Foto Konevi, pixabay.com
Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030, který byl schválen v pondělí, chce snížit pražské emise skleníkových plynů skrze změnu zdrojů elektřiny, úsporu energií a využívání obnovitelných zdrojů. Plán definuje čtyři hlavní okruhy, ve kterých má ke změnám dojít – udržitelná energetika a budovy, udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika a adaptační opatření. Určuje také prioritní projekty, na něž se má Praha orientovat. Jde například o výstavbu stanice pro výrobu bioplynu jako náhrady za zemní plyn, přestavbu čistírny odpadních vod, založení Pražského společenství obnovitelné energie, modernizaci veřejného osvětlení, dostavbu trasy metra D nebo nahrazení naftových autobusů nízkoemisními a bezemisními vozy.
Ambiciózní plán má i své kritiky. Zdeněk Zajíček (ODS) jej označil za pouhou „politickou proklamaci“, která vzbuzuje nereálná očekávání a hazarduje s veřejnými penězi. Ondřej Prokop (ANO) zase poukazuje na přemrštěné finanční náklady: „Ty náklady jsou naprosto astronomické a je jasné, že ani za pomoci národních nebo evropských dotací nebude Praha schopna takový plán naplnit,“ tvrdí Prokop. Náměstek primátora a radní pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček (STAN) jej však považuje za reálný a nutný. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dodal, že městu se díky uvedeným projektům otevře možnost financování z řady evropských dotačních titulů.
Udržitelná energetika a budovy
Prioritou v oblasti udržitelné energetiky je výstavba nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, například solárních elektráren na městem vlastněných budovách a pozemcích. Pražské společenství obnovitelné energie by pak mohlo urychlovat proces instalace fotovoltaických elektráren na nemovitostech v majetku města a poté i soukromých vlastníků. Umisťování by mělo být administrativně zjednodušeno a ekonomicky motivováno. Společenství pak bude také zelenou elektřinu dodávat nebo odebírat a vykupovat přebytky.
Do návrhu podle spolku Auto*Mat není započítaný dopad velkých staveb silniční infrastruktury, jako je Městský okruh a Radlická radiála, které přivedou do města další automobilový provoz.
Dále by měl být adaptován fond budov na energetickou nenáročnost – spotřeba energie v budovách se totiž na celkových emisích města podílí 75 procenty. Město chce také pokračovat ve výstavbě nových bytů podle principů města krátkých vzdáleností. V co největší míře by se měly využívat zanedbané pozemky, developerské projekty mají být podmíněny dobrým napojením na infrastrukturu, zohledněn má být i poměr bytové a nebytové výstavby.
Udržitelná mobilita
V rámci strategie dopravní proměny chce Praha zvyšovat podíl nemotorové (pěší a cyklistické) dopravy, posilovat výkon a atraktivitu veřejné dopravy, rozšiřovat kapacitu příměstské železnice nebo snižovat intenzitu individuální automobilové dopravy. Toho chce dosáhnout rozšířením zón placeného stání, doplněním o systém mýtného nebo zvýhodněním šetrných typů vozidel.
Autobusy MHD a vozy zajišťující svoz odpadu nebo čištění ulic by měly být postupně nahrazovány vozidly s minimálními či nulovými emisemi. Praha se chce také připravit na elektrifikovanou dopravu doplněním sítě dobíjecích stanic. Podporu mají i systémy sdílených dopravních prostředků, které chce město integrovat do stávajícího systému veřejné dopravy. Dostavět by se měla trasa metra D, zatímco metro C by mělo být plně automatizováno.
Ani letecká doprava by neměla zůstat nedotčena – vzhledem ke strmému poklesu letecké dopravy v posledním roce „vnímá Praha tuto situaci jako příležitost k systémové změně – kombinací vhodných opatření je představitelné, aby se letecká doprava dále rozvíjela pouze udržitelným způsobem,“ píše se v klimatickém plánu.
Spolek Auto*Mat však považuje tyto cíle za nedosažitelné. „Navrhovaná opatření jako mýto, regulace parkování a podpora bezemisní dopravy jsou sice v principu správné, jejich dopady ale klimatický plán značně nadhodnocuje,“ tvrdí Vratislav Filler. Do návrhu navíc podle spolku není započítaný dopad velkých staveb silniční infrastruktury, jako je Městský okruh a Radlická radiála, které přivedou do města další automobilový provoz.
Cirkulární ekonomika
Zavádění principů cirkulární ekonomiky vidí Praha jako nezbytný předpoklad pro snižování emisí. Jde jak o minimalizaci vzniku odpadů, tak o udržení těch již vygenerovaných uvnitř či v blízkém okolí města pro jejich následné znovuvyužití. Předcházet vzniku odpadů je třeba především v oblasti stavební a demoliční činnosti města. Dále chce ale město podporovat různé nábytkové fondy, opravny a výměny, vytváření ReUse pointů a podobně.
Co nejvyšší podíl komunálních odpadů by se měl třídit, recyklovat a znovu využívat. Většina třídicích kontejnerů se má přesunout z ulic do dvorů a vnitrobloků. Největší změnu má však přinést výroba bioplynů ze zbytků jídla z domácností a restaurací. K tomu bude zřízena nová bioplynová stanice na výrobu biometanu, který se následně vtlačí do distribuční sítě zemního plynu. Takový zemní plyn pak bude využíván pro pohon vozidel v Praze.
Adaptační opatření
Klimatický plán navazuje na Strategii adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu, která byla schválena již v roce 2015. Přináší tak konkrétní adaptační opatření, které se týkají zlepšování mikroklimatických podmínek v Praze, snižování dopadů extrémních teplot a hydrologických jevů, snižování energetické náročnosti Prahy a zlepšení v oblasti krizového řízení.
Mělo by tak dojít k revitalizaci parků a zelených ploch, výsadbě zeleně a stromů, vytvoření vodních ploch ve městě, využití odpadní a dešťové vody a definování standardů pro hospodaření s dešťovou vodou. Adaptační opatření na budovách zahrnují nové zelené střechy, instalaci obnovitelných zdrojů energie, výstavbu zelených fasád a vertikální zeleně. Praha chce také podpořit udržitelné zemědělství a zakládání komunitních zahrad.
„Čelíme několika současně probíhajícím procesům. Významné urbanizaci, stěhování lidí do měst, stárnutí obyvatelstva, klimatické změně a technologickým změnám. To vše směřuje společnost k hledání nových řešení. V našem klimatickém plánu není důraz pouze na takzvaný technooptimismus, ale právě na komplexní přístup k tvorbě města. Města, ve kterém se bydlí, pracuje i rekreuje. Z hlediska udržitelnosti Prahy je důležité snažit se na všech rozhodovacích a plánovacích úrovních o město, které svým obyvatelům poskytuje životní prostor v polyfunkčním, přiměřeně hustém městě krátkých vzdáleností, které tímto uspořádáním minimalizuje rozsah pohybů, uspokojuje co nejvíce potřeb svých obyvatel na jednom místě, a tím snižuje ekologickou zátěž města jako celku,“ říká ke schválenému plánu radní Petr Hlaváček.
Autorka je spolupracovnice redakce.