Ani pades├ít├í l├ęta a v─Ťzen├ş neot┼Ö├ísly Novomesk├ęho v├şrou v socialismus

Historik Zden─Ťk Dosko─Źil ve sv├ę knize V ┼żal├í┼Öi a vyhnanstv├ş p┼Öin├í┼í├ş podrobn├Ż pohled na soudn├ş proces se slovensk├Żm b├ísn├şkem v pades├ít├Żch letech, jeho pobyt ve v─Ťzen├ş a n├íslednou rehabilitaci.

ÔÇ×Dok├Żm kult osobnosti nenahrad├şme kultom re├ílne a realisticky viden├ęho ┼żivota a┬ápr├şsnym kultom ne┼íetrnej pravdy, neodstr├ínime jeho d├┤sledky. Je il├║ziou si myslie┼ą, ┼że tichu─Źko, nebadane a po┼íu┼íky sa zbav├şme v┼íetkej kliatby, ktor├║ kult s barnumsk├Żm krav├ílom nastolil nad na┼í├şm ┼żivotom,ÔÇť ┼Öekl jeden z┬ánejv├Żznamn─Ťj┼í├şch komunistick├Żch b├ísn├şk┼» a publicist┼» meziv├íle─Źn├ęho ─îeskoslovenska Ladislav (Laco) Novomesk├Ż na III. sjezdu Svazu ─Źeskoslovensk├Żch spisovatel┼» v roce 1963. V┬át├ę dob─Ť usiloval o plnou rehabilitaci pot├ę, co str├ívil polovinu pades├ít├Żch let v┬ákomunistick├ęm ┼żal├í┼Öi.

P┼Öedn├ş prvorepublikov├Ż slovensk├Ż komunistick├Ż intelektu├íl a pov├íle─Źn├Ż vysok├Ż funkcion├í┼Ö KSS byl v pades├ít├Żch letech v procesu se slovensk├Żmi bur┼żoazn├şmi nacionalisty odsouzen k┬ádeseti let┼»m v─Ťzen├ş. Jako ob─Ť┼ą stalinistick├Żch repres├ş jeho n├ísledn├Ż osud z├ívisel na tom, do jak├ę m├şry se poda┼Ö├ş realizovat proces destalinizace. Jeho rehabilitace byla postupn├í, ale nakonec se j├ş do─Źkal. ┼Żivot a d├şlo Novomesk├ęho byly pln─Ť prodchnuty ide├íly socialistick├ęho humanismu, kter├Żmi neot┼Ö├ísl ani ┼íok z┬ávykonstruovan├ęho soudn├şho procesu a pobytu ve v─Ťzen├ş. A pr├ív─Ť t─Ťmto t├ęmat┼»m se v─Ťnuje nov├í publikace V ┼żal├í┼Öi a vyhnanstv├ş od historika Zde┼łka Dosko─Źila. Mimo jin├ę se mu v n├ş da┼Ö├ş na z├íklad─Ť Novomesk├ęho osudu uk├ízat vnit┼Ön├ş mechanismus a logiku repres├ş stalinistick├ęho obdob├ş a n├ísledn├ę obdob├ş po Stalinov─Ť smrti, charakterizovan├ę snahou se s jeho zlo─Źiny vypo┼Ö├ídat, ani┼ż by byla ohro┼żena ┼Öada p┼Öedn├şch komunistick├Żch funkcion├í┼Ö┼», kte┼Ö├ş byli s┬áprocesy spojeni.

Prvn├ş republika a v├ílka

K┬álevici nasm─Ť┼Öovala mlad├ęho Novomesk├ęho u┼ż osobn├ş zku┼íenost s┬ábol┼íevickou revoluc├ş v┬áMa─Ćarsku v roce 1919. Osudov├Żm se mu ale v┬átomto sm─Ťru stalo a┼ż setk├ín├ş se spolkem slovensk├Żch vysoko┼íkol├ík┼» Voln├ę sdru┼żen├ş student┼»-socialist┼», p┼»sob├şc├şm v┬áPraze, v┬ájeho┼ż ─Źele st├íli┬áVladim├şr Clementis, Daniel Ok├íli nebo Andrej Sir├ícky. Spole─Źn─Ť pozd─Ťji zalo┼żili zn├ímou levicovou revue DAV. U┬áNovomesk├ęho se od gymn├ízia projevovaly sklony k┬ápoezii a literatu┼Öe, nakonec ho ale zl├íkala ┼żurnalistika. Jeho glosy, fejetony, satirick├ę ver┼íov├ínky ─Źi anekdoty se objevovaly na str├ínk├ích Pravdy chudoby, Prolet├í┼Ösk├ę ned─Ťle nebo Spartaka. Stal se odpov─Ťdn├Żm redaktorem Pravdy a redigoval ┼żensk├Ż ─Źasopis Prolet├írka i den├şk Munk├ís ur─Źen├Ż ma─Ćarsk├ę men┼íin─Ť. Jako redak─Źn├ş ┼í├ęf se p┼Öitom ─Źasto dost├íval do konfliktu s┬ápolicejn├ş a justi─Źn├ş moc├ş. V┬ámeziv├íle─Źn├ę ├ę┼Öe byl podle z├íkona na ochranu republiky v├şce ne┼ż t┼Öicetkr├ít odsouzen k pen─Ť┼żit├Żm trest┼»m a n─Ťkolikr├ít str├ívil n─Ťkolik m─Ťs├şc┼» ve v─Ťzen├ş. Tyto zku┼íenosti pozd─Ťji formovaly p┼Öesv─Ťd─Źen├ş komunist┼» o podob─Ť lidov─Ť demokratick├ę justice. Jestli┼że v┬ájejich o─Ź├şch chr├ínila prvorepublikov├í demokracie bur┼żoazii, lidov─Ť demokratick├ę z┼Ö├şzen├ş m─Ťlo slou┼żit proletari├ítu.

Novomesk├Ż je klasick├Ż p┼Ö├şklad levicov─Ť orientovan├ęho intelektu├íla meziv├íle─Źn├ęho ─îeskoslovenska, jen┼ż spat┼Öoval v komunismu jedinou mo┼żnost, jak p┼Öekonat spole─Źensk├ę rozd├şly a zaostalost.

B─Ťhem v├ílky z┼»stal Novomesk├Ż na pokyn I. ileg├íln├şho veden├ş KSS na Slovensku. Pracoval jako ├║┼Öedn├şk v┬áObiln├ş spole─Źnosti pro Slovensko a pozd─Ťji jako redaktor bulletinu Hospod├írska kore┼ípondencia DOVUSu. Stal se i redaktorem ekonomick├ęho t├Żden├şku Budovatel, d├şky ─Źemu┼ż se sezn├ímil s┬áp┼Öedn├şmi slovensk├Żmi n├írodohospod├í┼Öi, kte┼Ö├ş se pozd─Ťji zapojili do protinacistick├ę rezistence. K┬áNovomesk├ęmu p┼Öistupoval klerofa┼íistick├Ż slovensk├Ż st├ít pom─Ťrn─Ť shov├şvav─Ť, p├írkr├ít byl sice v─Ťzn─Ťn, ale v├Żrazn─Ťji posti┼żen nebyl. To byl jeden z┬ámoment┼», na kter├Ż se vy┼íet┼Öovatel├ę v┬ájeho procesu v pades├ít├Żch letech zam─Ť┼Öili. A─Źkoliv Novomesk├Ż p┼Öed v├ílkou nikdy nepracoval ve stranick├ęm apar├ítu, nedostatek vhodn├Żch k├ídr┼» p┼Öim─Ťl KSS k┬áp┼Öibr├ín├ş Novomesk├ęho spolu s Gust├ívem Hus├íkem do V. ileg├íln├şho veden├ş KSS. Novomesk├Ż se tak pod├şlel na zalo┼żen├ş Slovensk├ę n├írodn├ş rady. Do pr┼»b─Ťhu Slovensk├ęho n├írodn├şho povst├ín├ş ale zas├íhl pouze okrajov─Ť. Po v├ílce se stal ─Źlenem p┼Öedsednictva ├ÜV KSS, vykon├íval mand├ít poslance N├írodn├şho shrom├í┼żd─Ťn├ş a p┼Öevzal post pov─Ť┼Öence ┼íkolstv├ş a osv─Ťty. Jako politik p┼»sobil z┬ávlastn├şho p┼Öesv─Ťd─Źen├ş, z┬áhumanistick├Żch pohnutek, a v┬ásocialismu spat┼Öoval nejspravedliv─Ťj┼í├ş spole─Źensk├Ż ┼Ö├íd. Na rozd├şl od mnoha sv├Żch spolustran├şk┼» nebyl pragmatikem ani oportunistou. Dokonce se sna┼żil o to, aby byl zbaven ve┼Öejn├Żch funkc├ş a mohl se v─Ťnovat liter├írn├ş pr├íci. Stranick├ę veden├ş v┼íak bylo proti.

Kontexty stalinistick├Żch proces┼»

Pro─Ź se tedy stal jednou z postav, kter├ę m─Ťly b├Żt exempl├írn─Ť potrest├íny v jednom z┬ávykonstruovan├Żch proces┼» pades├ít├Żch let? Bez znalosti tehdej┼í├şho vnitropolitick├ęho a mezin├írodn├şho kontextu to nen├ş mo┼żn├ę pochopit. Podle p┼Öedstav slovensk├Żch intelektu├íl┼», ke kter├Żm pat┼Öili i Novomesk├Ż nebo Hus├ík, se obnoven├ę ─îeskoslovensko nem─Ťlo vracet zp─Ťt k┬ácentralistick├ęmu p┼Ö├şstupu, kter├Ż velk├ę ─Ź├ísti Slov├ík┼» vadil u┼ż za prvn├ş republiky. Ide├íln├şm ┼Öe┼íen├şm byla v jejich o─Ź├şch federace, v n├ş┼ż se m─Ťla slovensk├í st├ítnost zachovat a d├íle rozvinout v┬ánov├Żch demokratick├Żch podm├şnk├ích. V├Żsledkem spor┼» mezi centralistick├Żm k┼Ö├şdlem KS─î a slovensk├Żmi komunisty byl kompromis navr┼żen├Ż Gottwaldem ÔÇô tzv. asymetrick├Ż model st├ítopr├ívn├şho uspo┼Ö├íd├ín├ş, kdy vedle org├ín┼» celost├ítn├şch m─Ťly fungovat i n├írodn├ş org├íny slovensk├ę, k nim┼ż by neexistoval ┼ż├ídn├Ż ─Źesk├Ż prot─Ťj┼íek. Uvnit┼Ö KSS se tehdy vytvo┼Öila dv─Ť nep┼Ö├ítelsk├í k┼Ö├şdla: pra┼ż┼ít├ş Slov├íci, kte┼Ö├ş pat┼Öili k┬ázast├ínc┼»m centralismu, v ─Źele s┬á┼áirok├Żm a ─Äuri┼íem, a povstaleck├ę veden├ş KSS v┬á─Źele s┬áHus├íkem, kter├ę si cht─Ťlo uchovat jistou m├şru nez├ívislosti na Gottwaldov─Ť KS─î. Vytvo┼Öen├ş ─Ź├íste─Źn─Ť nez├ívisl├ęho mocensk├ęho centra v┼íak bylo v┬ározporu s┬ácentralistick├Żmi z├ísadami komunist┼». Gottwaldova ned┼»v─Ťra k┬áHus├íkovu k┼Ö├şdlu nav├şc je┼ít─Ť zes├şlila po volebn├şm fiasku KSS v roce 1946, kdy oproti o─Źek├ív├ín├ş ve volb├ích komunist├ę na Slovensku z┼»stali druz├ş daleko za Demokratickou stranou. Pr├ív─Ť v┬át─Ťchto ud├ílostech vid├ş autor knihy ko┼Öeny procesu s tzv. slovensk├Żmi bur┼żoazn├şmi nacionalisty, jeho┼ż hlavn├şmi postavami byl Hus├ík a Clementis. A do tohoto procesu byl zapojen tak├ę Novomesk├Ż.

StB shroma┼ż─Ćovala kompromituj├şc├ş materi├íly na slovensk├ę stranick├ę p┼Öedstavitele u┼ż od podzimu 1948. Dal┼í├şm v├Żznamn├Żm impulzem bylo zah├íjen├ş politick├ęho procesu s┬áma─Ćarsk├Żm stranick├Żm funkcion├í┼Öem a ministrem zahrani─Ź├ş L├íszl├│ Rajkem. V┬ár├ímci ┼íir┼í├şho zahrani─Źn─Ťpolitick├ęho sch├ęmatu, kdy se Stalin sna┼żil vypo┼Ö├ídat s odst┼Öediv├Żm ├║─Źinkem titovsk├ę Jugosl├ívie, kter├í se rozhodla j├şt vlastn├ş cestou budov├ín├ş socialismu, dostalo tak├ę veden├ş KS─î pokyn hledat ÔÇ×─Źeskoslovensk├ęho RajkaÔÇť. Slovensk├í ÔÇ×nacionalistick├íÔÇť v─Ťtev v ─Źele s┬áClementisem a Hus├íkem se v┬átomto ohledu jevila jako ide├íln├ş c├şl. Skupina sice nebyla orientov├ína protisov─Ťtsky, jak zn─Ťlo zad├ín├ş z┬áMoskvy, ale proti─Źesky, ale v┬ádal┼í├şch ohledech Stalinovo zad├ín├ş sed─Ťlo. Posti┼żeni m─Ťli b├Żt vytipovan├ş komunisti─Źt├ş funkcion├í┼Öi-intelektu├ílov├ę.

P┼Öi shroma┼ż─Ćov├ín├ş materi├ílu se pod drobnohled dostal Novomesk├ęho relativn─Ť pohodln├Ż ┼żivot b─Ťhem let v├ílky. Kl├ş─Źov├Żm sv─Ťdkem pro StB byl v t├ęto souvislosti b├Żval├Ż ministr vnitra Slovensk├ęho st├ítu a osoba zodpov─Ťdn├í za deportaci ┼Żid┼» ze Slovenska do koncentra─Źn├şch t├íbor┼» Alexandr Mach. Vy┼íet┼Öovatel├ę StB vykonstruovali obvin─Ťn├ş bur┼żoazn├şch nacionalist┼» tak, ┼że jedna skupina obvin─Ťn├Żch v ─Źele s Mari├ş ┼ávermovou a Otto ┼álingem m─Ťla pl├ínovat p┼Öevrat ve stran─Ť, z n├ş┼ż by byli odstran─Ťni Sl├ínsk├Ż, Z├ípotock├Ż a Gottwald, a cht─Ťla up┼Öednostnit n├írodn├ş komunismus nad z├íjmy Sov─Ťtsk├ęho svazu. Jejich c├şlem m─Ťlo b├Żt ├║dajn─Ť obnoven├ş kapitalismu a p┼Öeveden├ş ─îeskoslovenska po vzoru Jugosl├ívie do t├íbora imperialist┼». Druh├í skupina ÔÇô sloven┼ít├ş bur┼żoazn├ş nacionalist├ę ÔÇô na tu prvn├ş m─Ťla navazovat ve sv├ę snaze rozvr├ítit jednotu republiky a obnovit samostatn├Ż Slovensk├Ż st├ít.

Zlomen├ş a p┼Öizn├ín├ş

Po uplynut├ş p┼Ö├şprav byli nejd┼Ö├şve v┼íichni ob┼żalovan├ş podrobeni d┼»razn├ę sebekritice, n├ísledn─Ť zbaveni funkc├ş a nakonec i zat─Źeni. Samotn├ęmu soudn├şmu procesu p┼Öedch├ízela diskredita─Źn├ş kampa┼ł. Novomesk├ęho d├şlo m─Ťlo b├Żt vymaz├íno z┬ákulturn├şho pov─Ťdom├ş. Jeho publicistick├ę pr├íce byly sta┼żeny z knihoven, kni┼żn├şch sklad┼» a knihkupectv├ş. Do kampan─Ť se zapojili i p┼Öedstavitel├ę kulturn├şch a v─Ťdeck├Żch instituc├ş. N─Ťkte┼Ö├ş se p┼Öidali k diskredita─Źn├ş kampani neradi, jin├ş se do toho polo┼żili s v─Ťt┼í├şm z├ípalem. ÔÇ×Ke─Ć spomeniem si na b├ísnika, ─Źo vedel v├şno zrady pi┼ą,/ u┼ż nem├ím rytmu, ani r├Żmov,/ ani jemnocit./ Dop├şsal pa┼íovanou ceruzkou/ kompoz├şciu s pra┼íivinou/ a nenap├ş┼íe ani dobr├Ż nekrol├│g./ Tak ako ┼żil, bez chrbtovej kosti, ┼ímajchluj├║ci sa anarchii,/ Eiffelovke,/ obdivuj├║ci trockistick├Ż hmyz,/ zahynie, bez l├ísky zomrie,/ ako ┼żili/ kamar├íti z mokrej ┼ítvrte,/ doktor Hus├ík a Mach perohryz,ÔÇť zn─Ťla diskredita─Źn├ş b├íse┼ł Hor├║cim perom od slovensk├ęho spisovatele Milana Laj─Źiaka.

Fyzick├í a psychick├í tortura, kter├ę byl Novomesk├Ż ve v─Ťzen├ş vystaven, m─Ťla za c├şl podlomit jeho potencion├íln├ş odpor u soudn├şho p┼Öel├ş─Źen├ş a donutit jej k p┼Öizn├ín├ş. Novomesk├Ż vzdorovat neum─Ťl (stejn─Ť jako v─Ťt┼íina lid├ş v podobn├ę situaci) a s vy┼íet┼Öovateli spolupracoval. Jak p├ş┼íe Do─Źkal, nelze jej za to odsuzovat. O to v├şc v┼íak dodnes ohromuje vzdor Gust├íva Hus├íka, kter├Ż nikdy svoji vinu i p┼Öes krut├ę mu─Źen├ş nep┼Öiznal a sna┼żil se u soudu celou dobu aktivn─Ť h├íjit. Dob┼Öe v─Ťd─Ťl, ┼że proces je zalo┼żen na l┼ż├şch, a odm├ştal na tuto hru p┼Öistoupit. Novomesk├Ż mezit├şm pod tlakem usv─Ťd─Źil i sv├ę kamar├ídy Clementise a Hus├íka. S┬áClementisem se naposledy vid─Ťli v soudn├ş s├şni a zahanben├Ż Novomesk├Ż p┼Öed n├şm pouze sklonil hlavu. Ve vykonstruovan├ęm procesu podlehl n├ítlaku, ─Ź├şm┼ż se spolupod├şlel na jeho poprav─Ť. Clementis skon─Źil na ┼íibenici. Skupina s Hus├íkem a Novomesk├Żm byla i d├şky Hus├íkov─Ť odporu u┼íet┼Öena nejhor┼í├şmu osudu. Proces s nimi se prot├íhl na dal┼í├ş dva roky a nakonec dostal Hus├ík do┼żivot├ş a Novomesk├Ż nejni┼ż┼í├ş mo┼żn├Ż trest deset let odn─Ťt├ş svobody vzhledem ke spolupr├íci s┬ávy┼íet┼Öovateli.

Cesta k rehabilitaci

Soud s bur┼żoazn├şmi nacionalisty u┼ż b─Ťhem sv├ęho trv├ín├ş ÔÇ×zest├írlÔÇť a kone─Źn├Ż v├Żsledek ovlivnila ┼Öada zm─Ťn v┬ázahrani─Źn├ş i tuzemsk├ę politick├ę situaci. Nap┼Ö├şklad boj s titoismem ztratil ke konci procesu na v├Żznamu, nav├şc po smrti Stalina a Gottwalda p┼Öestalo b├Żt ┼ż├ídouc├ş vyn├í┼íet tresty smrti. Ne─Źekan─Ť zarputil├Ż odpor Gust├íva Hus├íka, kter├Ż odm├ştal spolupracovat s vy┼íet┼Öovateli a svoji vinu pop├şral do samotn├ęho konce procesu, zp┼»sobil, ┼że se proces uskute─Źnil s vylou─Źen├şm ve┼Öejnosti a nedostalo se mu p┼Ö├şli┼í velk├ę publicity. Propagandistick├ę ta┼żen├ş proti nacionalistick├ę ├║chylce u┼ż v dob─Ť konce procesu rovn─Ť┼ż nebylo na po┼Öadu dne. ÔÇ×Odsouzen├ş Hus├íka a Novomesk├ęho p┼Öedstavovalo symbolickou te─Źku za pov├íle─Źn├Żm pot├Żk├ín├şm mezi centralistickou a n├írodn─Ť orientovanou frakc├ş uvnit┼Ö KS─î. V┬ámocensk├ę hierarchii upevnilo pozice stoupenc┼» centralismu a unit├írn├şho charakteru republiky. Sou─Źasn─Ť na dlouh├í l├ęta kriminalizovalo ideu jak├ękoliv sv├ębytnosti Slovenska v r├ímci ─îSR i ├║vahy o federativn├şm ┼Öe┼íen├ş ─Źesko-slovensk├Żch vztah┼»,ÔÇť dod├ív├í Zden─Ťk Dosko─Źil.

Po propu┼ít─Ťn├ş z v─Ťzen├ş, ke kter├ęmu do┼ílo v ├║noru 1956, nemusel Novomesk├Ż, na rozd├şl od Hus├íka nebo Ok├íliho, j├şt pracovat do d─Ťlnick├Żch profes├ş, ale na┼íel si klidn├ę a intelektu├íln─Ť vyhovuj├şc├ş m├şsto v┬áPam├ítn├şku n├írodn├şho p├şsemnictv├ş. Cesta k jeho rehabilitaci ale nebyla zdaleka u konce. Bar├íkova komise v roce 1957 se sna┼żila celou ot├ízku politick├Żch proces┼» zam├ęst pod koberec. Jej├ş z├ív─Ťry ozna─Źily za hlavn├ş nositele viny za ÔÇ×p┼ÖehmatyÔÇť vy┼íet┼Öovatele StB a rehabilitace se do─Źkalo pouze p├ír jedinc┼». Destaliniza─Źn├ş vlna postupn─Ť dorazila i do ─îeskoslovenska a ┼Öada v─Ťc├ş, kter├ę byly pova┼żov├íny za tabu, se za─Źala prop├şrat ve┼Öejn─Ť. Ve prosp─Ťch Novomesk├ęho pln├ę rehabilitace se za─Źali anga┼żovat mnoz├ş jeho zn├ím├ş. Tlak slovensk├ę inteligence na d┼»sledn─Ťj┼í├ş rehabilitaci posti┼żen├Żch v procesu se┬áslovensk├Żmi bur┼żoazn├şmi nacionalisty nakonec vedl k┬áustanoven├ş nov├ę rehabilita─Źn├ş komise, kter├í m─Ťla vytvo┼Öit ÔÇ×ucelenou politicko-ideologickou anal├Żzu v├Żvoje komunistick├ęho hnut├ş na Slovensku za posledn├şch t┼Öicet letÔÇť. Odborn├şci jako nap┼Ö├şklad Karel Kaplan, Milan H├╝bl, Jan K┼Öen nebo Zden─Ťk Ji─Ź├şnsk├Ż posuzovali problematiku slovensk├ęho bur┼żoazn├şho nacionalismu ┼íest m─Ťs├şc┼», a a─Źkoliv se prezident Anton├şn Novotn├Ż sna┼żil zvr├ítit jej├ş v├Żsledek, tzv. barnabitsk├í komise nakonec dosp─Ťla k┬áz├ív─Ťru, ┼że v┼íechna obvin─Ťn├ş v procesu byla neopodstatn─Ťn├í a um─Ťle vykonstruovan├í.

Idealista a komunista

V┬ákontextu ┼żivotn├şho p┼Ö├şb─Ťhu Novomesk├ęho m┼»┼że b├Żt p┼Öekvapiv├ę, ┼że se po roce 1968 stav─Ťl proti obrodn├ęmu procesu, kter├Ż podle n─Ťho podr├Żval stabilitu socialistick├ęho uspo┼Ö├íd├ín├ş. Odpustil i liter├ít┼»m a politik┼»m, kte┼Ö├ş jej cht─Ťli vymazat z liter├írn├ş historie a poslat na ┼íibenici. Klementa Gottwalda si st├íle v├í┼żil jako sv├ęho u─Źitele. Dosko─Źil se v knize pt├í, jestli jeho postoj nebyl sp├ş┼íe zp┼»sobem, jak si nep┼Öiznat krach vlastn├şch iluz├ş o spravedliv├ęm socialismu. To je v┼íak spekulativn├ş hypot├ęza, kterou Novomesk├Ż s├ím za sv├ęho ┼żivota n─Ťkolikr├ít r├ízn─Ť pop┼Öel. Ve sv├ęm vyjad┼Öov├ín├ş po propu┼ít─Ťn├ş z v─Ťzen├ş ov┼íem musel b├Żt opatrn├Ż, a nikdy proto nebudeme v─Ťd─Ťt, co se skute─Źn─Ť odehr├ívalo v jeho mysli. Na druhou stranu jeho pevn├ę komunistick├ę p┼Öesv─Ťd─Źen├ş je dolo┼żen├ę z r┼»zn├Żch zdroj┼». ÔÇ×Ale j├í po sv├Żch zku┼íenostech se sv─Ťtem nic lep┼í├şho ne┼ż socialistick├ę ┼Öe┼íen├ş jeho probl├ęm┼» nezn├ím. Jde jen o to, naj├şt spr├ívn├ę cesty, kter├ę povedou ke skute─Źn├ę realizaci skute─Źn├ęho socialismu. To ov┼íem nen├ş lehk├ę, nebylo a nikdy nebude,ÔÇť zam├Ż┼íl├ş se Novomesk├Ż v rozhovoru s┬áA.┬áJ.┬áLiehmem v┬ájeho knize Generace 68.

Novomesk├Ż je klasick├Ż p┼Ö├şklad levicov─Ť orientovan├ęho intelektu├íla meziv├íle─Źn├ęho ─îeskoslovenska, jen┼ż spat┼Öoval v komunismu jedinou mo┼żnost, jak p┼Öekonat spole─Źensk├ę rozd├şly a zaostalost, zejm├ęna Slovenska. Jeho v├şra v komunistick├Ż pokrok byla neochv─Ťjn├í, a a─Źkoliv jej v├Żvoj v SSSR mohl siln─Ť znepokojovat, nevyjad┼Öoval se k n─Ťmu nikdy kriticky. ÔÇ×Tam, kde sme za─Ź├şnali, za─Źal by som znova a r├íd,ÔÇť psal Novomesk├Ż sv├ęmu b├Żval├ęmu u─Źiteli z gymn├ízia v dopise, kdy┼ż se zam├Ż┼ílel nad sv├Żm uv─Ťzn─Ťn├şm a sv├Żm vztahem ke KS─î. Nezanev┼Öel na komunismus jako takov├Ż, ale pouze na tu jeho podobu, kter├í se zdeformovala v kult osobnosti a totalitu. Cesta zp─Ťt p┼Öed ├Ünor 1948 v┼íak podle n─Ťj nebyla ┼ż├ídouc├ş. ÔÇ×Komunismus v jeho o─Ź├şch sice nevyhovoval liber├íln├şm p┼Öedstav├ím o svobod─Ť, dovedl v┼íak ubr├ínit humanistick├ę hodnoty pro budoucnost.,ÔÇť popisuje tento rozpor Dosko─Źil.

P┼Öi hodnocen├ş Novomesk├ęho ┼żivota se nelze vyhnout konfliktu mezi jeho neochv─Ťjnou v├şrou v┬ásocialistick├ę uspo┼Ö├íd├ín├ş a zku┼íenost├ş z┬ál├ígru, kam ho ÔÇô nespravedliv─Ť ÔÇô poslalo komunistick├ę soudnictv├ş. Podle Dosko─Źila v┬án─Ťm hlodal ÔÇ×vnit┼Ön├ş konflikt mezi v─Ťrnost├ş obecn├Żm humanistick├Żm hodnot├ím a pokra─Źuj├şc├ş loajalita v┼»─Źi komunistick├ę stran─Ť. Ta m─Ťla v jeho o─Ź├şch pln├ę pr├ívo br├ínit v├Żdobytky revoluce v┼»─Źi sv├Żm nep┼Ö├ítel┼»m, ale nebral represe pades├ít├Żch let jako vylo┼żen─Ť nutn├ę a rozhodn─Ť se m─Ťlo jednat o pouze do─Źasn├ę ┼Öe┼íen├ş komplikovan├ęho pov├íle─Źn├ęho obdob├ş.ÔÇť

Je ┼íkoda, ┼że obdob├ş reformn├şho socialismu a Novomesk├ęho postoje k n─Ťmu jsou na konci knihy pops├íny jen ve stru─Źnosti na p├ír str├ínk├ích. I tento p┼Öerod v├Żznamn├ęho intelektu├íla a publicisty z┼»st├ív├í, alespo┼ł z┬ádne┼ín├şho hlediska, fascinuj├şc├ş. Jak bylo ji┼ż v├Ż┼íe zm├şn─Ťno, Novomesk├ęho nad┼íen├ş pro humanisticky orientovan├Ż reformn├ş socialismus se toti┼ż b─Ťhem jara 1968 dramaticky zm─Ťnilo. Za─Źaly v n─Ťm hlodat obavy, ┼że by nastolen├Ż v├Żvoj mohl znamenat konec socialismu a n├ívrat k liber├íln─Ť-demokratick├ęmu syst├ęmu z┬áp┼Öedmnichovsk├ęho obdob├ş, rezignuj├şc├şmu na soci├íln├ş rozm─Ťr. A to byl v├Żvoj, kter├Ż Novomesk├Ż odm├ştal. ÔÇ×Demokracie nem─Ťla pro Novomesk├ęho hodnotu sama o sob─Ť. Pova┼żoval ji za jeden z podstatn├Żch atribut┼» socialismu, jen┼ż m─Ťl pouze napom├íhat realizaci ideje humanistick├ę a soci├íln─Ť spravedliv├ę spole─Źnosti,ÔÇť p├ş┼íe k tehdej┼í├şmu postoji Novomesk├ęho k ud├ílostem z jara 1968 historik Zden─Ťk Dosko─Źil v knize V ┼żal├í┼Öi a vyhnanstv├ş, kter├í pat┼Ö├ş mezi nejlep┼í├ş tuzemsk├ę odborn├ę publikace tohoto roku.

Autor je redaktor Alarmu.

─ît─Ťte d├íle