Foto Judy Baxter, Flickr (CC BY-NC-SA 2.0)
Spojeným státům chybí kvůli pandemii koronaviru řezivo. Nečekaně vysoká poptávka po zpracovaném dřevě kvůli výstavbě a renovacím domů a zároveň jeho nedostatek na trhu již několik měsíců skokově zvyšuje ceny nových domů a bytů a znemožňuje části Američanů dosáhnout na koupi nemovitosti. Právě na vzrůstajících cenách řeziva lze navíc ukázat dlouhodobě neutěšený stav amerického trhu s nemovitostmi a rozevírající se nůžky mezi těmi, kteří si koupi nemovitosti mohou dovolit, a mezi těmi, jimž se i kvůli pandemii podobná šance vzdaluje.
Pily nestíhají, ceny rostou
Když minulý rok přišla pandemie a lidé museli zůstat doma, pily v USA očekávaly útlum poptávky (vždyť ještě v roce 2019 zažily ceny řeziva na burzách „epický kolaps“) a chtěly se před předpokládaným propadem trhu chránit omezením výroby. Navíc v náročném odvětví dlouhodobě chybí pracovní síla a tuto situaci pandemická opatření ještě zhoršila. Namísto útlumu se však během pandemie rapidně zvýšil zájem o zpracované dřevo, které tak pily dodnes nejsou schopné včas a v požadovaném množství dodat. Američané totiž vzali peníze určené na zábavu a cestování a pustili se do drobných úprav i větších renovací nemovitostí. Nová oplocení, terasy, rozšíření domácích pracoven nebo úpravy sklepních prostor celonárodně zvýšily poptávku po řezivu, což ukazují i zvýšené obraty hobby marketů, jako jsou Home Depot nebo Lowe’s.
Statisícům Američanů, kteří ještě před pár měsíci plánovali pořízení nového domova, nezbývá než doufat.
Nedostatek řeziva a vzrůstající poptávka po něm vedly k až trojnásobnému meziročnímu nárůstu cen nejžádanějších dřevařských produktů. Zdražení se pochopitelně promítlo i do cen nově budovaných nemovitostí, protože v USA se při stavbě domů dřevo používá v mnohem větší míře než v Evropě. Cena průměrného jednogeneračního rodinného domu tak stoupla meziročně o cca 11 procent, tedy až o 36 tisíc dolarů (přibližně 750 tisíc korun), u vícegeneračních domů a bytů o 13 tisíc dolarů (270 tisíc korun). Každý nárůst cen nových domů o tisíc dolarů přitom znemožnil až 150 tisícům Američanů dosáhnout na vysněný domov.
Mezi postižené patří zejména mladší generace mileniálů (24–39 let) a Afroameričané, u nichž se podíl majitelů nemovitostí postupně snižuje či stagnuje: podle Urban Institute dnes 65,8 procenta Američanů vlastní nemovitost, ale do dvaceti let se podíl sníží na 62,1procenta. Mezi mileniály bude podíl vlastníků zhruba 64 procent, přičemž v minulosti ve stejné věkové skupině generace boomerů vlastnilo nemovitost až 72 procent lidí. Mezi Afroameričany se za padesát let od prosazení zákona o férovém bydlení podíl vlastníků příliš nezměnil (nejvyšší podíl byl 46 procent v devadesátých letech) a současná situace vývoj k lepšímu nenaznačuje.
Velká reorganizace
Spojené státy se momentálně nacházejí v procesu, který online realitní agentura Zillow nazývá The Great Reshuffling (Velká reorganizace). Pandemie přiměla Američany zamyslet se nad tím, kde a v jakém domově chtějí vlastně bydlet. Až 37 procent profesí, především těch dobře honorovaných, lze už dnes provozovat na „home office“ a také školu lze snadno studovat online, takže nároky na to, jaké vlastnosti, polohu a vzdálenost od centra města má vhodný dům mít, se s pandemií začaly zásadně měnit. Mnoho Američanů zamířilo z center měst do prostornějších předměstí či do venkovských oblastí. K tomu se nově do trhu s nemovitostmi zapojila právě generace mileniálů, jimž je dnes mnohdy přes třicet let, zakládají nebo už mají rodiny a hledají si vhodný domov. I proto v listopadu 2020 rostly ceny nemovitostí v USA nejrychleji od recese před dvanácti lety.
Růst cen však nezapříčinila pouze zvyšující se poptávka, ale také nedostatek volných nemovitostí na trhu. Mezi roky 2010 a 2019 se totiž v USA postavilo nejméně nových rodinných domů od šedesátých let 20. století, a na trhu jich tak momentálně podle některých odhadů chybí až čtyři miliony, což je dvojnásobek odhadu z roku 2018. Domy ke koupi tedy v USA chybějí dlouhodobě, přičemž ani pandemie situaci příliš nepomohla: prohlídky domů se plánovaly jen obtížně a zároveň nedostatek domů na trhu znamenal, že si potenciální prodávající (byť je prodej nemovitosti lákal) kvůli vysoké poptávce nemohli být jisti, že seženou nový domov. Už před pandemií navíc americký trh s nemovitostmi brzdily místní stavební vyhlášky, které mnohdy kvůli obavám z přílivu nízkopříjmových skupin obyvatelstva, etnických minorit a možné změny charakteru čtvrti omezují výstavbu na volných parcelách na jednogenerační rodinné domky namísto bytových či vícegeneračních domů.
Deformovaný trh
Pominout nelze ani opatrnost bank, které po recesi z roku 2008 zpřísnily podmínky pro získání hypoték, jejichž úrokové sazby jsou přitom momentálně na historickém minimu. Na hypotéku tak v současnosti nedosáhnou podle Laurie Goodman z Urban Institute například ani lidé živící se v rámci zakázkové ekonomiky (gig economy), kterých je v USA zhruba 57 milionů, ani ti, kteří včas platí nájem a inkaso – takový typ plateb už se totiž při hodnocení rizikovosti klienta nebere v potaz. Tím spíše nízkých úroků a striktních podmínek využívají kupci s disponibilními financemi, kteří na trhu s nedostatkovými domy ještě více zvyšují ceny existujících nemovitostí.
Není tedy divu, že se řada Američanů rozhodla si nový dům postavit, a meziročně tak vzrostl počet nově postavených rodinných domů o 12 procent. Jenomže ke stavbě je potřeba dřevo a toho je na trhu poslední rok zásadní nedostatek. Vysoká poptávka po nových domech kvůli zvyšujícím se cenám existujících nemovitostí tak vyšponovala ceny zpracovaného dřeva do závratných výšin. Ani ti, kteří ještě před rokem měli dost financí na stavbu nového domu, si dnes už vlastní domov pořídit nezvládají. Nedostatek řeziva ještě zhoršil už tak deformovaný trh s nemovitostmi a zvýraznil rozdíly mezi těmi, kteří si mohou stávající nemovitosti či nové domy pořídit, a mezi těmi, které současný vývoj z trhu vyřazuje. Majitelé pil sami nevědí, kdy a zda vůbec se ceny řeziva vrátí na původní hodnoty nebo se jim alespoň přiblíží. Statisícům Američanů, kteří ještě před pár měsíci plánovali pořízení nového domova, nezbývá než doufat.
Autor je amerikanista.