.
Odsouzení Dereka Chauvina je totiž opravdu jen vyvozením odpovědnosti v jednom konkrétním případě z mnoha. Z pohledu až 25 milionů protestujících, kteří loni vyšli do ulic, nicméně kýžený verdikt umožnila hlavně vcelku neobvyklá situace u soudu, kdy byli Chauvinovi kolegové ochotni ho takzvaně hodit pod vlak. I toho bylo dosaženo jen díky bezprecedentnímu tlaku veřejnosti na minneapoliský policejní sbor – jak dokládá například srovnání s původní reakcí MPD, ve které byla Floydova smrt označena za „zdravotní incident“.
„Abychom zajistili opravdové změny a reformy, můžeme – a musíme – udělat více pro to, abychom snížili pravděpodobnost, že se takováto tragédie bude ještě někdy opakovat,“ říkal v proslovu po vynesení rozsudku Joe Biden. Viceprezidentka Kamala Harris zase odkazovala k návrhu zákona, jenž nese jméno George Floyda a který loni spolunavrhovala v senátu. Americký Kongres je ale i s demokratickou většinou v obou komorách stále ve stavu paralýzy. Bez reakce amerických politiků na probíhající krizi – ať už zmíněným zákonem nebo jiným návrhem, ale především na lokální úrovni – zůstane aktuální soudní proces jen vyvozením odpovědnosti pro jednoho konkrétního policistu.
Autor je redaktor Alarmu.