Foto Raphaël Menesclou, unsplash.com
Amazonský prales v Brazílii přispěl během deseti let k množství skleníkových plynů v atmosféře o pětinu větším množstvím CO2, než kolik absorboval. Lidstvo tím přichází o zásadní přírodní oporu v redukci skleníkových plynů v atmosféře. Podle nové studie les absorboval 13,9 bilionu tun oxidu uhličitého, zatímco v důsledku požárů a kácení uvolnil 16,6 bilionu tun CO2. „Je to poprvé, co máme data o tom, že brazilská část lesa je čistým emitentem CO2,“ řekl Jean-Pierre Wigneron, jeden z autorů výzkumu, francouzské agentuře AFP. Studie byla publikována minulý týden v časopisu Nature Climate Change.
Amazonský deštný les představuje více než polovinu tropických deštných lesů planety.
Z takzvaných plic světa, které by měly CO2 pohlcovat, se stává producent oxidu uhličitého vinou odlesňování, rozsáhlých požárů, kácení a jiného ničení pralesa. „Brazílie prošla velkou změnou v politice ochrany přírody od doby, kdy se v roce 2019 změnila vláda,“ stálo v prohlášení francouzského Národního institutu pro zemědělský výzkum, který za zmíněnou studií stojí. Prezident Jair Bolsonaro deklaroval podporu těžbě dřeva a nerostných surovin už během své předvolební kampaně. Živí se jí totiž část lidí z chudých brazilských oblastí, jejichž hlasy mu pomohly ke zvolení. Kácení a nelegální těžba byly problémem již před Bolsonarem – na odlesněných plochách se často pěstuje například palma olejná. Kromě klimatu ohrožuje přítomnost těžařů a zemědělců také původní obyvatele. Studie ale na datech ukázala, že odlesňování brazilské části deštného lesa bylo v roce 2019 oproti předchozím rokům čtyřikrát rychlejší. Bolsonaro byl přitom uveden do úřadu právě v lednu 2019.
Vědci měli k dispozici data jen za Brazílii, kde se nachází asi 60 procent amazonského deštného pralesu. Předpokládají, že celý tropický deštný prales je uhlíkově neutrální. „Jenže ve zbylých zemích je Amazonský prales také ničen a je tam větší sucho než dříve,“ varoval Wigneron. Amazonský deštný les představuje více než polovinu tropických deštných lesů planety.
Jiná nedávno publikovaná studie se zabývala hrozbou, že se kvůli požárům a odlesňování přemění velká část amazonských pralesů nevratně v savanu.