Řídit město jako Matějskou. Jaký by byl Jan Birke ministr kultury?

Lubomíra Zaorálka nedávno málem nahradil Jan Birke, jehož jméno leckoho znechutilo. S Birkeho přínosem architektuře, kultuře nebo památkové ochraně je to přitom složitější.

Jan Birke je starostou, krajským zastupitelem a poslancem za ČSSD. V devadesátých letech obchodoval s Čínou, zasedá ve Smíšené česko-čínské komoře vzájemné spolupráce a nedávno se mohl stát ministrem kultury. Oldřich Lichtenberg, spolumajitel Divadla Broadway, Cleopatra Musicals, s. r. o., a pořadatel hradních bálů si na Frekvenci 1 pochvaloval, že Birke by na kultuře konečně myslel i na komerci. Zvedl Hrad cenu, za niž chtěl Hamáčkovi „dovolit“ vyvést stranu z parlamentu? Chtěl ještě víc rozběsnit intelektuály?

Vzniklá situace především nedává nikomu velký prostor být citelně horším ministrem. Zaorálkova kulturní politika už druhým rokem žije hlavně v jeho projevech. A Birke by post zastával nejdéle do října. Mohl tedy nanejvýš podniknout dílčí kroky, například sestavit rozpočet, a snad si užít pět minut slávy, pokud se diváci vrátí do hledišť, a ve zbylém čase myslet na známé. Širší pole působnosti má Birke pořád ve „svém“ Náchodě, kde lze vidět obě tváře jeho reálné kulturní politiky. Pojďme se na obě podívat.

Starosta kolotočářem

Výkladní skříní Birkeho starostenství je přeměna veřejného prostoru v lunapark. Takto se snaží vymazat slepé skvrny z intravilánu a hlavně co nejdéle zabavit turisty, kteří směřují na zámek nebo ještě lépe do lázní, které by starosta rád co nejdřív zprovoznil. Přespolní na nádraží „vítají“ ze dřeva vyřezaní medvědi Ludvík a Míša, které správě zámku kdysi věnovali Berouskovi, a v minerálce svého času plavalo větší než malé množství arzénu. Celkově Náchod lázeňské město moc nepřipomíná. Společnost Priessnitzovy léčebné lázně také nakonec hlavní areál v Bělovsi kvůli covidu nepředělá a kýžené výsledky nepřináší ani přeshraniční spolupráce s polským městem Kudowa-Zdrój. Vymodlené Malé lázně hrazené z grantů EU jsou především eufemismus pro pramínek, který nakreslily ty samé ruce jako Meč rytíře Hrona, náchodský Excalibur.

Výkladní skříní Birkeho starostenství je přeměna veřejného prostoru v lunapark.

Vlídnější tvář Náchoda bude možná v dohledné budoucnosti představovat Nová Tepna. Projekt městské čtvrti na ploše zbořené textilky vzešel – na tuzemské i náchodské poměry – z ojediněle otevřené a férové soutěže. Šestadvacet návrhů z celé Evropy posuzovalo osm porotců. Polovinu křesel si zabrali místní: projektový manažer Michal Kudrnáč, starosta Birke, místostarosta Čtvrtečka a architekt Viktor Vlach. Zbytek připadl odborníkům odjinud: Jaroslav Wertig a Pavel Hnilička rýsovali Smíchov City a Rohan City Luďka Sekyry, Tina Saaby je hlavní městská architekta Kodaně a Marta Mnich přišla s revitalizací Haly Stulecia ve Vratislavi. Všechny přesvědčil projekt, který počítá jak s obchody a kancelářemi, tak se systémy vodní zádrže, sociálními byty, školkou, komunitním centrem a stanicemi IZS. Historickému okamžiku nicméně předcházely tuhé boje radniční ČSSD s aktivisty a Zelenými kolem Michala Kudrnáče a Viktora Vlacha, ale také jednání s JTH Holdingem o výstavbě obchodního centra.

Shoda okolností

Skutečnost, že Birke nakonec architektonickou soutěž podpořil, je zarážející i z jiných důvodů. Kulturu si totiž zatím pro sebe redukoval na werichovskou „legraci po práci“. Odhaloval kýče, řečnil na Pivobraní a podporoval filmujícího zastupitele za ČSSD Tomáše Magnuska. Jednu historickou budovu nádraží nahradil autobusový terminál, Broker Consulting prodává investiční byty zabalené do polystyrenu v secesním Můstku a Muzeum Náchodska nečekaly oslavy 140. výročí založení, ale stěhování. Městský úřad totiž muzeu bez vědomí zřizovatele, tedy Královéhradeckého kraje, neprodloužil pronájem Staré radnice. Jestli vážně město potřebovalo další kanceláře pro odbory kultury, cestovního ruchu a lázeňství, nebo spíš rovnalo do latě nového ředitele, který zasahoval do dění kolem Můstku, je vedlejší. Tak či onak mu na muzeu nezáleželo. Nenabídlo mu žádné vhodné náhradní prostory a očekává, že je za město najde kraj.

Jak to, že tvrdý technolog moci si najednou rozumí se zelenými idealisty? Kudrnáč za nenadálým obratem spíš než loňské krajské volby, do kterých šly obě strany společně, vidí šťastnou shodu okolností. Soutěž se rozjela půl roku před začátkem koaličních jednání. Podle Kudrnáče Birkeho dlouho před volbami přesvědčil školní návrh tehdejšího diplomanta Jakuba Kopeckého a především sami Náchoďáci, kteří se zajímali, co bude s 2,5 hektaru v centru města.

Kteří vítězové napíší dějiny

Přesto nelze vyloučit ani choutky „vyhrát dějiny“ a přepsat si je po svém, bez aktivistů. Podobně jako nechal starosta Josef Čížek přestavět k nepoznání místní Hotel Beránek na obdobu pražského Obecního domu, mohla by být Nová Tepna výhledově spojená s Birkeho jménem. A navíc – atraktivní a široce medializovaný projekt je s to přilákat zámožnější nájemníky než mladé rodiny, Romy nebo samoživitelky.

Jakmile tento průmyslový areál získá kýžené nové kvality, může se stát nebem i peklem na zemi. Buď nabídne klidné zázemí v centru všem bez rozdílu, anebo ceny parcel i nájmů vyšroubuje ještě víc, než by se povedlo developerovi hypermarketu. Byty mohou zůstat prázdné, pouze pro investice, a v plánovaném městu ve městě nakonec nikdo žít nebude. Právě na tento možný scénář by měli pamatovat všichni, kteří teď oslavují těžce vydřené vítězství obecného zájmu nad byznysem. Druhé rozhodující kolo bojů o Novou Tepnu, kdy se rozhodne, jak velkému okruhu lidí působivá vize doopravdy zlepší život, totiž ještě ani pořádně nezačalo.

Budiž mementem, že sociální demokraté o loňských krajských volbách nejvíc těžili ze spolupráce se Zelenými. Získali čtyři křesla, Zelení žádné. Do krajského zastupitelstva se Zelení dostali až dodatečně – když sociální demokrat Pavel Hečko předčasně odešel.

Autor je publicista.

Čtěte dále